12.12.2017 09:20:31
Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Heslo?

Registrováno více než
1 194 600 subjektů
2 550 státních organizací
9 000 oznámení korupce
Telefonická podpora - CallCentrum
právní poradna před dlužníky zdarma
Faq / časté dotazy
Aktuality

12.11.2017 - V současné době probíhá obnova SSL certifikátů. Bezpečnost zabezpečení do obnovy není nikterak omezena. Vyhledávač Vám může nedoporučit, nebo odmítnout přístup do systému. Obnova certifikátů proběhne během 24 hodin.

26.09.2017 - Omlouváme se za průtahy ve vyřizování písemných požadavků, které jsou způsobeny úpravami systému v rámci GDPR.

18.09.2017 - Dochází k aktualizaci systému, omlouváme se Vám za případné výpadky systému.  

06.09.2017 - Andrej Babiš byl vydán k trestnímu stíhání. Za trestný čin dotačního podvodu mu hrozí 5-10 let vězení.

15.05.2017 - V současné době dochází ke změně certifikační autority SSL. Dočasné hlášení o neplatném certifikátu je způsobeno probíhající změnou a nemá vliv na ochranu dat.

28.03.2017 - Dluh v exekuci je nepromlčitelný, existenci takto vedeného dluhu lze zjistit v místě příslušného soudu, nebo u Exekuční komory!

29.07.2016 - Automatizovaná Protikorupcnilinka.cz každý den odbaví ve spolupráci s Centrálním registrem dlužníků více jak 10 podnětů. Za rok to činí okolo 4.000 oznámení.

28.07.2016 - Do 10. 8. 2016 bude probíhat úprava párování plateb. Z technických důvodů může dojít ke krátkodobému výpadku služeb.

04.07.2016 - Protikorupcnilinka.cz - Vladimír Růžička čelí obžalobě, že v letech 2012 a 2013 převzal půl milionu korun jako sponzorský dar. Růžička peníze uložil na účet manželky a později je vrátil. Soudce po předběžném výslechu nařídil hlavní líčení.

03.06.2016 - Protikorupcnilinka.cz – Varuje před zaváděním nových registrů a elektronických systémů nové generace pro sledování osob a firem, neboť ohrožují demokracií i svobodu rozhodování občanů. Většina nově zaváděných technologií mají širokou škálu sekundárního využití, které lze využít k ovlivňování veřejného mínění, manipulaci osob a rozhodování státních úředníků, ale i politiků.

Tiskové prohlášení nevládní protikorupční organizace Růžový panter

Tiskové prohlášení nevládní protikorupční organizace Růžový panter

Dne 26. 7. 2010, 16.30 hod., aktualizováno v 18.00 hod.

Bezpečnostní prověrka náměstka ministra vnitra Michala Moroze na stupeň „tajné“ nemůže garantovat kompletní prověření jeho osoby.

Vydání osvědčení NBÚ o bezpečnostní způsobilosti na stupeň "tajné", pro které se ujal termín "bezpečnostní prověrka", v žádném případě negarantuje kvalitativně úplné a kompletní prověření konkrétní osoby. Z tohoto důvodu pokládáme výroky premiéra Petra Nečase a ministra vnitra Radka Johna o prověrce Michala Moroze za nekompetentní a zavádějící.

(Více Česká televize: http://www.ct24.cz/domaci/96390-z-bartaka-namestek-nebude-john-stoji-za-morozem/ )

Prověrka na stupeň „tajné“, kterou má podstoupit náměstek ministra vnitra Michal Moroz, není dostatečnou garancí absolutní bezpečnostní způsobilosti a osobnostní integrity dotyčné osoby.

NBÚ při prověřování fyzických osob na stupeň "tajné" může, ale nemusí, podle zákona, požádat o činnostní šetření zpravodajské služby, aby zajistily k žadateli bližší informace.

Např. to, jestli dotyčná osoba nevlastní anonymní akcie v podezřelé firmě nebo jestli se nestýká s někým, kdo by mohl zneužít citlivé informace, se prověrkou na stupeň „tajné“ zjistit nemusí, ani když NBÚ o prověření tajné služby požádá. V neposlední řadě, i kdyby něco takového zpravodajské služby odhalily, je čistě na NBÚ, jak informace vyhodnotí. Bezpečnostní řízení není veřejné a není možné jej jakkoli kontrolovat, a to ani skrze vládu či parlamentní komisi.

Z tohoto důvodu je argument, že prověrka na stupeň „tajné“ náměstka ministra vnitra Michala Moroze bude garantovat jeho absolutní loajalitu a bude vylučovat jakýkoli střet zájmů, zcela neplatný.

Také zdůrazňujeme, že prověrka na stupeň "vyhrazené", na kterou se dále odvolává ministr vnitra Radek John v souvislosti s případnými bezpečnostními riziky náměstka Michala Moroze, není vůbec prověrkou v pravém slova smyslu. Toto osvědčení nevydává NBÚ, ale po vyplnění dotazníku a základní evidenční kontrole (např. výpis z trestního rejstříku) statutární zástupce instituce, ve které se má dotyčná osoba seznamovat s utajovanými informacemi v tomto režimu, tedy v případě Michala Moroze je to ministerstvo vnitra. Kvalitativní úroveň osvědčení na stupeň „vyhrazené“ specifikuje ředitel NBÚ na webu úřadu takto:
„Pro stupeň utajení Vyhrazené zaměstnavatel ověřuje zletilost, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost osoby. Významu dalších stupňů utajení potom odpovídá i rozsah úkonů v řízení prováděném NBÚ.“

http://www.nbu.cz/cs/aktuality/4197-prohlaseni-reditele-narodniho-bezpecnostniho-uradu/
Pokud se tedy ministr vnitra Radek John odvolává ve svých vyjádřeních na tento stupeň prověření u svých podřízených pracovníků ve smyslu prokázání garance spolehlivosti a loajality, svědčí to o hrubé neznalosti této problematiky.

Bohužel se stalo velkým nešvarem některých politiků, úředníků i podnikatelů, že se skrze osvědčení z NBÚ snaží domoci pozitivního vnímání své osoby u veřejnosti. Takový postup je nepřípustný, protože Národní bezpečnostní úřad má za úkol nikoli dotvářet image politika, úředníka či podnikatele, ale má garantovat ochranu tajných informací státu, EU a NATO, přičemž ke správě těchto informací prověřuje konkrétní osoby, které se s nimi mají seznamovat. V České republice se stalo špatným zvykem, že je NBÚ mnohdy zneužíván pro jakousi obecnou „certifikaci důvěryhodnosti politiků, úředníků a podnikatelů“, kteří se zaštiťují prověrkou, aby obhájili své kontroverzní chování. Toto by v žádném případě nemělo být smyslem existence NBÚ. V minulosti se prověrkou zaštiťoval např. Stanislav Gross, Ivan Langer, Jan Klas, Martin Barták a mnozí další, z firem pak např. společnost Trade Fides, jejíž manažeři stanuli před soudem kvůli podezření z korupce.

V této souvislosti považujeme také za důležité apelovat na vládu ČR, aby podpořila nastolení systémově korektních a bezrizikových postupů v rámci bezpečnostního řízení v NBÚ. Jak je uvedeno níže, stále bohužel platí rizika, na která jsme upozorňovali již v roce 2007 a která nejsou řešena ani v novém návrhu zákona o ochraně utajovaných informací. Zejména se jedná o významné riziko, kdy NBÚ podle současného výkladu zákona nemůže provést přezkum bezpečnostního řízení např. při selhání lidského faktoru a vadném vyhodnocení bezpečnostních rizik u vydaného osvědčení, pokud neobjeví zcela nové rizikové skutečnosti, které nebyly v původním řízení zohledněny. Z tohoto důvodu např. nebyl přímo v NBÚ včas řešen případ bývalého ředitele odboru, který prověřoval bezpečnostní složky státu, Ing. Pavla Konečného, který setrvával za působení ředitele Jana Mareše ve své funkci, ačkoli vykazoval bezpečnostní rizika. Některé prověrky pracovníků ministerstva vnitra a obrany, za které byl odpovědný Pavel Konečný, jsou stále v platnosti. Pavel Konečný byl riziková osoba, a to přímo v řídící funkci v NBÚ. Pokud by došlo k chybnému vyhodnocení bezpečnostních rizik u některých jím podepsaných prověrek a od té doby se neobjevila žádná nová rizika odlišné povahy, nemá NBÚ možnot provést přezkum těchto osvědčení. Je zvláštní, že Národní bezpečnostní úřad sám nepovažuje za vhodné v novém návrhu zákona tuto zjevnou legislativní vadu řešit.

To, že několik let, za plného vědomí vedení NBÚ, vydávala prověrky pracovníkům silových ministerstev osoba riziková, vydíratelná a bezpečnostně nezpůsobilá, je fakt, který lze prokázat a za který jsou odpovědní konkrétní někdejší pracovníci NBÚ ředitel Jan Mareš a bezpečnostní ředitel Richard Křivánek. Současný ředitel NBÚ Dušan Navrátil pak odmítá řešit bezpečnostní způsobilost těchto dalších dvou osob, které Pavla Konečného dlouhodobě kryly ve vysoké funkci. Jan Mareš i Richard Křivánek dodnes mají platné osvědčení na stupeň „přísně tajné“.

Jak probíhá bezpečnostní řízení:
Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) je povinen dodržovat platnou legislativu, zejména zákon 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Ten stanovuje podmínky realizace bezpečnostního řízení a bohužel během několika posledních změn zaznamenal některé negativní zásahy. Jedním z nich je, že NBÚ při prověřování fyzických osob na stupeň "tajné" může, ale nemusí, požádat o činnostní šetření zpravodajské služby, aby zajistily k žadateli bližší informace. NBÚ o způsobu prověřování nikoho neinformuje, koná na vlastní odpovědnost a toto konání není nijak kontrolováno. (Parlamentní komise pro kontrolu činnosti NBÚ ani premiér jako nadřízená osoba řediteli NBÚ, nemají oprávnění kontrolovat bezpečnostní řízení.) Ani tajné služby nemohou stoprocentně garantovat, že k prověřované osobě zjistí vše podstatné

 

Příslušné paragrafové znění zákona:

Úkony v řízení
§ 107
Úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby
(1) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad k ověření pravdivosti údajů poskytnutých účastníkem řízení v žádosti fyzické osoby a ke zjištění výskytu bezpečnostního rizika vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.
(2) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří identitu účastníka řízení; k ověření identity účastníka řízení může požádat příslušnou zpravodajskou službu, popřípadě policii. Pokud získané informace nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, lze je ověřit nebo doplnit na žádost Úřadu šetřením příslušné zpravodajské služby nebo policie k účastníkovi řízení a k osobám starším 18 let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti.
(3) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje.
(4) Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavců 2 a 3 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření.
(5) Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, je Úřad oprávněn ověřit je úkony podle odstavců 2 a 3 a v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení Tajné podle odstavce 3. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží [§ 113 odst. 1 písm. e)].
(6) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 94 odst. 4, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 5. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí obdobně.

 

Jak NBÚ postupuje během prověřování:

Po obdržení žádosti osoby o vydání osvědčení o bezpečnostní způsobilosti na stupeň „tajné“, NBÚ provede podle výše zmíněné citace zákona tzv. evidenční šetření. Porovná zjištěné údaje s tvrzením žadatele a také si může vyžádat od zpravodajských služeb informaci, zda-li žadatel není veden v nějakých podezřelých souvislostech v jejich databázích. V případě, že služby zjistí, že ano, podají o tom NBÚ obecnou informaci. NBÚ má oprávnění vyžádat si od tajných služeb další kompletnější šetření, které už však svým rozsahem odpovídá prověření na stupeň "přísně tajné". S tím však musí žadatel o prověrku souhlasit, což stvrdí svým podpisem a prověrka se tímto rozšíří o další úkony. To, co je na tomto způsobu podstatné je, že NBÚ toto může učinit, ale nemusí. Zákon ukládá NBÚ možnost, nikoli povinnost. Zda-li NBÚ této možnosti využije nelze nijak ověřit.

Další otázkou jsou zpravodajské služby. I kdyby došlo k tomu, že si k osobě NBÚ vyžádá důkladnější šetření tajných služeb, nikdy nelze garantovat, že tajné služby NBÚ předají relevantní a kompletní výčet všech bezpečnostních rizik. Finální a největší problém tkví na konci mechanismu prověřování. I v případě, že NBÚ zadá tajným službám šetření rizik a služby rizika shledají a popíšou, NBÚ nemá povinnost je plně respektovat ve svém rozhodnutí o vydání prověrky. To znamená, že i kdyby např. BIS zjistila bezpečnostní riziko ke konkrétní osobě, NBÚ přesto může prověrku vydat s odvoláním na zákon s tím, že úřad riziko nevidí. Vydání osvědčení i přes výskyt bezpečnostních rizik není prakticky přezkoumatelné nezávislým soudem, protože žalobu mohou podat pouze účastníci řízení. NBÚ to patrně neudělá a osoba, která o prověrku žádala, rovněž ne. Tento mechanismus je pak „pojištěn“ mezerou v zákoně. Pokud je vydána prověrka i přes výskyt bezpečnostního rizika, NBÚ odmítá provést přezkum řízení s odvoláním na zákon. Ten NBÚ vykládá tak, že přezkum nelze učinit, pokud se neobjeví zcela nové rizikové skutečnosti, neprojednávané v původním bezpečnostním řízení.

Citace ze studie organizace Růžový panter z roku 2007:
„Za stávající situace jsou všechny sporné bezpečnostní prověrky, u kterých vzniklo na základě konkrétních indicií podezření z manipulace, fakticky nepřezkoumatelné, pokud se neobjeví jakákoli nová riziková skutečnost, nezohledněná v rámci řízení o vydání osvědčení. Tato „mezera“ v zákoně je dle našeho názoru zásadní vadou, vykazující značná bezpečnostní rizika pro stát.“
„Podle stávajícího zákona nelze zvrátit nezákonně získané osvědčení, pokud úřad o možných rizicích věděl, ale nesprávně je vyhodnotil (např. bylo pominuto bezpečnostní riziko, o kterém úřad věděl, avšak „jaksi“ nezohlednil), nebo osvědčení vydal pochybným způsobem (případy klientelistických vazeb). Zákon sám totiž neumožňuje takovéto osvědčení odebrat. Jinými slovy - byť neúmyslné pochybení při vydávání
osvědčení, nelze dodatečně napravit. Tento výklad zákona zastává Národní bezpečnostní úřad.“

NBÚ tento výklad činí na základě tohoto ustanovení zákona:

Zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu

§ 101
(1) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Úřad zahájí, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že držitel takovéto veřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání (§ 12, 16 a 81).
(2) Přestal-li držitel osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu splňovat podmínky pro vydání takovéto veřejné listiny, Úřad její platnost zruší.

Vady v zákoně a v systému prověřování prokázalo několik známých kauz z minulosti. Případ s nejhoršími možnými důsledky je patrně kauza Ing. Pavla Konečného, který v NBÚ do roku 2006 vykonával významnou funkci ředitele odboru, který prověřoval osoby z bezpečnostních složek státu a odpovídal za všechny prověrky pracovníků ministerstva vnitra a obrany, kteří byli ve služebním poměru. Ačkoli Konečný dlouhodobě představoval významné bezpečnostní riziko, o němž věděla BIS, všichni jeho nadřízení v NBÚ a nakonec i premiér a poslanci z bezpečnostních komisí, prověrka mu byla odebrána až v roce 2006 na základě dopisu, jehož autor byl odhodlán problém medializovat, pokud ho NBÚ opět nebude řešit. Teprve potom NBÚ odebral Pavlu Konečnému osvědčení a propustil ho ze zaměstnání. Pavel Konečný byl dlouhou dobu v tíživé finanční situaci, ačkoli jako pracovník ministerstva obrany, následně příslušník BIS a později jako vedoucí pracovník NBÚ, měl velmi dobrý plat. Jeho finanční problémy nezpůsobily žádné složité sociální či rodinné poměry, ani podnikání, ale to, že propadl patologickému hráčství a svou krizi dlouhé roky neřešil. Jeho dluhy řádově ve stovkách tisíc korun stále narůstaly. Za tohoto rizikového stavu vykonával velmi exponovanou funkci ředitele odboru a zodpovídal za prověrky pracovníků ministerstva vnitra a obrany.

Všechny uvedené informace jsme ověřili z několika na sobě nezávislých zdrojů. Přímo lze ověřit rozsudky plzeňského soudu, který rozhodoval o několika Konečného závazcích. Odpověď NBÚ na naše dotazy pak dokládá, že Konečný během svého odchodu z úřadu zpronevěřil služební počítač, aniž by úřadu bylo známo, zda-li neobsahoval utajované informace. (Viz odpověď NBÚ na závěr textu.)

Pavel Konečný byl přijat na NBÚ někdejším ředitelem Tomášem Kadlecem, se kterým se znal z BIS. Když musel Tomáš Kadlec rezignovat na svou funkci kvůli podezření z manipulace s prověrkami a na pozici ředitele byl jmenován Jan Mareš, řízení specializovaného odboru bylo Konečnému svěřeno právě jím. V té době už měl Pavel Konečný značné problémy, o kterých byl Jan Mareš informován. Přesto Konečný ve funkci zůstal až do roku 2006. Některé prověrky, za které nese Pavel Konečný odpovědnost jsou tedy dodnes platné a je velmi pravděpodobné, že držiteli takových osvědčení mohou být i některé osoby na ministerstvu obrany, které rozhodovaly a rozhodují např. o podezřelých zakázkách. Kterým všem fyzickým osobám NBÚ vystavuje osvědčení, úřad nesděluje.

 

Rok 1998, založení NBÚ

Tomáš Kadlec

V roce 1998 byl Tomáš Kadlec jmenován vládou Miloše Zemana ředitelem NBÚ, přichází z BIS, později byl BIS odposloucháván kvůli podezření z manipulace s bezpečnostními prověrkami, nakonec kvůli skandálům s prověrkami NBÚ opustil. Do NBÚ s sebou Kadlec přivedl z BIS Martina Hejla (jmenoval ho do pozice bezpečnostního ředitele, ten prověřuje všechny pracovníky NBÚ; u Hejla později prokázány kontakty na Františka Mrázka a podsvětí, z úřadu musel odejít), Jaroslava Kladivu (Kladiva podnikal v oblasti poradenství, obchodu a výpočetní techniky ve firmě Apex, po příchodu na NBÚ firmu převedl na svoji manželku, po odchodu Martina Hejla z NBÚ byla firma převedena na Hejla a přejmenována na Security systems. Firma se nyní zabývá bezpečnostním poradenstvím a obchodem s informacemi, Jaroslav Kladiva pracoval v NBÚ v odboru ústředního registru, což znamená, že odpovídal za veškeré utajované informace v centralním registru, i těch z NATO a EU. Nyní pracuje na ministerstvu obrany, místo mu zajistil Jan Mareš), Pavla Konečného (prokázána nespolehlivost, gambler, Konečný později za ředitele Jana Mareše povýšil do funkce ředitele odboru, který zodpovídal za prověřování osob z bezpečnostních složek státu), Richarda Křivánka (po nuceném odchodu Martina Hejla z úřadu přebírá jeho místo, je zodpovědný za prověření mj. Jana Mareše, Pavla Konečného a Vladimíra Šiši, prověrka mu nebyla odebrána. Nyní pracuje na ministerstvu zahraničí a zabývá se prověřováním českých ambasád v zahraničí.)

Jan Mareš

Jan Mareš přišel na NBÚ z ministerstva vnitra. Přijal do zaměstnání Vladimíra Šišu, prokázány kontaty s gangem odsouzeného konkurzního soudce Berky, povyšuje Pavla Konečného do funkce ředitele odboru a činí ho zodpovědným za prověrky bezpečnostních složek státu, i když má informace o jeho bezpečnostní nezpůsobilosti. Nechává ve funkci bezpečnostního ředitele Richarda Křivánka. Po nuceném odchodu z NBÚ Mareš nastoupil do kabinetu ministra obrany Martina Bartáka, kde setrvává dodnes, prověrka mu nebyla odebrána. Martin Barták má prověrku NBÚ na stupeň „tajné“, o jeho vztazích více zde: http://zpravy.idnes.cz/mam-proverku-haji-sve-sporne-vazby-ministr-obrany-bartak-pzo-/domaci.asp?c=A090826_101330_domaci_lpo

Dušan Navrátil

Dušan Navrátil byl za vedení Tomáše Kadlece jmenován do pozice náměstka ředitele NBÚ za ODS (do ODS přestoupil jako poslanec PSP ČR krátce po „Sarajevu“ z ODA; dříve působil ve společnosti Informex group, která se zabývala vymáháním pohledávek. Firmu založil šéf zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Antonín Moravec), poté odešel do funkce náměstka ředitele do BIS a v roce 2006 byl jmenován ředitelem NBÚ, ve funkci setrvává dodnes. Odmítá znovu otevřít prověrky Jana Mareše, Richarda Křivánka a bývalého poslance Jana Klase (Klas obdržel svou druhou prověrku na stupeň „přísně tajné“ až v rámci odvolání od svého stranického kolegy a bývalého náměstka NBÚ Stanislava Frantela – ODS. Klas vykazuje bezpečnostní riziko, neboť měl po přísně utajeném jednání parlamentní komise telefonicky varovat bývalého ředitele NBÚ Tomáše Kadlece, že je odposloucháván BIS. Přesto nebyl potrestán, dokonce mu ani nebyla odejmuta prověrka. Vysoký důstojník ministerstva vnitra Tomáš Krůl naší organizaci sdělil, že nedošlo k trestnému činu vyzrazení, neboť Kadlec už tuto informaci věděl, což je však zcela absurdní tvrzení, které navíc podle jiných zdrojů není pravdivé. Případ poslance byl policií odložen a prověrka mu dokonce zůstala. Když vypršela její lhůta, během nového řízení mu ji NBÚ odmítl vydat. Když však bylo řešeno odvolání, odpovědná pracovnice NBÚ onemocněla a prověrku Klasovi podepsal jeho stranický kolega Stanislav Frantel, vyznamenaný za zásluhy vojenským vyznamenáním ministrem obrany Kostelkou jako důstojník v záloze.) Ředitel Dušan Navrátil tvrdí, že ke znovuotevření a přezkoumání prověrek nemá oporu v zákoně kvůli vadné formulaci zákona. Znění zákona při všech novelizacích navrhuje NBÚ vždy tak, aby mohl využívat této mezery dál, o změnu se nikdy nesnažil. V zákoně je totiž jinými slovy uvedeno, že prověrku je možné znovu otevřít a přezkoumat pouze tehdy, objeví-li se nové skutečnosti, které vypovídají o bezpečnostním riziku. Pokud byla prověrka původně vydána i přes výskyt bezpečnostního rizika, podle výkladu NBÚ ji nelze znovu přezkoumat, dokud se neobjeví zcela nová podezřelá skutečnost, která je odlišná od všeho, co bylo projednáváno v rámci původní prověrky. Tím NBÚ a priori vylučuje např. obyčejné selhání lidského faktoru při vyhodnocování bezpečnostních rizik. Naše organizace tento výklad napadla a problému se věnovala ve své studii z roku 2007, viz:
http://www.ruzovypanter.cz/projekty/Studie_NBU__CZ.pdf

 

Personální odpovědnost:

Za prověření Pavla Konečného odpovídal Richard Křivánek, bývalý bezpečnostní ředitel NBÚ. Křivánek odpovídal rovněž za prověření ředitele Jana Mareše a Vladimíra Šiši, přičemž za prověrku Křivánka odpovídal Mareš po prověření příslušným odborem. Vladimíra Šišu, přímo propojeného s gangem soudce Berky, přijal na NBÚ Mareš.

U Jana Mareše i Pavla Konečného byla shledána bezpečnostní rizika, která však bezpečnostní ředitel Richard Křivánek ignoroval.

Více viz reportáže České televize:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206411000100206-udalosti/obsah/3545-kauza-nbu-dalsi-dukazy-o-korupci/

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206411000100205-udalosti/obsah/3591-ct-ziskala-dukazy-o-napojeni-marese/

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206411000370206-udalosti-komentare/

Za působení Jana Mareše získal od příslušného odboru bezpečnostní prověrku také bývalý ministr obrany Martin Barták.

Po prokázání kontaktů Mareše s gangem soudce Berky, Mareš odešel z NBÚ pracovat k Bartákovi na ministerstvo obrany přímo do jeho kabinetu. Současného ředitele NBÚ Dušana Navrátila Barták vyznamenal vojenským vyznamenáním, s vysvětlením, že jde o ocenění za spolupráci s rezortem.

Současný ředitel NBÚ Dušan Navrátil odmítá Janu Marešovi a Richardu Křivánkovi odejmout jejich bezpečnostní prověrku s tím, že k tomu nemá pravomoc z důvodu mezery v zákoně, kterou sám prosazuje do dalších novel zákona. O problému jsme podrobně informovali v naší studii z roku 2007 (viz: http://www.ruzovypanter.cz/projekty/Studie_NBU__CZ.pdf ).

 

Důkaz o bezpečnostní nezpůsobilosti Pavla Konečného:

Ing. Pavel Konečný byl mnoho let držitelem osvědčení na stupeň „přísně tajné“ a v letech 2003 – 2006 rozhodoval ve funkci ředitele odboru o prověrkách pracovníků ministerstva obrany a ministerstva vnitra. O jeho bezpečnostní nezpůsobilosti měl dostatek informací tehdejší ředitel NBÚ Jan Mareš i bezpečnostní ředitel Richard Křivánek, prověrka mu však nebyla odebrána. Učinila tak až JUDr. Jůzlová, dočasně pověřená řízením NBÚ po nuceném odchodu Jana Mareše, a to až na základě dopisu jednoho z věřitelů Pavla Konečného, který byl rozhodnutý kauzu medializovat, pokud nebude řešena. Pavel Konečný před svým odchodem z NBÚ zpronevěřil počítač v majetku úřadu a odešel pracovat do soukromé vinárny.

 

Dopis NBÚ:

Národní bezpečnostní úřad
kancelář ředitele

Praha 3. března 2010

Č.j.,:171/2010-NBÚ/01

Nevládní protikorupční organizace
Růžový panter
k rukám
Ivety Jordánové
předsedkyní správní rady
Loretánské náměstí 109/3
118 00 Praha 1

Věc: Poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

Na základě Vaší žádosti doručené Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen Úřad“) dne 1. března 2010 Vám poskytuje informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

K ot. č. 1

Ing. Pavel Konečný byl u Národního bezpečnostního úřadu zaměstnán v pracovním poměru, který byl dne 30. dubna 2006 ukončen. Pro výkon své práce a plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu k Úřadu měl jmenovaný přidělen notebook s taškou a mobilní telefon; jejich převzetí do užívání jmenovaný písemně potvrdil. Při skončení pracovního poměru však notebook, tašku a mobilní telefon neodevzdal, ač tak měl učinit. Po urgencích ze strany Úřadu jmenovaný vrátil pouze mobilní telefon a ten je nyní v evidenci Úřadu.

Úřad se snažil všemi prostředky získat zpět svůj majetek zpět. Jmenovaný byl několikrát písemně vyzván k navrácení věcí, ale vždy bez kladného výsledku. Úřadu se podařilo, že jmenovaný písemně uznal svůj závazek Úřadu a byla s ním uzavřena písemná Dohoda o uznání závazku a o způsobu úhrady škody (splátky). Náhrada škody byla, na základě znaleckého posudku, dohodnuta ve výši 22 849,30 Kč. Ani jednu splátku však jmenovaný Úřadu nezaplatil.

Z těchto důvodů bylo Úřadem podáno na jmenovaného trestní oznámení z podezření na spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 a odst. 2 trestního zákona. Usnesením policejního orgánu Místního oddělení Praha 5 - Smíchov byla věc v srpnu 2006 odložena.

Vzhledem k tomu, že Ing. Pavel Konečný svůj závazek nahradit vzniklou škodu nesplnil, podal Úřad dne 28. 11. 2006 žalobu k Okresnímu soudu Plzeň – město o zaplacení částky 22 849, 30 Kč. Rozsudkem tohoto soudu z února 2008 bylo jmenovanému uloženo uvedenou částku zaplatit.

Hlavním problémem jak pro Úřad tak pro orgány činné v trestním řízení a soud byla skutečnost, že jmenovaný zásadně nepřebíral zásilky, nebylo možné zjistit jeho aktuální místo pobytu a tudíž mu nebylo možné doručovat písemnosti.

K ot. č. 2

Národnímu bezpečnostnímu úřadu není známa skutečnost, že by v přenosném počítači přiděleném Ing. Pavlu Konečnému byly utajované informace.

S pozdravem
JUDr. Lubomír Prchal, v.r.
ředitel kanceláře ředitele Úřadu


 

Zdroj: http://www.ruzovypanter.cz/projekty/Michal_Moroz__proverka__prohlaseni_s_komentarem_1_2.pdf



Přejít zpět

Autor: Ružový panter


Sponzorský odkaz: EUzpravy.cz (Souhrn těch nejzajímavějších témat)
CERD zprostředkovává zpravodajské informace na svém internetovém portálu.
CERD neodpovídá za obsah a správnost článků a jakkoliv nezasahuje do jejich znění.

ⓒ copyright CERD
BRCI
NRCI
|
|
|
CENTRAL REGISTER OF DEBTORS ™
Bank register of client informations
Non-bank register of client informations
Central register of debtors BRCI NRCI
CENTRAL REGISTER OF DEBTORS INC.
Entity Identification Number: 2008-000563453
Employer Identification Number: EIN:26-4482382