Bitcoinová kauza kolem Tomáše Jiříkovského dál nabývá na závažnosti. Krátce po tom, co policie rozšířila obvinění vůči Jiříkovskému, se v katastru objevily podklady k převodu nemovitostí advokáta Kárima Titze na jeho manželku. Současně se Titz dostal pod tlak i ze strany České advokátní komory, která na něj v souvislosti s jeho rolí v celé věci podala kárnou žalobu.
Kauza darovaných bitcoinů, která už dříve otřásla českou politikou i justicí, se neomezuje jen na osobu Tomáše Jiříkovského. Do popředí se stále výrazněji dostává také jeho advokát Kárim Titz, jenž podle veřejně dostupných informací sehrál důležitou roli při komunikaci s Ministerstvem spravedlnosti o mimořádném daru v kryptoměně. Podle Novinek právě Titz vedl komunikaci s ministerstvem ohledně nabídky, aby část bitcoinů připadla státu.
Nový rozměr celé věci přinesly informace z katastru nemovitostí. Seznam Zprávy popsaly, že Kárim Titz vložil podklady k převodu svého podílu na domě ve Valticích a také pozemku v Lelekovicích na svou manželku. Tyto kroky přišly den poté, co policie podnikla další úkony v bitcoinové kauze a rozšířila obvinění vůči Jiříkovskému. Samotný převod tak vyvolal další otázky, zejména kvůli načasování a kontextu celé věci.
Vedle majetkových přesunů čelí Titz také profesnímu postihu. Česká advokátní komora na něj v souvislosti s bitcoinovou kauzou podala kárnou žalobu. Podle vyjádření, které citovala Česká televize, komora dospěla k závěru, že advokát při kontrole klienta neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, které byly následně darovány České republice. To je podstatné zejména ve světle pravidel proti praní špinavých peněz, která ukládají povinnost přezkoumat původ majetku tam, kde se advokát podílí na převodech, úschově nebo správě majetku.
Z veřejně dostupných informací zároveň vyplývá, že trestní větev případu má více rovin. Jedna část se týká samotného původu bitcoinů a role Tomáše Jiříkovského, který podle policie disponoval výnosy z nelegálního obchodování na darknetovém tržišti a byl kvůli tomu obviněn. Druhá část se týká přijetí daru státem a role tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho ekonomického náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. V této větvi podle Seznam Zpráv zatím nikdo obviněn nebyl.
Celý případ tak dnes stojí na několika paralelních liniích: na otázce původu bitcoinů, na roli těch, kdo se podíleli na jejich nabídce, přijetí a následném nakládání s nimi, i na tom, zda byly splněny všechny profesní a zákonné povinnosti. U Kárima Titze se proto už neřeší jen jeho postavení obhájce, ale i to, zda jeho kroky v této mimořádně citlivé kauze odpovídaly pravidlům, která mají chránit veřejný zájem a bránit legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Vazby a osoby veřejně spojované s pohybem, přijetím nebo administrací bitcoinů
Tomáš Jiříkovský – osoba, od níž bitcoiny pocházely a která státu darovala 468 bitcoinů v hodnotě okolo jedné miliardy korun. Podle policie šlo o výnosy z nelegálního obchodování na darknetovém tržišti; Jiříkovský byl následně v této souvislosti obviněn.
Kárim Titz – advokát Tomáše Jiříkovského. Podle veřejně dostupných informací vedl komunikaci s Ministerstvem spravedlnosti ohledně nabídky bitcoinového daru. Zároveň čelí kárné žalobě ČAK kvůli tomu, zda dostatečně prověřil původ bitcoinů.
Pavel Blažek – tehdejší ministr spravedlnosti, jehož resort dar přijal. Policie a státní zastupitelství podle veřejně dostupných informací dál prověřují okolnosti přijetí daru i roli osob na ministerstvu; v této větvi zatím podle dostupných zpráv nikdo obviněn nebyl.
Radomír Daňhel – tehdejší ekonomický náměstek ministra spravedlnosti. Podle médií podepsal smlouvy související s darováním a prodejem bitcoinů a i jeho role je v souvislosti s přijetím daru veřejně zmiňována mezi prověřovanými okolnostmi.