MZe zahájí kroky k vymáhání dotací poskytnutých Agrofertu v letech 2017–2021 kvůli střetu zájmů Andreje Babiše; holding i Babiš krok odmítají.
Po rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, které na konci dubna potvrdil i Ústavní soud, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), že resort připravuje řízení o vrácení části podpor, které v minulosti čerpal holding Agrofert. Týkat se mají období, kdy byl koncovým vlastníkem Agrofertu Andrej Babiš (ANO) a zároveň členem vlády, což soudy vyhodnotily jako střet zájmů.
Podle informací Seznam Zpráv jde hlavně o tzv. nárokové zemědělské platby za obhospodařovanou půdu a chov zvířat; objem může dosahovat až miliard korun. Ministr zároveň zmiňuje i národní dotace vyplácené z rozpočtu České republiky. Posuzované období začíná rokem 2017, kdy vstoupila v účinnost novela zákona o střetu zájmů, a končí prosincem 2021, kdy Babiš opustil funkci premiéra. Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů v únoru 2017.
Samotnou agendu vratek bude řešit Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého jde „řádově o tisíce žádostí“, tedy násobně více, než fond standardně vymáhá. Konkrétní suma bude známa až po individuálním vyhodnocení případů, přičemž postupy se liší podle typu podpory. O dalším koordinovaném postupu jednal ministr s vedením SZIF i s šéfem představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF).
Agrofert považuje chystané kroky za neopodstatněné a politicky motivované. Mluvčí Pavel Heřmanský uvedl, že firma nezná konkrétní dotace, kterých by se výzvy týkaly, a tvrdí, že všechny podpory čerpá v souladu s právem České republiky i Evropské unie. Z jednání požaduje holding oficiální zápis a vyzývá ministra, aby nepřekračoval své pravomoci vůči PGRLF a SZIF.
Kritický je i Andrej Babiš, podle něhož Marek Výborný zneužívá úřad k politickému boji a ke zviditelnění před volbami. Dodal, že „vládní koalice je posedlá Babišem a Agrofertem“ a že by stát měl uplatňovat stejná měřítka i u dalších politiků, například v případě Mariana Jurečky.
Spory mezi dceřinými firmami Agrofertu a českými úřady se táhnou několik let. Část plateb nebyla vyplacena kvůli obavám, že by je Evropská unie kvůli možnému střetu zájmů neproplatila. Řada kauz doputovala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Výborný zdůrazňuje, že s aktivním vymáháním bylo namístě vyčkat právě do rozhodnutí Ústavního soudu.
Z výročních zpráv vyplývá, že například v roce 2019 získal Agrofert na dotacích téměř dvě miliardy korun, převážně na zemědělskou prvovýrobu. V roce 2020 přesáhly evropské zemědělské a rozvojové podpory zprostředkované SZIF pro firmy v holdingu jednu miliardu. Agrofert na svém webu zároveň připomíná, že čerpání nárokových podpor subjekty spojenými s členy vlády je podle něj v EU i v České republice běžnou praxí.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
