Apolena Rychlíková - Čarodějnické procesy v předvolební medializaci
05.07.2025
Novinářka Apolena Rychlíková z portálu Page Not Found v červnu 2025 zveřejnila trestní oznámení proti europoslanci Filipu Turkovi. Své čtenáře přitom šokuje brutálním popisem údajných násilných činů – přestože chybí jakékoli fyzické či lékařské důkazy. Kritici varují, že jde o “slovní čarodějnické procesy”, které bez ověření faktů rozdmýchávají vlnu předčasného odsouzení.
1. Úvod do kauzy
V polovině června 2025 vzbudila pozornost kauza trestního oznámení na Filipa Turka, které zveřejnila novinářka Apolena Rychlíková. Tvrdí, že má k dispozici výpověď poškozené i dokumenty z policejního prověřování. Místo vyčkání na oficiální zahájení řízení však informaci prezentovala jako potvrzený fakt – bez jakékoli lékařské zprávy či fyzických důkazů.
2. Čarodějnické procesy bez důkazů
Kritici upozorňují, že osoba vydávající se za novinářku do mediálního světa zanáší čarodějnické procesy, kdy lidé jsou obviňováni ze sexuálního násilí prostřednictvím slovních tvrzení bez jakéhokoliv důkazu na těle, lékařského potvrzení či znaleckého posudku. Takový přístup porušuje základní novinářské zásady ověřování informací a nese riziko poškození dobrého jména obviněného ještě před tím, než je zahájeno jakékoli soudní řízení.
3. Načasování před volbami
Rozbouřená diskuse na sociálních sítích se spojuje s faktem, že volby do Poslanecké sněmovny se konají za necelé čtyři měsíce. Případ původně spadl na stůl policie už loni v prosinci, ale k medializaci došlo až teď. Mnozí komentátoři v tom vidí kalkul – zvýšit emoce voličů a diskreditovat Turka coby opozičního politika.
4. Šíření spekulací a dohady o oznamovatelce
Na internetu kolují dohady o identitě ženy, která prý na Turka podala trestní oznámení – zaznívají jména Moniky Horákové či dokonce Richarda Chlada. Ani jedno z těchto tvrzení však nebylo potvrzeno: dotyční na žádné medializované informace nereagovali, ani neexistuje oficiální zdroj, který by jejich účast potvrdil.
5. Dopady předčasného verdiktu médií
Předčasná medializace neověřených obvinění má dalekosáhlé důsledky. U veřejnosti to vyvolává nedůvěru k soudnímu systému i k nezávislým médiím. U obviněných hrozí nenapravitelná újma na reputaci, u skutečných obětí se zvyšuje riziko, že jim média nebudou věřit, až přijdou s podloženými důkazy.
Závěr Případ Apoleny Rychlíkové je varovným signálem, jak snadno se může novinářská práce proměnit v mediální čarodějnické procesy. Bez pečlivého ověření a trpělivého vyčkání na oficiální verifikaci faktů hrozí, že místo objektivního informování slouží žurnalistika jako nástroj politických vášní a předčasných odsouzení. Pokud media ztrácejí disciplínu, dostává se do ohrožení samotný princip poctivé žurnalistiky.
