V České republice se rozmáhá nový tichý problém – stát vám sice umožní firmu založit během pár kliknutí, ale otevřít si k ní bankovní účet je dnes často skoro nemožné. Banky si z pravidel proti praní špinavých peněz (AML/KYC) udělaly nástroj pro šikanu, nátlak a selekci. Zcela legálně podnikající lidé přicházejí o účty – bez důvodu, bez vysvětlení, bez práva na obranu. V jiných zemích se to neděje. Tohle je český bankovní skandál.

Bankovní apartheid po česku: Firmu vám stát založí, účet ale neotevřete
🧨 Článek: Banky zneužívají KYC a ničí podnikání

1. Stát vám firmu založí – účet ale nedostanete

V Česku je možné online za několik tisíc založit společnost s ručením omezeným. Vypadá to jako moderní stát podporující podnikání. Jenže pak přichází realita: bez bankovního účtu nemůžete přijímat platby, platit DPH, zaměstnávat lidi – jinými slovy nemůžete podnikat. A právě tady se z „digitálního Česka“ stává digitální past.

Banky totiž odmítají firmám zakládat účty, často bez jakéhokoli zdůvodnění. Přestože podnikatel předloží výpis z rejstříku, zakladatelské dokumenty, doklady totožnosti, podnikatelský plán – nic z toho nemusí stačit.

2. Banky chtějí vědět vše – a pak vám stejně účet nedají

V rámci režimu KYC (Know Your Customer) požadují banky vyčerpávající informace:

  • s kým podnikáte,

  • jaký máte obrat (nebo jaký budete mít),

  • kdo jsou vaši dodavatelé a odběratelé,

  • jaký je původ prostředků, které teprve plánujete vydělat.

Tyto požadavky jdou hluboko za hranice zákonných povinností. Banky si z AML režimu vytvořily obchodní zpravodajskou službu – zadarmo jim předáváte cenné informace, které mohou zneužít, nebo „dále sdílet“. Přitom konečné rozhodnutí je často zcela arbitrární: účet vám i tak neotevřou – nebo vám ho po několika týdnech zruší bez odůvodnění.

3. Zákon neporušili, přesto o účet přišli

Stovky podnikatelů hlásí, že přišli o účty i přesto, že nikdy neporušili zákon, nebyli vyšetřováni ani obviněni. Banky se kryjí tím, že „v rámci prevence rizik“ mohou vypovědět smluvní vztah bez udání důvodu. Tím ale prakticky znemožní dané osobě podnikat. Postižený nemá žádné odvolání, žádnou obranu. Neexistuje žádná kontrola bankovních rozhodnutí. Přitom klientem můžete být i 10 let – a přesto vás banka odstřihne během 5 minut.

4. Zahraničí se chová jinak – tam vládne pravidlo, ne libovůle

Ve většině západoevropských zemí existují jasné metodiky a lhůty. Banka musí rozhodnout během určité doby, musí komunikovat důvody, a není možné zrušit účet bez zákonného rámce nebo podezření. V Česku si však banky hrají na soudce, porotu i kata v jednom – mimo jakoukoli regulaci či dohled.

5. Nástroj pro šikanu nepohodlných osob

Právě v této bezbřehosti vzniká obrovské riziko zneužití. V praxi může být bankovní režim KYC použit jako nátlakový nástroj vůči nepohodlným podnikatelům, firmám či veřejně činným osobám. Stačí, že je někdo "nechtěný", a bez vysvětlení ztratí přístup k financím.

Bankovní diskriminace v tichosti paralyzuje malé podnikatele. Přicházejí o zakázky, důvěru partnerů i daňové identifikační číslo (kvůli neaktivnímu účtu). Přitom stát jim žádnou pomoc nenabízí.

🛑 Výzva: Je čas to změnit

Je nutné otevřít veřejnou debatu o bankovní svévoli, a požadovat:

  • zákonnou povinnost odůvodnit odmítnutí nebo zrušení účtu,

  • mechanismus obrany a nápravy pro postižené klienty,

  • přezkum a dohled nad bankovními rozhodnutími u nezávislého orgánu (např. ČNB, ombudsman).

Pokud stát podnikání podporuje, nesmí mlčky přihlížet tomu, jak ho banky potichu likvidují.

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.

Tým protikorupční linky