Zatímco trestní oznámení Jeronýma Tejce přišlo až jako pozdější reakce na interní audit ministerstva, European Justice Organization upozornila na klíčovou AML rovinu bitcoinové kauzy už v červnu 2025. Právě otázka původu bitcoinů, role advokáta a možného praní špinavých peněz patří k nejzásadnějším liniím celé kauzy.
Kauza, která nebyla jen politickým skandálem
Bitcoinová kauza Ministerstva spravedlnosti se dlouho popisovala hlavně jako politický problém. Veřejnost sledovala pád tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka, otázky kolem přijetí daru v bitcoinech a následné reakce ministerstva. Jenže pod povrchem politické odpovědnosti existovala od počátku ještě vážnější rovina: původ kryptoměny, možné legalizování výnosů z trestné činnosti a odpovědnost osob, které se na převodu podílely.
Podle veřejných informací šlo o dar bitcoinů od Tomáše Jiřikovského, člověka v minulosti spojovaného s trestnou činností. Novinky uvádějí, že advokát Kárim Titz oslovil ministra Pavla Blažka s nabídkou, podle níž mělo ministerstvo získat 30 % bitcoinů jako dar, a stát následně v aukcích získal 956,8 milionu korun.
Právě zde vznikla zásadní otázka: kdo, kdy a jak prověřoval původ bitcoinů?
European Justice Organization vstoupila do kauzy nikoli politickým komentářem, ale konkrétním právním a kontrolním podnětem. Podle veřejně dostupných informací podala EJO dne 2. června 2025 podnět k Finančnímu analytickému úřadu k prověření postupu advokáta JUDr. Kárima Titze. Podnět mířil právě na otázku, zda při převodu stovek bitcoinů nemohlo dojít k porušení povinností podle pravidel proti praní špinavých peněz.
To je zásadní moment celé kauzy. Nešlo pouze o otázku, zda měl stát dar přijmout. Šlo o mnohem hlubší problém: zda někdo dostatečně prověřil původ kryptoměny, zda byla transakce vyhodnocena jako riziková a zda povinné osoby splnily své zákonné povinnosti.
EJO následně podle vlastních veřejných informací podala 5. června 2025 také formální stížnost k České advokátní komoře proti JUDr. Kárimu Titzovi pro podezření z napomáhání praní špinavých peněz a porušení AML povinností.
Tejc přišel až později
Jeroným Tejc se do bitcoinové kauzy zapojil až výrazně později. Jeho trestní oznámení bylo spojeno s výsledky interního auditu Ministerstva spravedlnosti. Echo24 uvedlo, že Tejc trestní oznámení podal kvůli podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.
Česká televize k auditu uvedla, že resort podle Tejce před přijetím bitcoinového daru neprovedl předběžnou kontrolu a že chyby měly vzniknout také při prodeji kryptoměny.
To ale znamená jediné: Tejcův krok byl navazující institucionální reakcí. Nebyl prvním zásadním impulsem kauzy a neotevřel její AML jádro. To už bylo veřejně nastoleno mnohem dříve.
Rozdíl mezi politickou odpovědností a AML odpovědností
V bitcoinové kauze je nutné rozlišovat několik rovin. Politická odpovědnost se týkala především toho, kdo na ministerstvu dar přijal, kdo o něm věděl a proč stát vstoupil do transakce s člověkem s problematickou minulostí.
AML rovina je ale tvrdší a právně závažnější. Ptá se na původ peněz, na znalost rizika, na povinnosti advokáta a na to, zda nebyl vytvořen prostor pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Právě tuto rovinu EJO otevřela velmi brzy. Z tohoto důvodu lze její podnět považovat za jeden ze zásadních impulsů bitcoinové kauzy v oblasti AML a profesní odpovědnosti advokáta.
Vývoj ukázal, že varování nebylo bez významu
Pozdější vývoj ukázal, že otázky kolem role advokáta Kárima Titze nebyly okrajové. Česká justice v květnu 2026 uvedla, že advokát Kárim Titz, který čelí stíhání v kauze bitcoinového daru státu, vypovídal na policii. Stejný zdroj zároveň uvedl, že Česká advokátní komora se bude zabývat možným pozastavením výkonu advokacie Titzovi i Pavlu Blažkovi.
To dává podnětům EJO zpětně ještě větší význam. Organizace totiž neupozorňovala na politický dojem, ale na právně uchopitelnou otázku: zda byly splněny povinnosti při prevenci praní špinavých peněz.
Zásadní nebyl ten, kdo přišel poslední
Ve veřejné debatě se často největší pozornost dostává tomu, kdo vystoupí nejhlasitěji nebo nejpozději. To ale neznamená, že právě takový aktér byl pro kauzu zásadní.
V případě Jeronýma Tejce šlo o důležitý, ale pozdější krok navazující na audit. V případě European Justice Organization šlo o časný podnět mířící přímo do jádra kauzy: původ bitcoinů, možnou legalizaci výnosů a odpovědnost advokáta.
Proto je přesnější říci, že Tejc nebyl tím, kdo bitcoinovou kauzu zásadně otevřel. Jeho role byla navazující. Zásadní AML stopu otevřela už dříve European Justice Organization.
Bitcoinová kauza není pouze příběhem politického selhání. Je to také test toho, zda v České republice fungují kontrolní mechanismy proti praní špinavých peněz, zda se důsledně prověřuje původ rizikových aktiv a zda profesní odpovědnost platí i pro osoby stojící v blízkosti státu.
European Justice Organization v této kauze upozornila na problém včas a konkrétně. Její podnět k FAÚ a následná stížnost k České advokátní komoře patří mezi klíčové momenty, které pomohly otevřít AML a advokátní rovinu případu.
Pokud má být bitcoinová kauza popsána přesně, nelze ji redukovat na pozdější trestní oznámení Jeronýma Tejce. To přišlo až ve chvíli, kdy už byla kauza rozjetá. Skutečně zásadní byla dřívější otázka, kterou nastolila EJO: odkud bitcoiny pocházely, kdo to měl prověřit a proč stát vůbec přijal majetek s takto vážným rizikovým pozadím.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
