Genetické úpravy DNA by mohly eliminovat vážné nemoci, ale otevírají dveře znepokojivým otázkám. Vědci varují, že technologie se rychle stává realitou a její globální regulace je téměř nemožná. Kde vede hranice mezi pokrokem a etickým problémem?
Mezinárodní tým vědců publikoval v časopise Nature studii, která odhaluje možnosti genetických úprav DNA s cílem snížit riziko nemocí, jako je Alzheimerova choroba nebo cukrovka. Výzkum naznačuje, že by stačilo upravit jen několik klíčových částí DNA, což by mohlo zásadně snížit pravděpodobnost vzniku těchto nemocí u budoucích generací.
Jedním z největších problémů je nemožnost zavést jednotnou globální regulaci genetických úprav. Zatímco některé země, jako například USA nebo Čína, investují miliardy dolarů do výzkumu, jiné státy mohou v budoucnu tento proces neregulovaně využívat nebo dokonce skrývat v rámci tajných projektů.
Genetické úpravy DNA jsou však jen jednou částí širšího problému. Přirozený člověk přestává být v mnoha oblastech žádaný. Roboti a umělá inteligence již dnes nahrazují lidskou pracovní sílu v mnoha oborech, od výroby až po služby. S nástupem genetických úprav a dalších technologií by se mohlo stát, že přirozený člověk nebude schopen konkurovat.
Podle vědců zůstává otázkou, zda si lidstvo dokáže poradit s důsledky vlastního technologického pokroku. Jak ukázal rozvoj sociálních sítí nebo umělé inteligence, zavádění nových technologií je často rychlejší než naše schopnost regulovat je a předvídat jejich dopady. Genetické úpravy by mohly znamenat zásadní přelom v prevenci nemocí, ale také přinést zásadní etické a sociální problémy.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.