Genetické úpravy DNA by mohly eliminovat vážné nemoci, ale otevírají dveře znepokojivým otázkám. Vědci varují, že technologie se rychle stává realitou a její globální regulace je téměř nemožná. Kde vede hranice mezi pokrokem a etickým problémem?


Přirozenost ustupuje technologiím: Genetické úpravy na dosah
Mezinárodní tým vědců publikoval v časopise Nature studii, která odhaluje možnosti genetických úprav DNA s cílem snížit riziko nemocí, jako je Alzheimerova choroba nebo cukrovka. Výzkum naznačuje, že by stačilo upravit jen několik klíčových částí DNA, což by mohlo zásadně snížit pravděpodobnost vzniku těchto nemocí u budoucích generací.

Zní to jako revoluční krok vpřed. Jenže spolu s tím přicházejí vážná etická dilemata. Technologie genetických úprav, jako je CRISPR, není zatím bezchybná a stále existuje riziko nepředvídatelných změn v DNA. Přesto vědci varují, že plná realizace genetických vylepšení je spíše otázkou času než možností.

Globální regulace? Nemožná mise
Jedním z největších problémů je nemožnost zavést jednotnou globální regulaci genetických úprav. Zatímco některé země, jako například USA nebo Čína, investují miliardy dolarů do výzkumu, jiné státy mohou v budoucnu tento proces neregulovaně využívat nebo dokonce skrývat v rámci tajných projektů.

„Každá země bude chtít získat náskok,“ upozorňují odborníci. Bezpečnostní rizika spojená s genetickými úpravami tak nebudou hrozbou jen pro jednotlivce, ale i pro celé společnosti.

Nepřirozený člověk a role technologií
Genetické úpravy DNA jsou však jen jednou částí širšího problému. Přirozený člověk přestává být v mnoha oblastech žádaný. Roboti a umělá inteligence již dnes nahrazují lidskou pracovní sílu v mnoha oborech, od výroby až po služby. S nástupem genetických úprav a dalších technologií by se mohlo stát, že přirozený člověk nebude schopen konkurovat.

V roce 2018 vytvořil čínský vědec He Jiankui první geneticky upravené děti, což vyvolalo obrovskou vlnu kontroverzí. Podobné experimenty, byť ilegální, však mohou být příkladem toho, jak rychle se tato technologie může stát dostupnou.

Co nás čeká?
Podle vědců zůstává otázkou, zda si lidstvo dokáže poradit s důsledky vlastního technologického pokroku. Jak ukázal rozvoj sociálních sítí nebo umělé inteligence, zavádění nových technologií je často rychlejší než naše schopnost regulovat je a předvídat jejich dopady. Genetické úpravy by mohly znamenat zásadní přelom v prevenci nemocí, ale také přinést zásadní etické a sociální problémy.

Budoucnost geneticky upravených lidí je blíže, než si většina z nás dokáže představit. Otázkou zůstává, jak se s ní lidstvo vypořádá – a zda to dokáže dříve, než začne ztrácet kontrolu.



Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.