Finanční trhy v březnu výrazně zasáhlo napětí na Blízkém východě. Investoři začali ve velkém přehodnocovat rizika, akcie i dluhopisy oslabily a do popředí se znovu dostaly obavy z drahých energií, vyšší inflace a zpomalení ekonomiky.
Optimismus, který na finančních trzích převládal na začátku roku, během března výrazně zeslábl. Hlavním důvodem byl konflikt na Blízkém východě, jenž zasáhl akciové, dluhopisové i komoditní trhy. Investoři začali ve větší míře počítat s tím, že geopolitické napětí může zdražit energie, zvýšit inflaci a negativně dopadnout na hospodářský růst.
Podle investičních analytiků se právě březen stal momentem, kdy se dosavadní růstová nálada na trzích zlomila. Zatímco první měsíce roku vypadaly pro investory příznivě, vývoj v posledních týdnech většinu předchozích zisků smazal. Světové akcie výrazně oslabily, přičemž evropské trhy patřily mezi nejvíce zasažené.
Jedním z hlavních strašáků je uzavření Hormuzského průlivu, které zvyšuje obavy o dodávky ropy a plynu. Právě dražší energie mohou podle investorů výrazně snížit ziskovost firem, zvýšit náklady napříč ekonomikou a vrátit inflaci zpět do hry. Téma umělé inteligence, které ještě v minulém roce podporovalo růst akcií, tak nyní ustoupilo do pozadí.
Kapitál se proto přesouvá spíše do opatrnějších částí trhu. Investoři dávají přednost defenzivním titulům nebo firmám napojeným na těžbu ropy, kterým růst cen komodit naopak nahrává. Naopak širší akciové trhy čelí výprodejům a větší nervozitě.
Pokles se promítl také do výkonnosti akciových fondů. Globálně diverzifikované akciové fondy nabízené v Česku v březnu oslabily v průměru o několik procent. Přesto si při pohledu za posledních 12 měsíců stále drží kladné zhodnocení. Podobně se vyvíjely i speciálně zaměřené fondy orientované na konkrétní regiony nebo sektory, které za měsíc rovněž klesly, i když meziročně zůstávají ve výrazném plusu.
Velmi citlivě současnou situaci vnímají zejména asijské ekonomiky. Země jako Japonsko nebo Jižní Korea jsou silně závislé na stabilních dodávkách energií z oblasti Perského zálivu. Jakékoli narušení přepravy tak pro ně znamená riziko růstu cen, komplikace ve výrobě i větší tlak na domácí ekonomiku. Určitou míru závislosti na dovozu plynu však nadále pociťuje také Evropa.
Napětí zasáhlo i dluhopisový trh, který byl ještě nedávno považován za klidnější část investičního prostředí. Dražší ropa totiž zvyšuje pravděpodobnost, že inflace zůstane zvýšená delší dobu. Trhy proto začaly počítat s tím, že centrální banky nebudou moci snižovat úrokové sazby tak rychle, jak se dříve očekávalo. Výsledkem byl růst výnosů dluhopisů a pokles jejich cen.
To je nepříjemná zpráva hlavně pro konzervativnější investory. Dluhopisové fondy během března ztratily část hodnoty a jejich meziroční výnosy zůstávají poměrně nízké. Pod tlakem byly nejen fondy zaměřené na kvalitní státní a podnikové dluhopisy, ale i rizikovější segment spekulativních dluhopisů.
Analytici upozorňují, že současná inflační vlna má jiný charakter než v minulých obdobích. Největší roli nyní nehrají vysoké výdaje domácností, ale drahé suroviny a energie. Jde tedy především o nákladový problém, který dopadá na firmy i spotřebitele zároveň. Právě proto se stále častěji mluví o riziku stagflace, tedy kombinace vysoké inflace, slabého růstu a rostoucích problémů v ekonomice.
Smíšené fondy, které kombinují akcie, dluhopisy a někdy i další aktiva, se poklesu také nevyhnuly. V březnu oslabily v průměru o několik procent. Nepomohlo tentokrát ani zlato, které po předchozím silném růstu prošlo výraznější korekcí.
Další vývoj bude podle expertů záviset především na tom, jak dlouho bude krize na Blízkém východě pokračovat a jak silně se promítne do cen energií. Čím déle bude nejistota trvat, tím větší může být tlak na inflaci, úrokové sazby i výkonnost finančních trhů.
Také Česká národní banka zatím zůstává opatrná. Na svém březnovém jednání ponechala sazby beze změny a dala najevo, že v prostředí nových proinflačních rizik nechce postupovat unáhleně. Debaty o brzkém snižování sazeb tak v tuto chvíli ustupují do pozadí.