Česká justice: Odmítnutí transparentnosti brání veřejné kontrole

V nedávném rozhodnutí českého soudu se odráží hluboký problém systému: odmítnutí poskytnout veřejnosti anonymizovaný rozsudek v kauze Dominika Feriho. Tento krok odhaluje, jak nedostatek transparentnosti umožňuje justici skrývat se před veřejnou kontrolou, čímž se zatajuje spravedlnost.

Český soudní systém čelí vážným otázkám ohledně své otevřenosti a přístupnosti pro veřejnost, zejména když jde o rozhodnutí, která mají silný veřejný zájem. Nedávné odmítnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 poskytnout anonymizované písemné odůvodnění rozsudku v kauze bývalého poslance Dominika Feriho, odsouzeného za sexuální delikty, poukazuje na kritický problém: brána k veřejné kontrole spravedlnosti zůstává zavřená.

Soud své rozhodnutí odůvodnil ochranou obětí a obžalovaného, což na první pohled vypadá jako pochopitelný a ušlechtilý záměr. Nicméně, tímto postupem se nejen ochraňují intimní detaily zapletených osob, ale také se uzavírá dveře veřejnému přístupu k informacím, který by umožnil nezávislou kontrolu procesu a rozhodnutí. V zemi, kde veřejnost stále bojuje s důvěrou v právní systém, tento krok vyvolává otázky o transparentnosti a odpovědnosti justice.

Odmítnutí zveřejnit rozsudek, dokonce i v anonymizované formě, ještě více komplikuje situaci tím, že předpokládá možnou újmu pro oběti při zveřejnění informací, zatímco zároveň ignoruje širší újmu pro společnost, která spočívá ve vyloučení veřejnosti z procesu kontroly. Tento přístup nejenže chrání oběti a obžalovaného, ale také ochraňuje systém před veřejným zkoumáním, což je v demokratické společnosti neakceptovatelné.

Důvodem pro zvýšenou potřebu transparentnosti je nejen posílení veřejné důvěry v právní systém, ale také zajištění, že justice slouží jako odstrašující příklad pro potenciální pachatele a jako zdroj učení pro společnost. Skrývání za ochranou osobních údajů a presumpcí neviny, i když v základu správné, by nemělo vést k úplnému vyloučení veřejnosti ze systému, který by měl být založen na principu odpovědnosti a transparentnosti.

Kauza Dominika Feriho je příkladem, kdy soudní rozhodnutí vzbuzuje veřejný zájem a diskusi, a tudíž by mělo být přístupné pro veřejnou kontrolu a posouzení. Tím, že se informace drží mimo dosah veřejnosti, česká justice nejenže selhává v poskytování spravedlnosti transparentním způsobem, ale také podkopává základní principy demokratické společnosti.

V době, kdy je důvěra ve veřejné instituce na vážkách, by český právní systém měl přijmout opatření pro zvýšení transparentnosti a umožnit veřejnosti plnit její roli dozorce. Pouze tak lze obnovit důvěru ve spravedlnost a zajistit, že soudy skutečně slouží veřejnému zájmu a ne pouze ochraně svých vlastních procedurálních mantinelů.