Chráněný účet měl dlužníkům ochránit nezabavitelnou část mzdy, důchodu nebo dávek. Místo jednoduché pomoci ale stát vytvořil byrokratický labyrint: člověk musí nejdřív řešit plátce příjmu, potom exekutora a nakonec banku. Dnešní model vznikl v roce 2021 za druhé vlády Andreje Babiše, navíc jako poslanecký návrh. Politickou odpovědnost tak nesou jeho autoři i stát, který roky toleroval systém, jenž v praxi lidi spíš odrazuje než chrání. V době, kdy je v exekuci kolem 596 tisíc lidí a běží přes 3,1 milionu exekučních řízení, je to selhání, které už nejde omlouvat.
Chráněný účet měl být jednoduchým a srozumitelným nástrojem, který zabrání tomu, aby lidem v exekuci zmizelo z účtu i to, co jim podle zákona musí zůstat. Myšlenka byla správná: když už je někomu obstaven účet, nezabavitelná část mzdy, důchodu, výživného nebo dávek nemá propadnout exekuci jen proto, že dorazí na běžný bankovní účet. Jenže právě tady stát selhal. Z dobrého principu udělal tak složitý mechanismus, že se z něj nestala pomoc, ale další překážka. V zemi, kde je v exekuci zhruba 596 tisíc lidí, by takový nástroj měl být masově využívaný. Není.
Hlavní problém je v samotné konstrukci zákona. Chráněný účet totiž nelze založit jako normální samostatný účet. Podle České národní banky musí člověk nejprve mít exekucí postižený, tedy obstavený účet. Teprve potom musí písemně požádat zaměstnavatele, Českou správu sociálního zabezpečení nebo jiného plátce příjmu o potvrzení, následně toto potvrzení poslat exekutorovi nebo jinému orgánu, který obstavení nařídil, a až potom může žádat banku o zřízení chráněného účtu. Jinými slovy: aby se člověk dostal k ochraně peněz, které mají být chráněné automaticky, musí projít několika institucemi a čekat na jejich součinnost.
Paradox je ještě větší v tom, že zákon dlužníka fakticky nutí nejprve fungovat v režimu zablokovaného účtu. Česká národní banka výslovně uvádí, že kdo žádný účet nemá, může si nejprve založit základní platební účet. Současně ale platí, že chráněný účet je jen „nástavba“ k účtu už postiženému exekucí a zřídit ho může pouze peněžní ústav, který vede tento obstavený účet. Člověk tedy není chráněn před problémem, ale až poté, co do něj naplno spadne. Kritici právem říkají, že takový model nebyl postaven ve prospěch dlužníka, ale ve prospěch systému, který má nad dlužníkem co nejdéle kontrolu.
Další slabina je čas. ČNB sama upozorňuje, že je vhodné nechat si chráněné příjmy posílat na obstavený účet až ve chvíli, kdy je chráněný účet skutečně zřízen; do té doby doporučuje využít hotovost nebo poštovní poukázku. To je velmi výmluvné. Stát tím v podstatě přiznává, že během vyřizování ochrany může člověk o přístup ke svým penězům reálně přijít, byť jde o prostředky, které mají být nezabavitelné. Zákon tedy nevede k bezpečí a jistotě, ale k obavě, že výplata nebo důchod mezitím „uvíznou“ na obstaveném účtu.
Problém nekončí ani po založení chráněného účtu. Na takový účet nelze posílat peníze přímo; ČNB výslovně uvádí, že přímé platby na chráněný účet posílat nelze. Peníze se na něj převádějí jen z určeného obstaveného účtu a pouze v režimu, který zákon dovoluje. To znamená další omezení, další nepřehlednost a další důvod, proč lidé raději zůstávají u hotovosti nebo mimo standardní bankovní provoz. Místo návratu dlužníků do legální a přehledné ekonomiky stát vytvořil polofunkční institut, který část lidí od bankovních služeb dál odrazuje.
Je důležité říct přesně, kdo za dnešní stav nese odpovědnost. Není úplně přesné tvrdit, že chráněný účet „zavedla vláda“ jako čistě vládní projekt. Dnešní podoba byla v lednu 2021 definitivně schválena jako původní poslanecký návrh, jehož spoluautory byli Kateřina Valachová a Patrik Nacher. Stalo se to ale za druhé vlády Andreje Babiše, v níž byla ministryní spravedlnosti Marie Benešová. Politická odpovědnost proto leží jak na autorech tehdejšího návrhu, tak na tehdejší exekuční politice státu, která připustila vznik příliš složitého modelu.
Za současný stav ale nenesou odpovědnost jen autoři z roku 2021. Odpovědnost nesou i další vlády a ministerstva, které roky nechaly zjevně nepraktický systém běžet bez zásadní opravy. A to platí i dnes. Podle oficiálního webu vlády je v čele současného kabinetu opět Andrej Babiš. Jinými slovy: současná vláda chce napravovat systém, který politicky vznikl rovněž v době, kdy zemi vedl Andrej Babiš. To je podstatná okolnost, protože ukazuje, že stát už dnes nemůže svádět nefunkčnost jen na „někoho před námi“.
Současně je ale vidět, že tlak na změny roste. Už od ledna 2026 se chráněný účet rozšířil i na exekuce vedené úřady, tedy na případy, kdy proti dlužníkovi nevystupuje soudní exekutor, ale stát. I to je nepřímé přiznání, že dosavadní úprava byla nedostatečná a že bez funkčního chráněného účtu jsou lidé v dnešní digitální ekonomice fakticky odstřiženi od běžného života. Podle vámi dodaného podkladu navíc Ministerstvo spravedlnosti připouští, že současná právní úprava je v praxi příliš komplikovaná, a jedná o dalších změnách.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
