V souladu s metodikou Eurostatu je za člověka v chudobě považována osoba, jejíž měsíční disponibilní příjem dosahuje nanejvýš poloviny mediánového disponibilního příjmu v dané zemi. Disponibilní příjem představuje částku, kterou jednotlivci či domácnosti skutečně obdrží po odečtení všech povinných odvodů (sociální a zdravotní pojištění, daně apod.). Pro představu: na konci loňského roku činil v Česku medián hrubé měsíční mzdy 41 739 Kč, což odpovídá prahové hranici chudoby kolem 20 800 Kč čistého.

Další smutné evropské prvenství České republiky
 
Definice prahu chudoby a kontext 

V souladu s metodikou Eurostatu je za člověka v chudobě považována osoba, jejíž měsíční disponibilní příjem dosahuje nanejvýš poloviny mediánového disponibilního příjmu v dané zemi. Disponibilní příjem představuje částku, kterou jednotlivci či domácnosti skutečně obdrží po odečtení všech povinných odvodů (sociální a zdravotní pojištění, daně apod.). Pro představu: na konci loňského roku činil v Česku medián hrubé měsíční mzdy 41 739 Kč, což odpovídá prahové hranici chudoby kolem 20 800 Kč čistého. 

Češi v evropském srovnání 

Podle nejnovějšího žebříčku (20.–1. místo) musejí lidé v jednotlivých zemích odpracovat různý počet hodin, aby jejich příjem překročil hranici chudoby. Česká republika skončila na 2. místě s 45 hodinami týdně, které je třeba odpracovat, aby člověk s průměrnými (mediánovými) mzdami unikl z chudoby. 

  • Nejhůře je na tom USA (1. místo) s 58 hodinami týdně kvůli vysokým nákladům na zdravotní péči, bydlení a dluhové pasti.

  • Česko následovalo s 45 hodinami (2. místo), za ním pak Slovinsko (43 h), Estonsko (41 h) a Lotyšsko (40 h).


Koho obviňovat? Politici a právní rámec
 
Za tuto alarmující pozici Česka lze zejména hledat odpovědnost u politiků a politických stran, které:
 
  1. Formují insolvenční zákon

    • Současná podoba insolvenčního řízení je nastavena spíše jako krajní nouzové řešení; oddlužení je pro dlužníky často zdlouhavé a podmínky striktně interpretované soudy.

  2. Stanovují pravidla exekucí

    • Práce exekutorů a exekuční tituly jsou mnohdy vykonatelné téměř okamžitě, bez dostatečné ochrany nejzranitelnějších skupin. Rychlé vymáhání pohledávek může dovést rodiny na úplné dno.

  3. Určují rozsah sociálních dávek a podpor

    • Sociální sítě v Česku nejsou dostatečně nastaveny na prevenci propadu do chudoby – zejména samoživitelé, senioři a dlouhodobě nezaměstnaní se často octnou bez adekvátního záchranného lana.


Dopady na životy českých domácností
 
  • Dlouhodobá nejistota: Lidé, kteří visí na hraně chudoby, odkládají dětství (nízká porodnost), vzdělání i rekreaci.

  • Zadluženost: Prevenci zadlužení oslabuje právě neflexibilní insolvenční zákon, takže mnozí raději volí nebankovní půjčky s vysokými úroky.

  • Sociální exkluze: Exekuční řízení často prohlubuje sociální vyloučení – exekuce na účtu, srážky ze mzdy a zablokované vlastnictví znemožňují finanční stabilitu.


Kam dál? Nutnost reformy
 
  1. Reforma insolvenčního zákona

    • Zkrácení lhůt oddlužení a odstranění zbytečné byrokracie.

  2. Omezení exekučních nákladů

    • Zavedení stropů na poplatky exekutorů a lepší ochrana nejchudších domácností.

  3. Proaktivní sociální politika

    • Cílené dávky a aktivní politika zaměstnanosti pro zranitelné skupiny (samoživitelé, senioři, lidé s nízkou kvalifikací).

  4. Politická vůle

    • Změnu právního rámce musí prosadit vládní koalice a podpořit ji opozice – bez jasného mandátu voličů však hrozí, že opatření zůstanou jen na papíře.


 Druhé místo Česka v nechtěném žebříčku „počet hodin práce k úniku před chudobou“ není výsledkem přírodních zákonů, ale volby politiků, kteří v posledních letech formovali náš právní rámec. Pokud se u nás skutečně chcete vyhnout prohlubování sociálních nerovností, nestačí zvyšovat minimální mzdu – je třeba komplexních reforem insolvenčního zákona, exekučního řádu a sociálního systému. Teprve tak mohou čeští pracující přestat trávit téměř celý pracovní týden tím, že se snaží zachovat si důstojný život.
 
 
Doplnění žebříčku podle dalších zdrojů (OECD, data 2022)
Další srovnání, které vychází z indikátoru OECD „Working hours needed to exit poverty“ (měří hodinovou náročnost pro jednotlivce bez dětí pobírajícího minimální zajištěný příjem), uvádí následující pořadí zemí, kde je k úniku z chudoby potřeba nejméně hodin týdně oecd.orgvoronoiapp.com: 


Poznámka k metodice:
– Původní žebříček Eurostatu (mediánový disponibilní příjem a skutečné mzdy) se liší od výpočtu OECD, který vychází z minimální mzdy a garantovaných dávek.
– Proto čísla pro stejné země mohou kolísat (např. Česko: 45 h vs. 42 h; Portugalsko: 29 h vs. 31 h).

 


Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.

Tým protikorupční linky