Nejvyšší správní soud vydal rozhodnutí, které může zásadně změnit přístup státu k prostituci. Dobrovolné poskytování sexuálních služeb je podle soudu příjmem, který podléhá dani. Případ ženy z Olomoucka se ale nekončí — směřuje k Ústavnímu soudu a může odstartovat debatu o úplné legalizaci prostituce v České republice.
V České republice se rozhořela mimořádně zajímavá právní bitva. Poprvé v historii zdejší justice se Nejvyšší správní soud postavil za názor, že příjmy z dobrovolné prostituce musí být zdaněny stejně jako jakékoliv jiné výdělky. Rozhodnutí má potenciál přepsat nejen daňovou praxi, ale i pohled české společnosti na prostituci samotnou.
Žena z Olomoucka se nevzdává
Příběh, který vyvolal přelomový verdikt, začal už před více než deseti lety. Žena z Olomoucka poskytovala sexuální služby, avšak odmítala za roky 2012 až 2014 odvést daň z příjmu. Finanční úřad jí po důkladné kontrole vyměřil povinnost zaplatit původně 2,5 milionu korun, později částku snížil na 1,8 milionu.
Žena se bránila, že její činnost nelze zdanit, protože by tím stát fakticky „spolupracoval“ na kuplířství. Argumentovala také Newyorskou úmluvou z roku 1950, která zakazuje využívání prostituce druhých osob, a rovněž českým trestním zákoníkem, který čin kuplířství postihuje.
Krajský soud jí dal částečně za pravdu
Krajský soud v roce 2023 uznal, že zdanění prostituce by mohlo být v rozporu s dobrými mravy a že by se stát fakticky podílel na trestné činnosti. Rozhodnutí finančního úřadu proto zrušil. Jenže berní úředníci se nevzdali a obrátili se na Nejvyšší správní soud.
Zlom: Prostituce jako samostatná výdělečná činnost
Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že příjmy z dobrovolného výkonu prostituce nejsou zákonem vyloučeny ani od daně osvobozeny, a tudíž spadají do kategorie samostatné výdělečné činnosti. Jinými slovy – pokud někdo dobrovolně poskytuje sexuální služby, musí své příjmy uvést v daňovém přiznání.
Soud zdůraznil, že nerozhodoval o morální stránce prostituce, ale výhradně o jejím daňovém režimu. „Vyložení, proč zdanění není kuplířství, je podle mého nesprávné,“ reagoval však advokát ženy Libor Kapalín, který je připraven pokračovat až k Ústavnímu soudu.
Další kolo soudní bitvy
Kapalín doufá, že krajský soud po vrácení případu zváží i další argumenty, které Nejvyšší soud dosud neřešil – například legitimní očekávání občanů. „Politici dlouhodobě deklarovali, že dokud nebude vypovězena Newyorská úmluva, prostituci nelze zdanit,“ uvedl. Pokud krajský soud znovu rozhodne proti jeho klientce, obrátí se na Nejvyšší soud a poté na Ústavní soud.
Prostituce v českém právu: šedá zóna
V Česku prostituce není výslovně zakázána, ale ani legálně upravena. Trestné je pouze kuplířství, tedy organizování či zprostředkování prostituce jinými osobami. Dobrovolné poskytování sexuálních služeb tak funguje v právním vakuu, kde se střetává realita s morálními i právními dilematy.
Politici se k tématu vracejí po letech
O legalizaci prostituce se v Česku diskutuje už od roku 2005, kdy návrh předložil tehdejší ministr vnitra František Bublan. Tehdy narazil na odpor části veřejnosti i politických stran. Nynější rozhodnutí soudu ale může debatu znovu oživit.
„Obě řešení mají své plusy i mínusy. Pokud by se prostituce měla zdanit, musí být i zlegalizována,“ řekl pro deník Aktuálně.cz končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj však není jasné, jak by stát mohl efektivně kontrolovat příjmy a výdaje z této činnosti.
Co bude dál?
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sice neznamená okamžitou povinnost všech sexuálních pracovnic odvádět daně, ale nastavuje precedens, který může ovlivnit budoucí rozhodování soudů i politickou debatu. Pokud by Ústavní soud verdikt potvrdil, mohla by Česká republika stát před nutností zavést jasná pravidla pro legální a zdanitelnou prostituci.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
