Rodiče kritizují přijímačky na SŠ: české děti s více body jsou odmítány, zatímco cizinci mají výjimky. Je to proti duchu rovnosti?
📢 Ústava České republiky zaručuje rovnost před zákonem — realita je však jiná
Rostoucí počet rodičů v České republice vyjadřuje znepokojení nad praxí, která podle nich znevýhodňuje české děti při přijímacím řízení na střední školy. Ačkoli Ústava České republiky jasně deklaruje rovnost všech občanů před zákonem, v praxi jsou čeští žáci často přehlíženi ve prospěch cizinců, zejména těch z Ukrajiny.
Podle článku 1 a 3 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, jsou si všichni lidé rovni v důstojnosti i v právech. Rodiče ale upozorňují, že toto pravidlo je porušováno — zejména kvůli zvýhodnění cizinců v rámci přijímacího řízení.
🎓 Případ z praxe: Méně bodů, ale přijat
Několik českých žáků, kteří v přijímacích testech získali více než 80 bodů, nebylo přijato na střední školy, zatímco žáci-cizinci s výrazně nižšími výsledky ano. Jeden takový případ se stal na hotelové škole v pražském Braníku, kde dvě české dívky nebyly přijaty, zatímco ukrajinský uchazeč s nižším počtem bodů ano.
Proč? Zákon totiž umožňuje cizincům, kteří získali předchozí vzdělání mimo území ČR, na jejich žádost prominout didaktický test z českého jazyka. Místo něj absolvují pohovor, který ověřuje základní znalosti češtiny — ovšem z pohovoru se neudělují žádné body, což zkresluje celkové výsledky.
Pedagožka Jitka Svobodová k tomu říká:
„Pokud chce cizinec studovat českou školu, měl by být schopen komunikovat jazykem země, kde studuje, bez jakýchkoli úlev.“
⚖️ Zákonné, ale spravedlivé?
Ministerstvo školství i ředitelé škol potvrzují, že tento postup je v souladu s legislativou. Přesto je systém podle některých rodičů nepřehledný a nespravedlivý. Uchazeči-cizinci mají ve výsledkových listinách u českého jazyka nulu bodů, což působí dojmem, že byli přijati s horšími výsledky než čeští žáci — kteří však často neuspěli.
„Na základě pohovoru se pouze rozhodne, zda uchazeč uspěl nebo ne. Škola si může stanovit bodovou hranici, ale body z pohovoru se nezapočítávají do celkového hodnocení,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Veronika Lucká Loosová.
📊 Data potvrzují rozdíly
- Na čtyřleté obory se v 1. kole přijímacího řízení hlásilo 133 000 žáků, z nichž bylo přijato 89 %.
- Na osmiletá gymnázia se hlásilo 19 000 dětí, uspělo 47 %.
- Na šestiletá gymnázia 7 000 žáků, z toho uspělo 34 %.
U žáků z Ukrajiny:
- Na čtyřleté obory se hlásilo 3 400 ukrajinských dětí, uspělo 65 %.
- Na osmiletá gymnázia jich šlo 220, úspěšnost 26 %.
- Na šestiletá gymnázia 110 dětí, úspěšnost opět 26 %.
🧒 Rovnost práv musí platit pro všechny děti
Ačkoli se nejedná o porušení zákona, mnoho rodičů má pocit křivdy a diskriminace. Očekávají, že stát bude chránit rovné podmínky pro všechny děti, nikoliv vytvářet výjimky a nejasná pravidla, která favorizují určité skupiny na úkor jiných — v tomto případě české děti ve vlastní zemi.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
