Po letech opakovaných prohlášení o tom, že za jeho vlády Spojené státy nevstoupily do žádné nové války, čelí Donald Trump ostré kritice poté, co nařídil údery na klíčová íránská zařízení. Tento krok radikálně narušil obraz „prezidenta míru“ a vyvolal otázky, zda jeho tvrdá zahraniční politika neohrožuje stabilitu na Blízkém východě i renomé USA ve světě.
Donald Trump už není prezidentem míru. Během své první i druhé prezidentské periody se Trump opakovaně chlubil, že „za mé vlády jsme nevstoupili do žádné nové války“ a „jsem první prezident za posledních 72 let, který neměl žádné války“ en.wikipedia.org yahoo.com. Toto tvrzení se stalo jedním z jeho hlavních zahraničněpolitických hesel, které prezentoval jako zásadní odklon od „věčných válek“ svých předchůdců.
Kontrast mezi rétorikou a skutečnými kroky však začal být zřetelný již 3. ledna 2020, kdy Trump nařídil americkým dronům zabití iránského generála Qasema Soleimáního poblíž bagdádského mezinárodního letiště. Soleimání, velitel elitní jednotky Kuds z Íránských revolučních gard, byl podle Bílého domu „plánoval bezprostřední hrozivé útoky“ na Američany v regionu en.wikipedia.orgtime.com. Tento úder byl považován za jednu z nejvážnějších jednostranných vojenských akcí Spojených států vůči Íránu od irácko-íránské války v 80. letech.
Vrchol rozporu přišel včera, 21. června 2025, kdy Trump nařídil rozsáhlé nálety na tři klíčová íránská jaderná zařízení ve Fordóu, Natanzu a Esfahánu. Podle zpráv šlo o „spektakulární vojenský úspěch“, který prý „zcela zničil jaderný program Íránu“ vox.comapnews.com. Tato operace, provedená bunker-buster bombami a Tomahawk raketami, vyvolala ostré mezinárodní odsouzení i obavy z neřízené eskalace v regionu, kde je přes 40 000 amerických vojáků vystaveno riziku odvetných útoků.
Tímto krokem skončila éra „prezidenta míru“ a Trumpova rétorika o nezasahování do válečných konfliktů se stala pouhou frází. Kritici varují, že opakované útočné operace podkopávají možnosti diplomatického řešení a posilují mezinárodní napětí. Oponenti i někteří dřívější stoupenci nyní zpochybňují, zda Trumpova strategie „America First“ opravdu slouží bezpečí, nebo zda neposouvá Spojené státy hlouběji do konfliktů, kterým se sám dříve tak hlasitě vyhýbal.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
