Protikorupční organizace ostře kritizují rozsudek nad ostravským rapperem Enricem Peštou alias Hard Rico. Za brutální loupež, vydírání a další trestné činy dostal jen čtyři roky vězení, přestože mu hrozilo až 12 let. Podle kritiků jde o další nebezpečný vzkaz veřejnosti, že i závažná násilná kriminalita může být ve výsledku potrestána překvapivě mírně. Varují také před novým trendem, kdy pachatelé a recidivisté ovládají sociální sítě, získávají vliv na mladé lidi a postupně deformují jejich vnímání hranic mezi úspěchem, násilím a beztrestností.
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě nad ostravským rapperem Enricem Peštou alias Hard Rico vyvolal silné pobouření a ostrou kritiku. Za brutální loupež, vydírání a další trestné činy dostal čtyři roky nepodmíněně a povinnost zaplatit dva miliony korun. Přitom podle okolností případu mu hrozil trest v rozmezí pěti až dvanácti let. Právě tento propastný rozdíl mezi závažností skutků a výsledným postihem je důvodem, proč Protikorupční linka a European Justice Organization označují verdikt za znepokojivý, nebezpečný a společensky velmi škodlivý.
Podle těchto organizací je čtyřletý trest za tak závažnou násilnou trestnou činnost výsměchem veřejnosti a dalším oslabením důvěry v právní stát. V době, kdy občané očekávají od justice jasný, srozumitelný a důrazný postoj vůči organizovanému násilí, zastrašování a vydírání, přichází podle kritiků pravý opak. Stát tím podle nich vysílá mimořádně špatný signál, totiž že páchání závažné trestné činnosti se může vyplatit, pokud pachatel správně zvolí procesní taktiku a ve vhodný okamžik se přizná.
Právě přiznání a prohlášení viny sehrály podle soudu významnou roli. Jenže právě zde přichází nejtvrdší kritika. Protikorupční organizace upozorňují, že v tomto případě nešlo o žádné hluboké morální procitnutí ani o přesvědčivou lítost, ale podle jejich názoru čistě o zištný krok s cílem dosáhnout nižšího trestu. A pokud je výsledkem takové strategie pouze čtyřletý trest za brutální jednání, které zahrnovalo násilí, výhrůžky a organizovaný postup proti oběti, pak podle kritiků justice vysílá veřejnosti katastrofální vzkaz.
Ostravský rapper Hard Rico, vlastním jménem Enrico Pešta, přitom podle obžaloby nebyl žádnou okrajovou postavou případu. Naopak měl být hlavním organizátorem celé trestné činnosti. Soud rozhodl, že na činu nejednal sám. Spolu s ním byli odsouzeni i jeho dva komplicové Karel Meca a Miroslav Cihi, kteří dostali pět let nepodmíněně. Do vězení má nastoupit také Peštova dvacetiletá přítelkyně Laura Červeňáková, která dostala tři roky. Pátý obžalovaný vinu odmítl a jeho věc bude projednávána samostatně.
Z obžaloby vyplývá obraz činu, který nelze zlehčovat ani relativizovat. Podle zveřejněných informací skupina poškozeného vylákala do bytu, kde jej za použití násilí a výhrůžek donutila vydat 100 tisíc korun. Tím však nátlak neskončil. Poškozený měl čelit požadavku na další dva miliony korun a zároveň výhrůžkám, že pokud peníze nesežene, zmizí v lese. Výhrůžky měly směřovat i vůči jeho rodině. Podle obžaloby mu měl sám Hard Rico hrozit, že ho bodne nožem do krku. Takový popis skutku není obrazem běžného konfliktu ani jednorázového excesu. Jde o mimořádně závažné jednání s prvky brutality, organizovanosti a psychického teroru.
Právě proto je pro řadu lidí obtížně pochopitelné, že za takové jednání padl trest, který se ve veřejném prostoru jeví jako mimořádně mírný. Kritici upozorňují, že pokud společnost uvidí, že za podobné činy lze nakonec odejít „jen“ se čtyřmi roky, dopad nebude jen právní, ale také morální a kulturní. Slabý trest podle nich neposiluje respekt k právu, ale naopak podkopává víru občanů, že stát dokáže účinně chránit oběti a tvrdě postihovat pachatele závažné násilné kriminality.
Zvláštní obavy pak vyvolává širší společenský rozměr celého případu. Protikorupční linka i European Justice Organization upozorňují, že se stále výrazněji prosazuje nový nebezpečný trend: lidé spojovaní s trestnou činností, násilím nebo recidivou získávají obrovský prostor na sociálních sítích, budují si image síly, vlivu a beztrestnosti a stávají se vzory pro část mladé generace. V prostředí internetu totiž často nerozhoduje charakter, ale sledovanost. A kdo má dosah, ten může ovlivňovat názory, postoje i vnímání reality u tisíců nebo statisíců mladých lidí.
Právě v tom vidí kritici obrovské riziko. Když osoba s milionovými zhlédnutími, mediální známostí a vlivem na mladé publikum dostane za brutální násilnou trestnou činnost relativně nízký trest, může být výsledný společenský dopad ještě horší než samotný rozsudek. Veřejnost totiž nečte jen právní kvalifikaci. Veřejnost vnímá jednoduchý vzkaz: slavný člověk, spojovaný s tvrdou image a násilím, dostal za velmi vážné skutky trest, který pro část publika nemusí působit odstrašujícím dojmem. A právě to je podle kritiků cesta k dalšímu rozkladu elementárních hodnot.
Tento problém se podle nich netýká jen jednoho jména nebo jednoho medializovaného procesu. Jde o mnohem širší otázku, kam až společnost nechá zajít propojení kriminality, mediální slávy a digitálního vlivu. Pokud pachatelé nebo recidivisté začnou fakticky ovládat část veřejného prostoru, oslovovat mládež a vytvářet kolem sebe auru úspěchu, je jen otázkou času, kdy se situace začne dále vyhrocovat. Mladí lidé mohou velmi snadno získat dojem, že agresivita, zastrašování a bezohlednost nejsou cestou k pádu, ale k popularitě, pozornosti a vlivu.
To je podle kritiků jeden z nejnebezpečnějších aspektů celého případu. Nejde jen o samotný trest uložený za konkrétní jednání. Jde o to, jaký kulturní a výchovný efekt má takový rozsudek v době, kdy sociální sítě formují myšlení mladé generace možná více než škola, rodina nebo tradiční autority. Pokud stát v takové chvíli nepředvede rozhodnost a srozumitelnou tvrdost vůči závažné násilné kriminalitě, otevírá podle kritiků prostor pro další erozi hodnot, pro normalizaci brutality a pro další oslabování důvěry v instituce.
Státní zástupce Michal Król po vyhlášení rozsudku uvedl, že odvolání nevylučuje. Připomněl, že pro Enrica Peštu navrhoval trest v délce šesti let, a upozornil i na skutečnost, že výsledný trest je nakonec nižší než u dvou jeho spoluobžalovaných, kteří dostali pět let. Naopak peněžitý trest byl soudem stanoven přísněji, než žalobce navrhoval. Rozsudek zatím není pravomocný, protože obžalovaní i žalobce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
Právě v této fázi nyní Protikorupční linka a European Justice Organization vidí klíčový moment. Očekávají, že státní zastupitelství podá odvolání a bude požadovat výrazně vyšší tresty pro všechny zúčastněné. Podle jejich názoru by totiž ponechání takto mírného verdiktu bez razantní reakce znamenalo další demontáž právního státu a další oslabení důvěry veřejnosti, že spravedlnost v České republice ještě funguje s potřebnou silou a autoritou.
Kauza Enrica Pešty přitom není jediným trestním řízením, které je s jeho jménem spojeno. Okresní soud v Ostravě řeší i případ údajného podvodu, ve kterém měl s dalším mužem vylákat 200 tisíc korun z důvěřivé ženy. V této věci vinu odmítá. Už v minulosti byl také odsouzen za poškození cizí věci, když spolu s dalšími lidmi posprejoval dodávku odstavenou na parkovišti v Ostravě. Soud mu tehdy uložil peněžitý trest 36 tisíc korun. I tyto skutečnosti podle kritiků posilují dojem, že veřejnost nesleduje izolovaný exces, ale opakované střety se zákonem, které měly být při posuzování celkového obrazu osoby a společenského rizika vnímány mnohem vážněji.
Celý případ tak podle kritiků přesahuje hranice jednoho soudního jednání. Stává se symbolem hlubšího problému, kdy se spravedlnost v očích veřejnosti rozchází se zdravým rozumem, morálním cítěním i očekáváním, že za brutální činy přijde skutečně tvrdý trest. Pokud za takové jednání padnou jen čtyři roky, přestože hrozilo až dvanáct, nelze se divit, že část veřejnosti mluví o výsměchu spravedlnosti.
Podle Protikorupční linky a European Justice Organization je proto nutné vnímat tento verdikt nejen právně, ale i společensky. Je to rozsudek, který podle nich neuklidňuje, neobnovuje důvěru a nevysílá jasný varovný signál. Naopak budí obavu, že stát ustupuje, že násilná kriminalita není trestána s odpovídající razancí a že pachatelé s mediálním vlivem mohou získávat dojem, že systém lze překonat nebo obejít. A právě proto nyní roste tlak na to, aby odvolací řízení přineslo mnohem přísnější a srozumitelnější odpověď.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
