Dánsko tlačí v EU skenování soukromých zpráv (CSAM). Klíčové hlasování se čeká v říjnu 2025. Odborníci varují před oslabením šifrování.
Od 1. července 2025 předsedá Radě EU Dánsko – a v oficiálním programu dalo na první místo i práci na nařízení a směrnici o potírání sexuálního zneužívání dětí online (CSA/CSAM). V praxi to znamená, že se do jednacího stolu vrací kontroverzní „chat control“. První reálné rozhodnutí může padnout na říjnové Radě pro spravedlnost a vnitro (JHA), která je v kalendáři 13.–14. října 2025.
Co přesně návrh obsahuje
Jádrem jsou tzv. „detekční příkazy“: státní orgán by mohl nařídit poskytovatelům komunikací (messengery, webmail, hosting) povinné skenování obsahu a hlášení nálezů. Nejnovější kompromisní texty výslovně počítají i se službami s koncovým šifrováním – detekce by se prováděla před odesláním (na zařízení uživatele) a formálně by byla opřena o „souhlas“ uživatele. To je de facto obcházení šifrování.
Jádrem jsou tzv. „detekční příkazy“: státní orgán by mohl nařídit poskytovatelům komunikací (messengery, webmail, hosting) povinné skenování obsahu a hlášení nálezů. Nejnovější kompromisní texty výslovně počítají i se službami s koncovým šifrováním – detekce by se prováděla před odesláním (na zařízení uživatele) a formálně by byla opřena o „souhlas“ uživatele. To je de facto obcházení šifrování.
Dánský tah a severský tlak
Dánské předsednictví tuto linii aktivně vrací do textu – detekční příkazy znovu otevírá a snaží se je prosadit jako nástroj proti trestné činnosti v komunikátorech. To potvrzují jak oficiální program, tak zpravodajství z posledních jednání. Kritika míří právě na severskou politiku, která namísto cíleného postupu preferuje plošné technologické zásahy do soukromí všech. i
Dánské předsednictví tuto linii aktivně vrací do textu – detekční příkazy znovu otevírá a snaží se je prosadit jako nástroj proti trestné činnosti v komunikátorech. To potvrzují jak oficiální program, tak zpravodajství z posledních jednání. Kritika míří právě na severskou politiku, která namísto cíleného postupu preferuje plošné technologické zásahy do soukromí všech. i
Kdo tlačí, kdo brzdí
Podle občanské iniciativy Fight Chat Control (aktivistický tracker postojů vlád) je pro přijetí návrhu aktuálně většina států, řada je nerozhodnutých a několik proti; klíčem bude Německo, které se drží stranou a svým postojem může vše převrátit. Minimální podpora v Radě musí splnit tzv. dvojí většinu: alespoň 55 % států (min. 15 z 27) a současně 65 % obyvatel EU.
Podle občanské iniciativy Fight Chat Control (aktivistický tracker postojů vlád) je pro přijetí návrhu aktuálně většina států, řada je nerozhodnutých a několik proti; klíčem bude Německo, které se drží stranou a svým postojem může vše převrátit. Minimální podpora v Radě musí splnit tzv. dvojí většinu: alespoň 55 % států (min. 15 z 27) a současně 65 % obyvatel EU.
Proč je to problém: technika, právo a praxe
Evropští regulátoři pro ochranu dat (EDPB a EDPS) varují, že návrh zásadně ohrožuje základní práva a integritu šifrování. Šifrování přitom není „překážka“ spravedlnosti, ale bezpečnostní pás pro všechny – od novinářů a firem až po děti. V dřívější uniklé analýze i právní služba Rady upozornila na kolizi s evropským právem a zákazem obecného dohledu.
Evropští regulátoři pro ochranu dat (EDPB a EDPS) varují, že návrh zásadně ohrožuje základní práva a integritu šifrování. Šifrování přitom není „překážka“ spravedlnosti, ale bezpečnostní pás pro všechny – od novinářů a firem až po děti. V dřívější uniklé analýze i právní služba Rady upozornila na kolizi s evropským právem a zákazem obecného dohledu.
„Skenovat všechno“ ≠ „chránit děti“
Největší spor není o cíl (ochrana dětí), ale o prostředek: plošné skenování soukromé komunikace všech. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že takový mechanismus vytvoří zadní vrátka a oslabí bezpečí celé digitální infrastruktury. Naopak cílené, soudem povolené postupy dávají policii páky, aniž by stát nahlížel do telefonů a e‑mailů každého.
Největší spor není o cíl (ochrana dětí), ale o prostředek: plošné skenování soukromé komunikace všech. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že takový mechanismus vytvoří zadní vrátka a oslabí bezpečí celé digitální infrastruktury. Naopak cílené, soudem povolené postupy dávají policii páky, aniž by stát nahlížel do telefonů a e‑mailů každého.
Co by to znamenalo v praxi
Povinné „detekční příkazy“ by donutiliy poskytovatele komunikací zavádět skenování obsahu a hlásit „shody“ – i na platformách s end‑to‑end šifrováním. Technicky to lze jen před šifrováním na zařízení, což otevírá dveře chybám (falešné nálezy), zranitelnostem a rozšiřování účelů detekce („function creep“). V důsledku by se oslabila důvěra v evropské digitální služby.
Povinné „detekční příkazy“ by donutiliy poskytovatele komunikací zavádět skenování obsahu a hlásit „shody“ – i na platformách s end‑to‑end šifrováním. Technicky to lze jen před šifrováním na zařízení, což otevírá dveře chybám (falešné nálezy), zranitelnostem a rozšiřování účelů detekce („function creep“). V důsledku by se oslabila důvěra v evropské digitální služby.
Proces: kam se může návrh posunout
Pokud se v říjnu v Radě najde kvalifikovaná většina, spis se vrátí do Evropského parlamentu. Ten už dříve zdůraznil, že pravidla nesmějí prolomit zákaz obecného monitoringu; následují vyjednávání (trialogy) a případné druhé čtení. Bez shody obou komor právní akt nevznikne.
Pokud se v říjnu v Radě najde kvalifikovaná většina, spis se vrátí do Evropského parlamentu. Ten už dříve zdůraznil, že pravidla nesmějí prolomit zákaz obecného monitoringu; následují vyjednávání (trialogy) a případné druhé čtení. Bez shody obou komor právní akt nevznikne.
Závěr: krok k čínskému modelu?
Plošné skenování soukromých zpráv je kvalitativní skok – od cíleného vymáhání práva k preventivnímu a všeobecnémudohledu nad komunikačním prostorem. To je přesně linie, kterou si Evropa vždy slibovala nepřekračovat. Není nutné volit mezi bezpečím dětí a soukromím všech: cílené, soudem kontrolované zásahy fungují, zatímco plošný „rentgen“ komunikace z nás všech dělá podezřelé a oslabuje bezpečí pro každého.
Plošné skenování soukromých zpráv je kvalitativní skok – od cíleného vymáhání práva k preventivnímu a všeobecnémudohledu nad komunikačním prostorem. To je přesně linie, kterou si Evropa vždy slibovala nepřekračovat. Není nutné volit mezi bezpečím dětí a soukromím všech: cílené, soudem kontrolované zásahy fungují, zatímco plošný „rentgen“ komunikace z nás všech dělá podezřelé a oslabuje bezpečí pro každého.
Rychlé shrnutí faktů
- Kdo a kdy: Dánsko předsedá Radě EU 1. 7.–31. 12. 2025 a dává CSA/CSAM mezi priority.
- Hlasování: Očekává se na Radě JHA 13.–14. 10. 2025 (Brusel/Lucemburk).
- Mechanismus: „Detekční příkazy“ včetně předodesílací detekce i u E2EE služeb (tzv. „souhlas“ uživatele).
- Právní rámec hlasování: Pro přijetí je třeba min. 15 států a 65 % populace EU (dvojí většina).
- Rizika: EDPB a EDPS varují před vážnými zásahy do základních práv a oslabením šifrování.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
