Evropa se v následujících měsících může připravit na další masivní vlnu uprchlíků z Ukrajiny. Podle bezpečnostních analytiků i evropských politiků je pravděpodobné, že Rusko bude stupňovat tlak nejen přímo na Ukrajinu, ale také na Evropskou unii. Jedním z nástrojů této strategie je záměrné zhoršování životních podmínek civilního obyvatelstva, destrukce kritické infrastruktury a vytváření chaosu, který obyvatele nutí hledat bezpečí v zahraničí.
V posledních týdnech se Kreml zároveň snaží Evropu destabilizovat i hybridními operacemi, například podporou migračních proudů z řady dalších zemí přes běloruskou a ruskou hranici. Cílem je přetížit evropské státy, rozeštvat veřejnost a oslabit podporu Ukrajině.
Tuto strategii jen potvrzuje nejnovější a jeden z nejmasivnějších útoků na ukrajinské hlavní město, který se odehrál v noci ze čtvrtka na pátek.
Největší útok od začátku války: 430 dronů a 19 raket
Rusko se už více než tři a půl roku snaží Ukrajinu podrobit – zlomit její vůli, zničit její infrastrukturu a donutit obyvatele opustit své domovy. Miliony lidí zažívají každou noc stejnou realitu: ohlušující dunění, sirény, tříštění skla. Kreml sice navenek hovoří o míru, ale zároveň pod záminkou falešných slibů dál vede brutální útočnou válku.
Noc ze čtvrtka na pátek přinesla jeden z nejsilnějších útoků v celé historii invaze. Podle oficiálních údajů Rusko vyslalo:
- 430 dronů,
- 19 raket tří typů – Kalibr, Kinžal a Iskander.
Primárním cílem byl Kyjev a přilehlé regiony. Útok si vyžádal životy nejméně čtyř civilistů.
„Nikde v Kyjevě už není bezpečno“
Útok začal krátce po půlnoci, kdy se na telegramových kanálech objevila zpráva o 250kilometrové koloně útočných dronů mířících na město. Zpočátku to vypadalo, že je protivzdušná obrana dokáže zadržet, ale během několika minut bylo jasné, že desítky dronů pronikly až nad metropoli.
„Nejdřív se ozval tlumený, vzdálený výbuch… a pak další, rychleji a hlasitěji,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv z hotelového krytu v centru Kyjeva. Okna se začala třást a do úkrytu se scházeli lidé v pyžamech, s doklady v ruce, se strachem v očích.
V tu chvíli přišly zprávy o odpálení několika typů raket – včetně hypersonických Kinžalů, které jsou určeny k ničení vojenských bunkrů a rozhodně ne civilních oblastí.
Navzdory tvrzením Moskvy, že „necílí na civilisty“, dopadly rakety na rezidenční budovy, školu a části města zůstaly bez proudu.
Výbuchy v rezidenčních čtvrtích
„Trochu jsme usnuli a pak to přišlo – bum. Začali jsme se dusit kouřem,“ popisuje Dmytro z Děsňanského okresu, kterého probudil náraz dronu Šáhed do jejich bytového domu. Když utíkal z bytu se svou manželkou a tříletým synem, uvědomil si, jak těsně unikli smrti: „Metr vedle a zasáhlo by to náš byt.“
Ráno po útoku ležely na chodnících v centru města střepy z oken. Tlaková vlna rozbila skla i v hotelu, v němž byla ubytovaná reportérka. „Nikde v Kyjevě už není bezpečno,“ dodává.
Elektrická infrastruktura jako hlavní cíl
Ruské útoky se dlouhodobě zaměřují nejen na civilní obyvatele, ale i na energetickou infrastrukturu – elektrárny, rozvodny, trafostanice. Cílem je oslabit Ukrajinu před zimou.
V mnoha oblastech dochází ke zcela pravidelným výpadkům, někdy i několikrát denně. Ukrajinci proto žijí v režimu nouzového plánování – hlídají si harmonogramy odstávek, připravují zásoby vody i jídla a upravují svůj denní rytmus podle toho, kdy bude elektřina.
Psychologický teror, který má zlomit morálku
Můj kolega, novinář Ray Baseley, který pokrývá válku v terénu delší dobu, potvrzuje, že šlo o jeden z nejintenzivnějších útoků od začátku invaze:
„Kombinace balistických raket, pozemních střel, střel s plochou dráhou letu a stovek dronů byla bezprecedentní. Z lidského hlediska to byl jeden z nejnáročnějších okamžiků vůbec.“
Navzdory tomu obyvatelé Kyjeva zachovávají klid. Panika by situaci pouze zhoršila, a oni to vědí – naučili se reagovat s rozvahou, i když se kolem nich hroutí budovy.
Když se během útoku městem rozneslo, že na Kyjev míří další hypersonické Kinžaly a centrum města se ponořilo do tmy, jedna z Ukrajinek ve společném krytu začala zpívat státní hymnu. Ostatní se k ní tiše přidali.
Poselství bylo jednoznačné:
„Toto je naše země. A nenecháme se zastrašit.“
Další migrační vlna jako důsledek
S postupující zimou, masivnějšími útoky a permanentním terorem roste pravděpodobnost, že miliony Ukrajinců znovu vyhodnotí život v zemi jako neudržitelný. Evropské státy se tak mohou brzy potýkat s dalšími stovkami tisíc až miliony uprchlíků.
A právě to může být jedním z cílů Kremlu – zahlcení Evropy, přetížení jejích sociálních systémů, posílení extremismu a oslabení jednoty, která je klíčová pro podporu Ukrajiny.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
