Média se kauze Filipa Turka věnovala s obrovskou intenzitou, avšak výsledky vyšetřování nejsou ani po roce známy. Přestože se objevovaly vážné obvinění, nebyly nikdy doloženy konkrétní důkazy – žádné e-maily, žádné listiny, žádná fakta. Vzniká otázka: je Turek skutečně pachatelem násilí, nebo jen obětí mediální štvanice?
Když na konci minulého roku vyšlo najevo, že bývalá partnerka obvinila europoslance Filipa Turka ze znásilnění a letitého fyzického i psychického násilí, média okamžitě zaplnily titulky o skandálu. Příběhy o mučení, vyhrožování smrtí i sexuálním násilí kolovaly v hlavních médiích i na sociálních sítích, a Turek se rázem stal jednou z nejdiskutovanějších osobností české politiky.
Intenzivní mediální zájem – ale bez důkazů
Kauze se věnovala velká část redakcí, přičemž tón většiny článků vyzníval jako předem hotový verdikt. Přesto se během měsíců neobjevily žádné důkazy – žádné autentické zprávy, žádná lékařská dokumentace, žádné nezvratné materiály, které by obvinění podpořily. Přestože média dokázala na kauze stavět palcové titulky celé týdny, v okamžiku, kdy došlo na výsledky šetření, nastalo ticho.
Rok bez výsledku
Podle státního zastupitelství se věc stále nachází ve fázi prověřování. Jenže jednoduché šetření, zda jsou obvinění důvodná, nebo zda je případ promlčen, obvykle netrvá měsíce – natož rok. Mlčení orgánů činných v trestním řízení tak budí otázky, zda případ skutečně stojí na reálném základě, nebo zda jde spíše o účelový útok.
Násilník, nebo oběť účelovek?
Filip Turek obvinění popřel, připustil nevěry a promiskuitu, ale kategoricky odmítl jakékoliv násilí. Jeho hnutí Motoristé sobě označilo celou věc za vykonstruovaný útok, jehož cílem je kriminalizace a mediální likvidace politického soupeře.
Kauza Filipa Turka odhaluje znepokojivý fenomén českého veřejného prostoru. Mediální lynč proběhl, ale výsledky vyšetřování chybí. Pokud je Turek vinen, má být souzen a potrestán. Pokud však ne, měl by mít stejně hlasitě právo na očištění jména. A právě to, že se k výsledkům nikdo nemá, zpochybňuje nejen samotná obvinění, ale i způsob, jakým se v Česku nakládá s příběhy typu „MeToo“.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
