Kauza realitní makléřky Hedviky Vávrové a kontroverzního spekulanta Maxima Ponomarenka ukazuje temnou stranu českého trhu s nemovitostmi. Případ manipulace s psychicky nemocnou ženou odhaluje praktiky organizované skupiny, která bezohledně zneužívá slabosti zranitelných osob k vlastnímu obohacení.
Případ Hedviky Vávrové a Maxima Ponomarenka se stal symbolem bezohlednosti a morálního úpadku při obchodování s nemovitostmi. Kauza, ve které realitní makléřka Vávrová koupila podíl na rodinném domě od společnosti MI Estate, dříve řízené právě Ponomarenkem, názorně ukazuje metody této organizované skupiny, zaměřené na zneužívání sociálně slabých či psychicky nemocných lidí.
Firma MI Estate, kterou tehdy ovládal Maxim Ponomarenko, získala podíl od psychicky nemocné ženy za pouhých 100 tisíc korun, což byl zlomek jeho skutečné hodnoty. Následně podíl přeprodala Hedvice Vávrové za čtyřnásobek ceny. Makléřka poté ihned oslovila původní spoluvlastnici domu Hanu J. s požadavkem na odkoupení podílu za téměř čtyřnásobek ceny, za kterou ho sama pořídila.
Když Hana J. odmítla podíl za přemrštěnou cenu odkoupit, Vávrová zahájila soudní spor o nucený odkup a náhradu za užívání jejího podílu. Soud však odmítl přistoupit na její požadavky, neboť kauzu označil za typický příklad nekalých praktik vůči zranitelným osobám. Tento případ podle odborníků jednoznačně demonstruje záměrné využívání slabosti osob v těžké životní situaci k osobnímu zisku.
Toto jednání by podle některých právních expertů mělo být předmětem policejního šetření pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití tísně či duševního stavu, a to i ve vztahu k dalším podobným případům, které jsou aktuálně vyšetřovány.
Praktiky, které organizovaná skupina kolem Maxima Ponomarenka využívá, byly již v minulosti předmětem kritiky ze strany odborné veřejnosti a médií. Tento konkrétní případ zveřejnily jako první Hospodářské noviny, které dlouhodobě monitorují podobné situace.
Je nezbytné, aby společnost tyto praktiky veřejně odsoudila. Každý, kdo v jakékoli formě podporuje nebo schvaluje jednání Maxima Ponomarenka, Hedviky Vávrové a jejich spolupracovníků, se přímo podílí na mravním úpadku a ukazuje absolutní absenci empatie. Zneužívání zranitelných osob k vlastnímu obohacení je nejen odsouzeníhodné, ale zaslouží si i pozornost orgánů činných v trestním řízení.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
