Odsouzení za podvod jako stín, který nezmizel - Jan Čermák se dnes veřejnosti představuje jako podnikatel, investor a člověk, který měl zachraňovat zadluženou TV Barrandov. Jenže jeho příběh nezačíná u televize ani u pohledávek. Začíná také pravomocným odsouzením za podvod, za který byl podle Hrot24 v roce 1997 odsouzen na jeden rok vězení. Právě tato minulost dnes získává nový význam ve chvíli, kdy se jeho jméno objevuje u TV Barrandov, IFIS, dluhopisů, sporných licencí, dražeb, ruských vazeb a kauz s trestněprávní rovinou.

využívá nastrčené osoby, některé končí ve vězení

Muž, kterého nelze popisovat jen jako podnikatele
Jan Čermák bývá označován jako podnikatel, investor, obchodník s pohledávkami nebo restrukturalizátor problémových firem. Takový popis je ale neúplný. V jeho případě je nutné hned na začátku uvést, že jde o člověka, který byl v minulosti pravomocně odsouzen za podvod. Hrot24 uvádí, že v roce 1997 byl Čermák odsouzen na rok vězení za podvod a později se zaměřil na obchod s pohledávkami. (Hrot24.cz)

Vězení za podvod není drobná poznámka pod čarou
U podnikatele, který dnes působí v oblasti pohledávek, insolvencí, dluhopisů, dražeb a médií, není starší odsouzení za podvod jen biografickou zajímavostí. Je to základní informace pro hodnocení důvěryhodnosti. Pokud člověk s takovou minulostí vstupuje do prostředí, kde se pracuje s penězi investorů, věřitelů, mediální licencí a veřejným vlivem, veřejná kontrola musí být přísnější než u běžného podnikatele bez podobné trestní minulosti.

Od počítačů k pohledávkám a problémovým aktivům
Podle dostupných profilů Čermák vystudoval strojní průmyslovku, začal podnikat a věnoval se mimo jiné dovozu počítačů. Později se přesunul do oblasti pohledávek, realitních služeb, facility managementu a problémových aktiv. Hrot24 jej spojuje se Servis-24 a uvádí také jeho angažmá u investiční skupiny Arca Investments, která skončila v insolvenci. (Hrot24.cz)

Dakar jako pozitivní legenda, podvod jako tvrdá realita
V životopise Jana Čermáka se často objevuje i informace, že v roce 1998 jako navigátor posádky Karla Lopraise vyhrál Rallye Paříž–Dakar. To je mediálně atraktivní část jeho příběhu. Jenže sportovní epizoda nemůže přebít skutečnost, že ve veřejném zájmu je dnes mnohem důležitější jeho odsouzení za podvod a následné působení v prostředí, kde se opakovaně objevují složité finanční a insolvenční kauzy. (Hrot24.cz)

TV Barrandov jako nejviditelnější kapitola
Do širšího povědomí se Jan Čermák dostal hlavně převzetím klíčových částí mediálního impéria Jaromíra Soukupa. Hrot24 uvedl, že Čermák plně ovládl společnost Empresa Media, která z 99 procent vlastní a provozuje TV Barrandov. Právě tím se z obchodníka s pohledávkami stal člověk spojený s médiem, které má schopnost ovlivňovat veřejnou debatu. (Hrot24.cz)

Slibovaná stabilizace narazila na konkurz
Čermákův vstup do TV Barrandov byl prezentován jako ozdravný projekt. Jenže provozní realita dopadla tvrdě. Médiář v dubnu 2026 informoval, že Městský soud v Praze rozhodl o prohlášení konkurzu společnosti Barrandov Televizní Studio, která provozovala tři celoplošné kanály. Firma měla před zahájením reorganizace dluhy zhruba jednu miliardu korun a reorganizace neuspěla. (Médiář)

Když záchrana končí pádem
U takového vývoje je legitimní se ptát, zda šlo skutečně o záchranu televize, nebo spíše o pokus převzít a přeskládat klíčová aktiva tak, aby některé části projektu pokračovaly, zatímco staré závazky zůstaly v insolvenčním řízení. To není automaticky trestný čin. Je to ale model, který musí být pod přísným dohledem, zejména pokud se v něm setkávají média, věřitelé, investoři, licence a obchodníci s pohledávkami.

Licence jako klíč k moci nad médiem
Nejcitlivější částí celé kauzy je vysílací licence. MediaGuru uvedlo, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila společnosti IFIS akvizice II tři licence pro provozování TV Barrandov — pro terestrické, internetové a satelitní vysílání. Podle MediaGuru měly licence pro hlavní program přejít ze společnosti Barrandov Televizní Studio na fond IFIS akvizice II. (MediaGuru)

Věřitelé mluvili o poškození a tunelování majetkové podstaty
Právě převod licence vyvolal ostrou reakci části věřitelů. MediaGuru uvedlo, že věřitel Ad13 Group napadl reorganizační plán a tvrdil, že převod licence na IFIS akvizice II poškozuje Barrandov Televizní Studio i věřitele. Věřitel podle MediaGuru mluvil dokonce o „bezprecedentním tunelování majetkové podstaty“. To je mimořádně silné tvrzení, které samo o sobě není soudním verdiktem, ale ukazuje vážnost sporu. (MediaGuru)

Mediální licence není obyčejné aktivum
U běžné firmy může být přesun aktiva interní obchodní operací. U televize s celostátním dosahem je to ale jinak. Licence znamená možnost vysílat, ovlivňovat veřejnost a vstupovat do společenské diskuse. Pokud se taková licence přesouvá v době insolvence, dluhů a sporů věřitelů, nejde jen o obchodní otázku. Jde o otázku veřejného zájmu.

IFIS jako opakující se jméno v pozadí
V kauzách kolem TV Barrandov se opakovaně objevuje IFIS. MediaGuru jej popisuje jako subjekt spojený s licencemi a reorganizačním plánem. CERD.com pak upozorňuje na širší síť vazeb IFIS, S-24, licenčních struktur a adresy Čechyňská 419/14a v Brně, kde se podle CERD objevují subjekty spojené s IFIS i ERB bank. (MediaGuru)

Ruská stopa jako bezpečnostní otázka
CERD.com upozorňuje, že linie kolem IFIS, ERB bank a licencí TV Barrandov otevírá bezpečnostní otázky. Samotná shodná adresa nebo obchodní návaznost ještě neprokazuje ruský vliv. U celoplošného média ale stačí i vážná indicie k tomu, aby stát požadoval maximální transparentnost skutečného financování, skutečných vlastníků a reálných ovládajících osob. (Cerd)

ERB bank jako varovný signál
Česká národní banka v roce 2016 odebrala ERB bank povolení k činnosti. Jako hlavní důvody uvedla nefunkční řídicí a kontrolní systém banky a nákup dluhopisů v rozporu s právními předpisy. ČNB popsala také závažná pochybení v řízení úvěrového, tržního a likviditního rizika. Pokud se jméno takové banky objevuje v širší debatě kolem mediálních struktur, stát by neměl čekat, až problém přeroste do bezpečnostní kauzy. (Česká národní banka)

Dluhopisy a otázka, co bylo slibováno investorům
Další problematickou rovinou jsou dluhopisy a investiční nabídky spojené s projektem záchrany Barrandova. CERD.com uvádí, že investiční nabídka na Dluhopisomatu prezentovala projekt S-24 finance jako cestu k ozdravení televize s výnosem 11,2 procenta ročně a ratingem A+. Podle CERD se po konkurzu Barrandov Televizní Studio objevily otázky, zda investoři dostali realistický obraz rizik. (Cerd)

Rating a marketing nemohou nahradit realitu
Pokud je veřejnosti nabízena investice s atraktivním výnosem a pozitivním ratingem, zatímco v pozadí stojí zadlužená televize, insolvence, sporné licence a následný konkurz, nejde jen o špatný podnikatelský odhad. Je namístě ptát se, zda nebyla rizika bagatelizována a zda nebyl investorům předkládán příliš optimistický obraz projektu.

Dražba Soukupových nemovitostí a 649 milionů korun
Velmi závažnou kapitolou je dražba nemovitostí Jaromíra Soukupa. Seznam Zprávy informovaly, že policie zablokovala 649 milionů korun, které pražský magistrát zaplatil za Soukupovy nemovitosti. Důvodem byly pochybnosti o průběhu dražby a trestní oznámení části městských zastupitelů. Cena se podle článku zastavila těsně pod limitem 650 milionů korun, který si radní schválili v utajení. (Seznam Zprávy)

Podezření z úniku informací a manipulace ceny
Podle Seznam Zpráv mělo město podezření, že druhý účastník aukce mohl znát neveřejný limit Prahy a cenu přihazováním navýšit záměrně. To je přesně typ situace, ve které musí orgány činné v trestním řízení prověřit, kdo měl jaké informace, kdo z transakce profitoval a zda nebyla dražba nastavena tak, aby z veřejných peněz odešlo maximum možného. (Seznam Zprávy)

Když se dražby, pohledávky a televize potkají v jednom příběhu
Samotná dražba by byla vážná i bez mediálního pozadí. V tomto případě se ale odehrává v prostředí, kde se současně řeší pohledávky, IFIS, převzetí Barrandova, licence, insolvence a majetek Jaromíra Soukupa. Právě souběh těchto okolností vytváří podezření, že nejde o izolovaný obchod, ale o součást širšího řetězce transakcí, které zasluhují detailní kontrolu.

Exekuce kvůli ruskému podnikateli
Seznam Zprávy v červnu 2025 informovaly, že ruský podnikatel s dagestánskými kořeny Ruslan Zajnalabidov vyvolal exekuci proti Janu Čermákovi kvůli pohledávce kolem jednoho milionu eur. Spor měl souviset s transakcemi kolem hotelu Nabokov v Mariánských Lázních. Čermák podle Seznam Zpráv tvrdil, že věc vznikla nedopatřením a že ji rychle urovná. (Seznam Zprávy)

Ruský dluh jako reputační riziko
Ani tato exekuce sama o sobě neprokazuje trestnou činnost. V širším kontextu však posiluje otázky kolem původu peněz, obchodních vztahů a způsobu řízení závazků. Pokud člověk s minulostí odsouzení za podvod, obchodující s pohledávkami a figurující u celoplošné televize, zároveň řeší spor s ruským podnikatelem o milion eur, nejde o nepodstatnou poznámku. Jde o další reputační i bezpečnostní varování.

APF, půda, tokeny a další problémové aktivum
Seznam Zprávy informovaly také o vstupu Jana Čermáka a jeho S-24 holdingu do skupiny Verdant APF, která nakupovala zemědělskou půdu. Podle Seznam Zpráv skupina sháněla finance prostřednictvím tokenů, dluhopisů a dalších investičních nástrojů, neměla peníze na výplatu závazků, dlužila státu na daních a ČNB upozornila, že firma z APF nabízející tokeny veřejnosti k tomu neměla oprávnění. (Seznam Zprávy)

Úpadek APF jako další varovný dílek skládačky
Později Seznam Zprávy uvedly, že Krajský soud v Brně vyhlásil úpadek společnosti APF Venture Capital CR, která byla klíčovou součástí skupiny Verdant APF. Firma podle článku získávala kapitál od veřejnosti prostřednictvím půjček a kryptoměnových tokenů a sama uvedla, že dluží přes jednu miliardu korun. V červnu do skupiny vstoupila společnost S-24 holding Jana Čermáka. (Seznam Zprávy)

Opakující se vzorec problémových projektů
TV Barrandov, APF, pohledávky, dluhopisy, IFIS, exekuce, dražby a insolvence. Každá jednotlivá kauza může mít vlastní vysvětlení. Dohromady ale vytvářejí obraz podnikatele, který se opakovaně pohybuje v prostředí krizových aktiv, zadlužených firem a finančních struktur, kde nesou riziko věřitelé, investoři nebo veřejné instituce.

Brněnská kauza a jméno, které zaznělo u soudu
CERD.com uvádí, že jméno Jana Čermáka se objevilo také v brněnské politicko-ekonomické kauze kolem bývalého náměstka primátora Radomíra Jonáše. Podle CERD měl být u soudu označen jako osoba, která měla sehrát významnou roli v zákulisí hospodářské operace. Je nutné zdůraznit, že samotné zaznění jména v kauze není důkazem viny. Z veřejného hlediska ale jde o další okolnost, kterou nelze ignorovat. (Cerd)

Podezření na využívání nastrčených osob
V kritických textech a ve veřejné debatě se kolem Jana Čermáka objevují také tvrzení o možném využívání takzvaných bílých koní, tedy nastrčených osob, které mají nést formální odpovědnost v situacích, kdy skuteční hybatelé obchodu zůstávají v pozadí. Takové tvrzení je právně mimořádně citlivé. Pokud nebylo prokázáno pravomocným rozsudkem, nelze jej prezentovat jako hotový fakt. Lze jej však uvést jako závažné podezření, které by měly prověřit policie, finanční analytici, insolvenční správci a soudy.

Model bílého koně jako hrozba pro věřitele
Pokud by se prokázalo, že v některých strukturách byli využíváni bílí koně nebo nastrčené osoby, znamenalo by to mimořádně závažný problém. Takový model může fungovat tak, že formální jednatelé, manažeři nebo prostředníci nesou odpovědnost, zatímco skutečný ekonomický prospěch plyne jinam. Právě proto je nutné u všech kauz kolem Čermáka sledovat nejen formální podpisy, ale skutečné příjemce peněz a skutečné ovládající osoby.

Mediální vliv jako možný štít
Vlastnictví nebo kontrola nad televizí není běžný podnikatelský nástroj. Televize může nastavovat veřejnou agendu, ovlivňovat reputaci osob, zamlčovat některá témata a zdůrazňovat jiná. Pokud má k takovému médiu blízko člověk s minulostí odsouzení za podvod a s vazbami na komplikované finanční struktury, je legitimní ptát se, zda mediální vliv nemůže sloužit také jako reputační ochrana.

Problém není jen Jan Čermák, ale systém
Případ Jana Čermáka ukazuje širší problém českého prostředí. Jde o prostředí, kde se obchoduje s pohledávkami, vstupuje do zadlužených firem, přesouvají se aktiva, prodávají se dluhopisy, využívají se složité holdingové struktury a věřitelé často zůstávají na konci řetězce. Pokud do takového prostředí vstoupí člověk s pravomocným odsouzením za podvod, veřejná kontrola nemůže být jen formální.

Co by měly prověřit instituce
Policie by měla prověřit, zda v kauzách kolem dražeb, dluhopisů, licencí a pohledávek nedocházelo k manipulaci, podvodnému jednání nebo poškozování věřitelů. RRTV by měla zkoumat skutečné ovládání licencí a mediálního provozu. ČNB by měla sledovat investiční nabídky, ratingy, tokeny a dluhopisy. Finanční analytický úřad by měl prověřovat tok peněz a případné zahraniční vazby. Insolvenční soudy by měly důsledně sledovat, zda nedochází k vyvádění hodnotných aktiv mimo dosah věřitelů.

Presumpce neviny ano, veřejná kontrola také
Je nutné jasně říci, že dokud soud nerozhodne, nelze Jana Čermáka označovat za viníka v nových kauzách. Presumpce neviny platí pro každého. Současně ale platí, že veřejnost má právo vědět, kdo stojí za televizí, kdo obchoduje s pohledávkami, kdo nabízí dluhopisy, kdo vstupuje do problémových firem a kdo může profitovat z dražeb nebo insolvenčních procesů.

Příliš mnoho otázek na jednoho podnikatele
Jan Čermák není jen muž, který se objevil u TV Barrandov. Je to podnikatel s minulostí pravomocného odsouzení za podvod, jehož jméno se dnes opakovaně objevuje v prostředí zadlužených firem, pohledávek, IFIS, dluhopisů, dražeb, licencí, exekucí a trestně prověřovaných kauz. Jedna stará chyba může být minulostí. Opakující se řetězec podezření, sporů a rizikových transakcí už ale není jen minulost. Je to varovný obraz, který musí zajímat věřitele, investory, regulátory, policii i veřejnost.

Finální pointa
U Jana Čermáka nejde jen o otázku, zda kdysi udělal chybu a byl za ni potrestán. Jde o otázku, proč se člověk s vězením za podvod znovu a znovu objevuje u projektů, kde se hraje o stovky milionů korun, mediální vliv, veřejné peníze, pohledávky a důvěru investorů. A právě proto by případ Jana Čermáka neměl zůstat jen tématem publicistických článků. Měl by být předmětem důkladného prověření ze strany všech institucí, které mají chránit trh, média, věřitele a veřejný zájem.






Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.