Letiště Brno-Tuřany láme rekordy v počtu cestujících a míří na mezinárodní expanzi. Přesto cestující čekající na odlet zažívají servis, který by se styděla nabídnout i okresní zastávka autobusu. Jediný stánek s dvěma typy igelitových baget za 120 korun, voda za padesátikorunu a žádná možnost si naplnit vlastní láhev. Zatímco ve světě jsou letiště symbolem komfortu, v Brně zaostalo všechno kromě statistik.
Letiště roste, kultura služeb stagnuje
Společnost Letiště Brno, ovládaná skupinou Accolade, se pyšní rekordním rokem: v roce 2024 prošlo terminálem 749 153 cestujících – o 9 % více než v roce 2023. Linky vedly do 33 destinací na třech kontinentech, s pravidelným spojením do Londýna, Málagy nebo Říma.
Zatímco statistiky zní působivě, realita po průchodu bezpečnostní kontrolou působí jako špatný vtip. Cestující na odlet čekají v prostoru, kde si mohou vybrat mezi dvěma předraženými bagetami v igelitu – sýrovou nebo šunkovou, každou za 120 Kč. Žádné teplé jídlo, žádná rozmanitost, žádný komfort. Víc možností najdete na čerpací stanici u dálnice.
Ceny bez ostychu, služby bez standardu
Kritiku zaslouží i politika prodeje vody. Půllitrová PET lahev obyčejné vody za 50 Kč, v době, kdy ji v supermarketu koupíte za 5,90. Proč? Protože letiště nenabízí ani základní automat na vodu, jaký je běžný na desítkách letišť po Evropě – od Londýna po Madrid. Kohoutky v umývárnách jsou tak mělké, že do nich nelze vložit ani lahev. Je to náhoda, nebo záměr?
Co nabízí konkurence?
Pro srovnání:
Vídeň: teplá jídla, kavárny, letištní dekorace.
Londýn-Stansted: fast foody, asijská rýže, přílohy.
Island - Keflavík: otevřeno i v noci.
Sofie: tradiční bulharská jídla.
Heraklion (Kréta): voňavá pekárna hned za pasovou kontrolou.
A Brno? Dvě igelitové bagety a prázdná lednice za ceny, které se blíží hotelovému minibaru. Je to ostuda.
Letiště mlží, změny bez termínu
Zástupkyně Letiště Brno Karolína Gnědin uznala, že občerstvení je slabinou, a oznámila, že „se tím společnost aktivně zabývá“ a plánuje změny. Na přímý dotaz, kdy konkrétně změny nastanou a co se zlepší, ale neodpověděla.
Zůstává tedy pouze slib bez závazku, zatímco cestující dál platí prémiové ceny za nekomfortní prostředí.
❗Kritika a výzva investorům
Skupina Accolade, která letiště drží, investuje miliony do skladů a průmyslových zón. Ale co základní důstojnost cestujícího? Lze akceptovat, že letiště 2. největšího města v zemi nemá:
žádné teplé jídlo,
žádné možnosti doplnění vody,
žádné pohodlné zázemí?
To není logistika 21. století, ale luxusní čekárna z roku 1995. A pokud na tom nebude mít investor vůli něco změnit, nelze se divit, že i přes nové linky lidé raději létají z Vídně nebo Prahy.
❗Accolade preferuje zisk na úkor vlastních občanů. Cizince vítá šokem a ostudou
Skupina Accolade, která je hrdým investorem do průmyslových hal, smart zón a moderní infrastruktury, bohužel na brněnském letišti selhává tam, kde by měla být nejvíce vidět – v péči o běžného cestujícího. Místo důstojného servisu nabízí igelitovou bagetu za 120 Kč, vodu za padesát a zázemí horší než v krajském autobuse.
Tato strategie jednoznačně ukazuje, že zisk a výnos z provozu má přednost před pohodlím občanů i návštěvníků ze zahraničí. Výsledkem je šokující první dojem, který si odváží každý cizinec, jenž přes Brno vstupuje do České republiky. Místo hrdosti – ostuda. Místo pohostinnosti – frustrace.
Takto Letiště Brno, vedené investory Accolade, kazí pověst nejen Brna jako města, ale celé České republiky. V době, kdy jiné evropské země své návštěvníky vítají komfortem, se Česko předvádí jako země drahé vody, šunkové bagety v plastu a tichého pohrdání vlastními lidmi.
Letiště Brno-Tuřany je sice formálně vlastněno Jihomoravským krajem ( Mgr. Jan Grolich - KDU-ČSL), který je majitelem areálu, avšak skutečnou provozní moc má soukromý subjekt. Kraj by měl vážně přehodnotit nájemní smlouvy, protože úroveň poskytovaných služeb a opakovaná veřejná kritika ukazují na zásadní selhání provozovatele. Situace, kdy letiště ve druhém největším městě republiky nabízí cestujícím občerstvení na úrovni okresní čekárny a prodává vodu za padesát korun, poškozuje nejen dobré jméno města Brna, ale i reputaci celé České republiky. Je nepřípustné, aby kraj jako vlastník mlčky toleroval takto nedůstojné podmínky.