Letiště Brno-Tuřany láme rekordy v počtu cestujících a míří na mezinárodní expanzi. Přesto cestující čekající na odlet zažívají servis, který by se styděla nabídnout i okresní zastávka autobusu. Jediný stánek s dvěma typy igelitových baget za 120 korun, voda za padesátikorunu a žádná možnost si naplnit vlastní láhev. Zatímco ve světě jsou letiště symbolem komfortu, v Brně zaostalo všechno kromě statistik.

Majitel Accolade investuje do vlastního zisku, ale cestující v Brně pijí vodu za 50 Kč a jedí bagety horší než z benzínky

Letiště roste, kultura služeb stagnuje

Společnost Letiště Brno, ovládaná skupinou Accolade, se pyšní rekordním rokem: v roce 2024 prošlo terminálem 749 153 cestujících – o 9 % více než v roce 2023. Linky vedly do 33 destinací na třech kontinentech, s pravidelným spojením do Londýna, Málagy nebo Říma.

Zatímco statistiky zní působivě, realita po průchodu bezpečnostní kontrolou působí jako špatný vtip. Cestující na odlet čekají v prostoru, kde si mohou vybrat mezi dvěma předraženými bagetami v igelitu – sýrovou nebo šunkovou, každou za 120 Kč. Žádné teplé jídlo, žádná rozmanitost, žádný komfort. Víc možností najdete na čerpací stanici u dálnice.

Ceny bez ostychu, služby bez standardu

Kritiku zaslouží i politika prodeje vody. Půllitrová PET lahev obyčejné vody za 50 Kč, v době, kdy ji v supermarketu koupíte za 5,90. Proč? Protože letiště nenabízí ani základní automat na vodu, jaký je běžný na desítkách letišť po Evropě – od Londýna po Madrid. Kohoutky v umývárnách jsou tak mělké, že do nich nelze vložit ani lahev. Je to náhoda, nebo záměr?

Co nabízí konkurence?

Pro srovnání:

  • Vídeň: teplá jídla, kavárny, letištní dekorace.

  • Londýn-Stansted: fast foody, asijská rýže, přílohy.

  • Island - Keflavík: otevřeno i v noci.

  • Sofie: tradiční bulharská jídla.

  • Heraklion (Kréta): voňavá pekárna hned za pasovou kontrolou.

A Brno? Dvě igelitové bagety a prázdná lednice za ceny, které se blíží hotelovému minibaru. Je to ostuda.

Letiště mlží, změny bez termínu

Zástupkyně Letiště Brno Karolína Gnědin uznala, že občerstvení je slabinou, a oznámila, že „se tím společnost aktivně zabývá“ a plánuje změny. Na přímý dotaz, kdy konkrétně změny nastanou a co se zlepší, ale neodpověděla.

Zůstává tedy pouze slib bez závazku, zatímco cestující dál platí prémiové ceny za nekomfortní prostředí.

Kritika a výzva investorům

Skupina Accolade, která letiště drží, investuje miliony do skladů a průmyslových zón. Ale co základní důstojnost cestujícího? Lze akceptovat, že letiště 2. největšího města v zemi nemá:

  • žádné teplé jídlo,

  • žádné možnosti doplnění vody,

  • žádné pohodlné zázemí?

To není logistika 21. století, ale luxusní čekárna z roku 1995. A pokud na tom nebude mít investor vůli něco změnit, nelze se divit, že i přes nové linky lidé raději létají z Vídně nebo Prahy.



Accolade preferuje zisk na úkor vlastních občanů. Cizince vítá šokem a ostudou

Skupina Accolade, která je hrdým investorem do průmyslových hal, smart zón a moderní infrastruktury, bohužel na brněnském letišti selhává tam, kde by měla být nejvíce vidět – v péči o běžného cestujícího. Místo důstojného servisu nabízí igelitovou bagetu za 120 Kč, vodu za padesát a zázemí horší než v krajském autobuse.

Tato strategie jednoznačně ukazuje, že zisk a výnos z provozu má přednost před pohodlím občanů i návštěvníků ze zahraničí. Výsledkem je šokující první dojem, který si odváží každý cizinec, jenž přes Brno vstupuje do České republiky. Místo hrdosti – ostuda. Místo pohostinnosti – frustrace.

Takto Letiště Brno, vedené investory Accolade, kazí pověst nejen Brna jako města, ale celé České republiky. V době, kdy jiné evropské země své návštěvníky vítají komfortem, se Česko předvádí jako země drahé vody, šunkové bagety v plastu a tichého pohrdání vlastními lidmi.


Letiště Brno-Tuřany je sice formálně vlastněno Jihomoravským krajem ( Mgr. Jan Grolich -  KDU-ČSL), který je majitelem areálu, avšak skutečnou provozní moc má soukromý subjekt. Kraj by měl vážně přehodnotit nájemní smlouvy, protože úroveň poskytovaných služeb a opakovaná veřejná kritika ukazují na zásadní selhání provozovatele. Situace, kdy letiště ve druhém největším městě republiky nabízí cestujícím občerstvení na úrovni okresní čekárny a prodává vodu za padesát korun, poškozuje nejen dobré jméno města Brna, ale i reputaci celé České republiky. Je nepřípustné, aby kraj jako vlastník mlčky toleroval takto nedůstojné podmínky. 

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.