Bývalý šéf pražského dopravního podniku Martin Dvořák se znovu dostal do centra pozornosti v souvislosti s kauzou Dozimetr. Při výslechu před detektivy odmítl vypovídat a místo odpovědí předal policii písemné prohlášení. V něm tvrdí, že má obavu, že by jakákoli jeho slova mohla být použita proti němu. Dvořák zároveň odmítá, že by se podílel na korupčním jednání, a upozorňuje na svou dřívější zkušenost s trestním stíháním v takzvané jízdenkové kauze, v níž byl pravomocně osvobozen.
Dvořák na policii mluvit nechtěl
Bývalý ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Martin Dvořák dorazil k výslechu v rámci kauzy Dozimetr, detektivům ale podle dostupných informací odmítl vypovídat. Na policii měl strávit jen krátkou dobu a místo svědecké výpovědi předal čtyřstránkové písemné prohlášení.
V něm vysvětloval, proč nechce odpovídat na otázky vyšetřovatelů. Podle svého stanoviska se obává, že by jeho výpověď mohla vést k dalšímu trestnímu stíhání, případně k rozšíření již vedeného řízení proti jeho osobě. Dvořák tak využil práva nevypovídat, pokud by si výpovědí mohl způsobit trestní stíhání sobě nebo osobě blízké.
Tvrdí, že jeho slova by mohla být vytržena z kontextu
Dvořák ve svém prohlášení podle zveřejněných informací kritizuje postup policie i dozorujícího státního zástupce Adama Borguly. Naznačuje, že má obavu z toho, že by vyšetřovatelé mohli z jeho slov vybrat pouze části, které by zapadaly do předem připravené verze případu, zatímco zbytek by podle něj mohl být pominut.
Tato argumentace navazuje na jeho dlouhodobější postoj. Dvořák tvrdí, že se v kauze cítí nevinný a že se na žádném korupčním jednání nepodílel. Státní zástupce se k jeho výhradám podle dostupných informací nevyjadřuje s odkazem na probíhající trestní řízení.
Obvinění se týká projektu Nové Holešovice
Martin Dvořák je v kauze Dozimetr zmiňován v souvislosti s projektem Nádraží Nové Holešovice, respektive s plánovanou revitalizací okolí holešovického nádraží. Podle veřejně dostupných informací policie Dvořáka v roce 2025 obvinila v souvislosti s údajným zprostředkováním žádosti o pětimilionový úplatek. Dvořák vinu odmítá.
Podle policejní verze měl někdejší ekonomický ředitel dopravního podniku Matej Augustín poslat Dvořáka za belgickým developerem Sergem Borensteinem, zakladatelem Karlín Group. Tématem měla být právě částka pět milionů korun, která měla podle vyšetřovatelů souviset s projektem Nové Holešovice.
Borenstein u soudu popsal i Dvořákovu roli
Důležitou roli v případu hraje výpověď developera Serge Borensteina. Ten u soudu potvrdil, že mu Dvořák údajný požadavek na pětimilionový úplatek tlumočil. Zároveň ale uvedl, že mu Dvořák radil, aby peníze neplatil. Podle dostupných zpráv se pak Borenstein obrátil na policii.
Právě tato část výpovědi je pro Dvořákovu obhajobu podstatná. Dvořák tvrdí, že klíčový svědek jej neobviňuje z aktivní účasti na korupci, ale naopak potvrzuje, že měl vystupovat proti tomu, aby byl úplatek poskytnut.
Dvořák poukazuje na předchozí jízdenkovou kauzu
Bývalý šéf dopravního podniku ve svém postoji připomíná také starší trestní kauzu kolem jízdenek DPP. V ní byl společně s dalšími osobami, včetně lobbisty Iva Rittiga, dlouhodobě stíhán. Pražský vrchní soud však v září 2021 potvrdil jejich osvobození a verdikt se stal pravomocným.
Dvořák tak nyní podle svého vyjádření vnímá nové trestní řízení i prizmatem předchozí zkušenosti. Tvrdí, že se obává opakovaného kriminalizování své osoby. Právě proto se rozhodl nevypovídat a své stanovisko policii sdělit pouze písemně.
V kauze se objevuje i jméno Pavla Kose
Dvořákovo jméno se v souvislosti s Dozimetrem objevuje také ve výpovědích dalších aktérů. Jedním z nich je Pavel Kos, kterého policie označuje za významnou postavu kolem podnikatele Michala Redla. Kos podle dostupných informací vypovídal jako spolupracující obviněný a zmiňoval mimo jiné Dvořákovo údajné lobbování za společnost Gating Services.
Podle policejních dokumentů měla tato firma patřit mezi dodavatele pražského dopravního podniku. Dvořák však podle zveřejněných informací odmítá, že by se podílel na jakémkoli nezákonném jednání mezi dopravním podnikem a jeho dodavateli.
Dozimetr zasáhl dopravní podnik i politiku
Kauza Dozimetr patří mezi největší korupční případy posledních let. Podle obžaloby měla skupina kolem podnikatele Michala Redla ovlivňovat dění v pražském dopravním podniku, dosazovat do něj loajální manažery, zasahovat do veřejných zakázek a získávat z toho úplatky. Mezi hlavními obžalovanými se objevují mimo jiné Michal Redl, bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček nebo podnikatel Pavel Kos.
Soudní projednávání hlavní větve kauzy začalo v roce 2025. Redl i Hlubuček vinu odmítli, zatímco Pavel Kos podle veřejných zpráv u soudu projevil zájem o dohodu o vině a trestu.
Případ začal rozsáhlou policejní akcí
Vyšetřování Dozimetru se veřejně rozjelo v červnu 2022, kdy detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali na řadě míst v Praze i ve Středočeském kraji. Případ se rychle promítl i do politiky, protože se dotkl osob napojených na pražský magistrát, dopravní podnik i hnutí STAN.
Dozimetr měl podle vyšetřovatelů ukázat systém, v němž se veřejné zakázky a personální rozhodnutí ve veřejných firmách mohly stávat předmětem vlivového obchodu. Důležitým centrem zájmu se stal právě pražský dopravní podnik, jedna z největších městských firem v České republice.
Dvořák odmítá, že by byl součástí korupčního systému
Martin Dvořák se snaží svou roli v celé věci vymezit jinak, než jak ji popisuje policie. Podle jeho tvrzení nejednal ve prospěch korupčního požadavku, ale naopak měl přispět k tomu, aby k předání peněz nedošlo. Opírá se především o výpověď Borensteina, který u soudu připustil, že mu Dvořák sdělil požadavek na peníze, ale zároveň mu měl doporučit, aby neplatil.
Pro vyšetřovatele však zůstává klíčové, proč Dvořák do komunikace mezi Augustínem a Borensteinem vůbec vstoupil, co přesně komu sdělil a zda tím podle trestního práva naplnil roli prostředníka při žádosti o úplatek. Dvořák naopak tvrdí, že se stal terčem konstrukce, která podle něj neodpovídá skutečnému průběhu událostí.
Rozhodne další vyšetřování a soud
Případ Martina Dvořáka tak zůstává otevřený. Jeho odmítnutí vypovídat neznamená přiznání viny, ale procesní krok, který zákon umožňuje. Zároveň však ukazuje, že vedle hlavní soudní větve Dozimetru pokračují i další linie vyšetřování, které se týkají osob a událostí navázaných na pražský dopravní podnik.
Dvořák nadále trvá na své nevině. Policie a státní zastupitelství naopak prověřují, zda jeho role v příběhu kolem Nových Holešovic nepřekročila hranici trestní odpovědnosti. O tom, zda se podezření potvrdí, nebo zda Dvořákova obhajoba obstojí, rozhodne až další průběh řízení.
Poznámka k presumpci neviny
Martin Dvořák, stejně jako další osoby vystupující v kauze Dozimetr, musí být do pravomocného rozhodnutí soudu považován za nevinného. Text popisuje podezření, obvinění a veřejně dostupné informace z trestního řízení, nikoli pravomocný závěr o vině.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
