Současný průběh insolvenčního řízení společnosti MI ESTATE už dávno není jen obchodním sporem. Podle nově zveřejněného vyjádření jejích zástupců totiž krok Maxima Ponomaenka – podání insolvenčního návrhu a následné udržování tohoto stavu – „lze velmi pravděpodobně kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy ve smyslu skutkové podstaty trestného činu vydírání podle § 175 trestního zákoníku“.

„Současný stav dlužnici pouze poškozuje… podání insolvenčního návrhu Maximem Ponomaenko, jenž je navíc jednatelem a společníkem společnosti MaximP s.r.o., lze kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy…“
(citace z insolvenčního spisu, odkazující na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1246/2016 a 8 Tdo 1352/2014)


Co znamená „vydírání“ podle českého práva

Podle § 175 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, se vydírání dopouští ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl.

OdstavecTypové jednáníTrestní sazba
(1) | Základní skutková podstata – hrozba těžkou újmou nebo násilím bez přitěžujících okolností | až 4 roky odnětí svobody, peněžitý trest nebo zákaz činnosti
(2) | Přitěžující okolnosti (skupina osob, se zbraní, škoda > 500 tis. Kč, opakované jednání) | 2–8 let odnětí svobody
(3) | Zvlášť závažné okolnosti (významná škoda > 5 mil. Kč, způsobení těžké újmy na zdraví, organizovaná skupina) | 5–12 let odnětí svobody
Jak to sedí na případ Maxima Ponomaenka

  • Forma nátlaku: Podání a udržování insolvence má podle vyjádření protistrany vytvářet ekonomický a reputační tlak – tedy „pohrůžku jiné těžké újmy“.

  • Postavení pachatele: Ponomaenko je zároveň jednatelem a společníkem firmy MaximP s.r.o., která je věřitelem dlužnice. Kombinace těchto rolí může naplnit znak „zvlášť zavrženíhodného“ postupu, protože využívá právní nástroj k dosažení osobního prospěchu.

  • Možná škoda: Utrpěná škoda (zastavení projektů, poškození pověsti, ztráta zakázek) může přesáhnout hranice stanovené pro vyšší sazbu.

Hrozící sankce

Pokud by soud došel k závěru, že jednání naplňuje alespoň kvalifikovanou skutkovou podstatu dle § 175 odst. 2, čelil by Maxima Ponomaenko trestu odnětí svobody v rozpětí 2–8 let. V případě, že by bylo prokázáno naplnění nejpřísnější kvalifikace (například značná škoda či organizovaná skupina), mohla by se hranice posunout až na 12 let.

Proč Nejvyšší soud citovaná rozhodnutí používá

  • 4 Tdo 1246/2016: Soud zde upřesnil, co lze považovat za „jinou těžkou újmu“. Nestačí neurčité obavy; musí jít o konkrétní poškození práv či majetku poškozeného.

  • 8 Tdo 1352/2014: Judikatura rozpracovala, že i ekonomický nátlak – pokud je dostatečně intenzivní a prokazatelný – může představovat pohrůžku těžké újmy.

Právě na tato vodítka se zástupci MI ESTATE odvolávají, když tvrdí, že dlouhodobé udržování insolvence je formou psychického a ekonomického nátlaku, který vyhovuje definici vydírání.

Další kroky v řízení

Insolvenční soud nyní kromě ekonomických argumentů posuzuje také trestněprávní kontext. Pokud by se vyšetřovatelé a následně soud přiklonili k názoru MI ESTATE, bude muset Maxima Ponomaenko čelit nejen hospodářským, ale i trestním důsledkům svého jednání.

Celou kauzu sledujeme a budeme přinášet další informace.