V rámci insolvenčního řízení MI ESTATE označili zástupci firmy jednání Maxima Ponomaenka za vydírání podle § 175 trestního zákoníku, které spočívá v nátlaku na dlužnici prostřednictvím hrozby jiné těžké újmy; u závažných forem hrozí pachatelům až 12 let vězení.


Současný průběh insolvenčního řízení společnosti MI ESTATE už dávno není jen obchodním sporem. Podle nově zveřejněného vyjádření jejích zástupců totiž krok Maxima Ponomaenka – podání insolvenčního návrhu a následné udržování tohoto stavu – „lze velmi pravděpodobně kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy ve smyslu skutkové podstaty trestného činu vydírání podle § 175 trestního zákoníku“.

„Současný stav dlužnici pouze poškozuje… podání insolvenčního návrhu Maximem Ponomaenko, jenž je navíc jednatelem a společníkem společnosti MaximP s.r.o., lze kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy…“
(citace z insolvenčního spisu, odkazující na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1246/2016 a 8 Tdo 1352/2014)


Co znamená „vydírání“ podle českého práva

Podle § 175 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, se vydírání dopouští ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl.

OdstavecTypové jednáníTrestní sazba
(1) | Základní skutková podstata – hrozba těžkou újmou nebo násilím bez přitěžujících okolností | až 4 roky odnětí svobody, peněžitý trest nebo zákaz činnosti
(2) | Přitěžující okolnosti (skupina osob, se zbraní, škoda > 500 tis. Kč, opakované jednání) | 2–8 let odnětí svobody
(3) | Zvlášť závažné okolnosti (významná škoda > 5 mil. Kč, způsobení těžké újmy na zdraví, organizovaná skupina) | 5–12 let odnětí svobody
Jak to sedí na případ Maxima Ponomaenka

  • Forma nátlaku: Podání a udržování insolvence má podle vyjádření protistrany vytvářet ekonomický a reputační tlak – tedy „pohrůžku jiné těžké újmy“.

  • Postavení pachatele: Ponomaenko je zároveň jednatelem a společníkem firmy MaximP s.r.o., která je věřitelem dlužnice. Kombinace těchto rolí může naplnit znak „zvlášť zavrženíhodného“ postupu, protože využívá právní nástroj k dosažení osobního prospěchu.

  • Možná škoda: Utrpěná škoda (zastavení projektů, poškození pověsti, ztráta zakázek) může přesáhnout hranice stanovené pro vyšší sazbu.

Hrozící sankce

Pokud by soud došel k závěru, že jednání naplňuje alespoň kvalifikovanou skutkovou podstatu dle § 175 odst. 2, čelil by Maxima Ponomaenko trestu odnětí svobody v rozpětí 2–8 let. V případě, že by bylo prokázáno naplnění nejpřísnější kvalifikace (například značná škoda či organizovaná skupina), mohla by se hranice posunout až na 12 let.

Proč Nejvyšší soud citovaná rozhodnutí používá

  • 4 Tdo 1246/2016: Soud zde upřesnil, co lze považovat za „jinou těžkou újmu“. Nestačí neurčité obavy; musí jít o konkrétní poškození práv či majetku poškozeného.

  • 8 Tdo 1352/2014: Judikatura rozpracovala, že i ekonomický nátlak – pokud je dostatečně intenzivní a prokazatelný – může představovat pohrůžku těžké újmy.

Právě na tato vodítka se zástupci MI ESTATE odvolávají, když tvrdí, že dlouhodobé udržování insolvence je formou psychického a ekonomického nátlaku, který vyhovuje definici vydírání.

Další kroky v řízení

Insolvenční soud nyní kromě ekonomických argumentů posuzuje také trestněprávní kontext. Pokud by se vyšetřovatelé a následně soud přiklonili k názoru MI ESTATE, bude muset Maxima Ponomaenko čelit nejen hospodářským, ale i trestním důsledkům svého jednání.

Celou kauzu sledujeme a budeme přinášet další informace.

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.