Spor o miliardový podíl ve zbrojařské skupině CSG se mění v otevřenou válku akcionářů. Michal Strnad se snaží přesvědčit investory, že jde o jeho osobní záležitost. Jenže dění uvnitř skupiny, odstřižení Petra Kratochvíla od funkcí i tvrdé právní kroky ukazují, že účet za konflikt mohou nakonec zaplatit hlavně noví investoři.
Ve zbrojařské skupině CSG se odehrává konflikt, který už nelze vydávat za běžný obchodní spor dvou akcionářů. Na jedné straně stojí Michal Strnad, majoritní vlastník a tvář jednoho z nejrychleji rostoucích zbrojařských impérií v Evropě. Na druhé straně Petr Kratochvíl, dlouholetý manažer, minoritní akcionář a člověk, který se na budování skupiny podílel více než dvě desetiletí.
Z původní snahy vypořádat menšinový podíl se stala zákopová válka o miliardy korun. A čím déle trvá, tím více poškozuje obraz CSG jako stabilní, transparentní a důvěryhodné veřejně obchodované společnosti.
Strnad chce uklidnit investory. Jenže konflikt zasahuje samotné CSG
Michal Strnad se snaží spor prezentovat jako osobní záležitost mezi ním a Petrem Kratochvílem. Pro investory je to pohodlný příběh: pokud jde jen o osobní vypořádání dvou podnikatelů, nemusela by se skupina CSG tvářit jako riziková investice.
Jenže realita podle dosud popsaných kroků vypadá složitěji. Kratochvíl přišel o vliv v klíčových orgánech, řeší se jeho pracovní e-mail, soudní návrhy, valné hromady, změny ve stanovách dceřiných firem i spory o slovenskou MSM Group. To už není soukromá hádka mimo firmu. To je konflikt, který se odehrává přímo uvnitř struktury CSG.
A právě tady začíná hlavní problém pro Michala Strnada. Pokud chce vystupovat jako profesionální lídr veřejně obchodované zbrojařské skupiny, měl by investorům nabídnout klid, čitelnost a důvěru. Místo toho CSG působí jako firma, kde se dlouholetí spojenci mění v protivníky a kde se interní mocenský boj přelévá do veřejného prostoru.
Odstřižení Kratochvíla působí jako signál síly, ne jako uklidnění trhu
Jedním z nejcitlivějších momentů celé kauzy je skutečnost, že Petru Kratochvílovi přestal fungovat pracovní e-mail, který podle dostupných informací používal řadu let jako vrcholný manažer skupiny. Následně podal podněty na interní oznamovací linku a krátce poté přišel o pozice v orgánech důležitých firem.
CSG tvrdí, že šlo o střet zájmů. Jenže z pohledu veřejnosti i investorů to může působit jinak: jako snaha rychle odstavit nepohodlného menšinového akcionáře, který začal zpochybňovat ocenění, procesy a dokumentaci okolo skupiny.
Právě tento dojem je pro CSG nebezpečný. Veřejně obchodovaná společnost nemůže žít pouze z růstového příběhu, zakázek a poptávky po zbrojní výrobě. Musí také přesvědčit trh, že respektuje práva minoritních akcionářů a že vnitřní spory neřeší silově.
Střet zájmů? Otázka míří i na Michala Strnada
Argument CSG, že Petr Kratochvíl byl ve střetu zájmů, protože chtěl za svůj podíl co nejvyšší cenu, je jen polovina příběhu. Druhá polovina je méně pohodlná pro Michala Strnada.
Pokud má Kratochvíl zájem prodat draze, Strnad má logicky opačný zájem: zaplatit co nejméně. A pokud Strnad zároveň ovládá strukturu, která rozhoduje o postavení Kratochvíla ve firmách skupiny, vzniká minimálně otázka, zda nejde o střet zájmů také na straně majoritního vlastníka.
To je pro investory podstatné. Nejde jen o právní technikálie. Jde o to, zda majoritní vlastník používá svou moc tak, aby chránil hodnotu celé skupiny, nebo tak, aby maximalizoval vlastní vyjednávací pozici v soukromém sporu.
Noví investoři mohou být největšími poraženými
Do CSG vstupovali noví investoři s představou, že kupují podíl v rostoucí evropské zbrojařské skupině. Jenže místo jednoduchého růstového příběhu dnes sledují spor o miliardy, právní kroky, zpochybňování interních procesů a rozpad důvěry mezi lidmi, kteří skupinu dlouhodobě budovali.
To je přesně typ situace, který může snižovat hodnotu firmy. Ne proto, že by CSG přestala vyrábět nebo získávat zakázky, ale proto, že investoři začnou požadovat slevu za riziko. A riziko v tomto případě představuje samotné chování uvnitř skupiny.
Pokud akcionářská válka pokračuje, cena se nemusí drolit jen na burze. Drolí se i důvěra, a ta se obnovuje mnohem hůř než účetní výsledky.
Spor o 35 miliard ukazuje hlubší problém
Petr Kratochvíl svůj desetiprocentní podíl v CSG Land Systems CZ podle znaleckého posudku ocenil téměř na 35 miliard korun. CSG toto ocenění odmítá a poukazuje na výrazně nižší hodnotu z jiného posudku. Rozdíl je propastný a sám o sobě ukazuje, jak hluboký problém uvnitř skupiny vznikl.
Pokud se dvě strany nedokážou shodnout ani přibližně na hodnotě podílu v jedné z klíčových částí skupiny, musí se investoři ptát: jak dobře rozumí trh skutečné hodnotě CSG? A byly všechny podstatné informace investorům komunikovány dostatečně jasně?
To je otázka, která může být pro Michala Strnada nepříjemná. Jako hlavní tvář skupiny nese odpovědnost nejen za růst, ale také za důvěru. A právě důvěra je dnes nejvíce poškozenou měnou celého případu.
CSG potřebuje transparentnost, ne mocenské přetlačování
Michal Strnad může být úspěšný podnikatel a majoritní vlastník mimořádně hodnotné skupiny. To ale neznamená, že může podceňovat pravidla, která platí pro firmu po vstupu na burzu. Veřejně obchodovaná společnost už není jen soukromé impérium. Je to prostor, kde musí být menšinoví akcionáři, investoři i trh přesvědčeni, že se hraje férově.
A právě tady současná kauza CSG selhává. Navenek nevypadá jako profesionálně řízené vypořádání akcionářského vztahu. Vypadá jako tvrdý boj o peníze, vliv a kontrolu.
Pro CSG by bylo nejhorší, kdyby se konflikt stal symbolem toho, že silnější akcionář si prosadí svou bez ohledu na dopad na důvěru trhu. Takový signál by mohl být pro investory mnohem nebezpečnější než samotná výše vypořádání Kratochvílova podílu.
Válka bez vítězů
Michal Strnad a Petr Kratochvíl dnes bojují o miliardy. Jenže skutečná škoda může být širší. Pokud se spor nepodaří rychle a transparentně vyřešit, poraženým nemusí být jen jedna ze stran. Poraženou může být celá CSG.
Ztracená důvěra se nevrací snadno. A u firmy, která vstoupila na burzu a chce přesvědčovat globální investory, je důvěra základním kapitálem.
Michal Strnad by proto měl vysvětlit více než jen to, že spor je jeho osobní věcí. Měl by ukázat, že hodnota CSG nestojí na síle majoritního vlastníka, ale na férovém zacházení, transparentnosti a respektu k investorům. Zatím však celá kauza vyvolává spíše opačný dojem.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
