Michal Žerebák prchal před českými soudy třináct let, bojoval s pochybnými pachovými stopami, vadnými znaleckými posudky a chybami v rekognici. Nakonec byl zproštěn viny a za své útrapy obdržel 45 000 Kč. Jaká byla jeho cesta k spravedlnosti?

Michal Žerebák – Od pronásledování k očištění: třináct let, které změnily jeho život

1. Začátek nespravedlnosti
Michal Žerebák byl v roce 2009 odsouzen za ozbrojenou loupež na pražském Žižkově – ačkoli tvrdil, že na místě nebyl. Klíčové důkazy? Pachové stopy a výpověď svědkyně z banky. Žerebák měl štěstí, že už dříve přiznal menší přestupky, takže soud mu místo výjimečného trestu připočítal tzv. vážený trest za bankovní loupež a odsoudil ho na čtyři roky. 

2. Útěk a boj o pravdu
Když Žerebák dostal výzvu k nástupu do vězení, nevěřil systému – a sbalil kufr. Bez dokladů a financí prchal Evropou: Švýcarsko, Německo, Benelux i Černá Hora. Žil na ulici, sbíral lahve, hlídal psy a někde nocoval v parku. Mezitím sbíral důkazy o své nevinně. 

3. Oživování případu
V roce 2020 Michal Žerebák požádal o obnovu procesu. Do soudu přinesl posudky špičkových zahraničních expertů – německého forenzního antropologa George W. Rauschera i další specialisty z Polska a Slovenska. Ti jednoznačně vyloučili, že by Žerebák zachycený na záznamu z banky byl skutečný pachatel. 

4. Pochybné metody české justice
Český Kriminalistický ústav však trval na svém: pachové stopy prý nevylučují ani nepotvrzují totožnost. Soudkyně Pěchotová v pražském procesu nejprve zamítla obnovu s tím, že za rozhodující považuje názor Kriminalistického ústavu. Zahraniční znalce vyslechla pouze jako svědky, jejich závěry pak „přiložila“ bez odborné váhy. 

5. Zlom na odvolání
Městský soud v Praze ovšem usnesení zrušil a odsoudil postup první instance. Poukázal na to, že zahraniční experti nebyli řádně vyslechnuti a že české metody kriminalistiky zůstávají neprověřené. V květnu 2023 soudkyně Pěchotová obnovu procesu nakonec povolila a o měsíc později Michala Žerebáka definitivně zprostil obžaloby. 

6. Odškodnění a reflexe
Stát mu vyplatil 253 000 Kč za neoprávněné stíhání a vazbu a dalších 45 000 Kč za nemajetkovou újmu. Pro Michala Žerebáka je to jen symbolická náplast: „Pro mě je důležitý princip. Patnáct let jsem psychicky krvácel,“ shrnuje. Žerebák dnes střídavě žije ve Švýcarsku a Německu a do Česka se kvůli zkušenostem z justičního systému vracet nechce. 

7. Co dál?
Případ Michala Žerebáka odhalil zásadní nedostatky v naší kriminalistice – od nespolehlivých pachových stop po zavádějící rekognice svědků. Kolik dalších nevinných lidí čeká na svou šanci na očištění? A kdy česká justice skutečně přijme zodpovědnost za omyly? 

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.