Německý průmysl, dlouho považovaný za pilíř evropské ekonomiky, se nyní potýká s jednou z největších výzev své doby. Nedávno zveřejněná data ukazují na znepokojivý trend: meziměsíční pokles průmyslové výroby v Německu na konci loňského roku výrazně zrychlil na 1,6 %, což znamená celoroční pokles o 1,5 %. Tento vývoj poukazuje na hlubší problémy, které trápí německé průmyslové odvětví, a vyvolává otázky o jeho budoucím směřování.

Stefan Klebert, ředitel společnosti GEA Group s dlouholetou tradicí, vyjádřil pro Bloomberg svou pesimistickou vizi: „Pokud mám být upřímný, nevidím nyní mnoho nadějí na obrat.“ To, co kdysi bylo považováno za neotřesitelný základ německé ekonomiky, se nyní zdá být ve vážném úpadku.

Příčiny tohoto soumraku jsou mnohostranné. Politická paralýza v Berlíně, globální nestabilita, skřípající infrastruktura, stárnoucí pracovní síla, a byrokracie jsou jen některé z faktorů, které přispívají k současné situaci. Bloomberg cituje, že dokonce i vzdělávací systém Německa, tradičně považovaný za jednu z jeho silných stránek, je pod tlakem bez potřebných investic. Ifo Institute odhaduje, že klesající matematické dovednosti by mohly německou ekonomiku stát až 14 bilionů eur do konce století.

Výzvy se stupňují i v důsledku stávek v železniční a letecké dopravě a výpadků v dodavatelských řetězcích, způsobených například útoky na lodě v Rudém moři. Tyto události dále oslabují již tak křehkou ekonomiku a zhoršují hospodářské vyhlídky Německa.

Výroba v energeticky náročných odvětvích a v produkci energie zaznamenala v loňském roce výrazný pokles, zatímco automobilový průmysl, který loni zaznamenal nárůst o 11,5 %, se jeví jako jedno z mála světlých míst. Přesto podle ekonomky Franzisky Palmasové z Capital Economics průmysl v Německu zůstává brzdou hospodářského růstu.

Německo se nyní musí vypořádat nejen s domácími výzvami, ale i s rostoucí mezinárodní konkurencí. USA a Čína posouvají své ekonomické a politické ambice dále, zatímco konec levného ruského zemního plynu představuje další ránu pro průmyslovou produkci.

V tomto kritickém okamžiku je nezbytné, aby se Německo zaměřilo na inovace, diverzifikaci své průmyslové základny a posílení mezinárodní konkurenceschopnosti. Jak upozorňuje ministr financí Christian Lindner, Německo „chudne, protože nemá žádný růst.“ Změny musí přijít rychle, chce-li Německo obnovit svou průmyslovou slávu a udržet si postavení vedoucí ekonomiky Evropy.