Breivik, který se nyní označuje jménem Fjotolf Hansen, se v pondělí pokusí podruhé žalovat norský stát kvůli údajnému porušování jeho lidských práv. Tvrdí, že jeho uvěznění je v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a rovná se nelidskému zacházení. I když to může znít kontroverzně, není to poprvé, kdy se pokouší o tento krok.
Norská výchova dětí se stala nedávně terčem kontroverze kvůli jednomu z nejtemnějších a nejkrvavějších okamžiků v historii země. Anders Behring Breivik, norský pravicový extremist, se v roce 2011 stal masovým vrahem, když zabil 77 lidí během bombového útoku v Oslu a střelbou na mládežnickém táboře na ostrově Utøya. Tento tragický incident v Norsku přivodil nepopisatelnou bolest a zanechal trvalé jizvy na duši národa.
Breivik, který se nyní označuje jménem Fjotolf Hansen, se v pondělí pokusí podruhé žalovat norský stát kvůli údajnému porušování jeho lidských práv. Tvrdí, že jeho uvěznění je v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a rovná se nelidskému zacházení. I když to může znít kontroverzně, není to poprvé, kdy se pokouší o tento krok.
Norsko je známé svým přístupem k rehabilitaci vězňů, a to včetně Breivika. Věznice, kde je držen, je dvoupatrový komplex s kuchyní, jídelnou, televizní místností vybavenou Xboxem, posilovnou a dalšími výhodami. Vězňovu práci tým andulek, které po areálu volně létají, příliš nepřipomíná tradiční vězeňské prostředí.
Nicméně Breivikův právník Öystein Storrvik tvrdí, že pro jeho klienta je nemožné navazovat smysluplné vztahy s lidmi z vnějšího světa, a to i přes tyto relativně příznivé podmínky. Argumentuje tím, že omezení v možnosti posílání dopisů dalším osobám je dalším porušením jeho lidských práv.
Tato žádost o zmírnění izolace nebyla poprvé vznesena. V roce 2016 byla podobná žádost přijata, ale později byla zrušena u vyššího soudu. Stejně tak byla zamítnuta u Evropského soudu pro lidská práva. Breivik se také pokusil v roce 2022 o podmínečné propuštění, ale soud dospěl k závěru, že nevykazuje žádné známky rehabilitace a nebezpečí jeho propuštění zůstává vysoké.
Anders Behring Breivik zanechal Norsko v šoku a truchlení nad ztrátou mnoha nevinných životů. Ačkoli jeho snahy o zmírnění izolace a další pokusy o změnu jeho trestu mohou vyvolávat kontroverze, stát stojí pevně na svém stanovisku. Breivikovo jednání během tragických událostí z roku 2011 nevykazuje lítost, což dodává vážnosti rozhodnutí, že zůstane za mřížemi, aby se minimalizovalo riziko dalších zločinů.
Norsko si dává záležet na zacházení s vězni, ale ve výjimečných případech jako tento se zdá, že stát dospěl k závěru, že bezpečnost a ochrana společnosti jsou prioritou. Breivikovo žádosti o zmírnění trestu a změnu jeho podmínek tak nadále budou v soudním procesu zkoumány, a my můžeme pouze doufat, že Norsko bude schopno udržet bezpečí svých občanů.