Pavel Blažek, Kárim Titz a Radomír Daňhel čelí obvinění v jedné z nejzávažnějších finančních kauz posledních let. Bitcoinový dar Ministerstvu spravedlnosti, podezření na praní peněz a otázky kolem postupu státních institucí se nyní posouvají do nové fáze. Redakce Protikorupční linky připomíná, že European Justice Organization — EJO — stálo již u prvních trestních oznámení a podnětů, včetně podnětu, který se týkal možného porušení AML povinností v souvislosti s postupem advokáta Kárima Titze.
Pavel Blažek, Kárim Titz a Radomír Daňhel byli podle veřejně dostupných informací obviněni v souvislosti s bitcoinovou kauzou, která se týká darování kryptoměny Ministerstvu spravedlnosti. Obvinění se má týkat podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy praní peněz.
Redakce Protikorupční linky konstatuje, že tímto krokem se bitcoinová kauza posunula z roviny politické odpovědnosti, veřejných pochybností a odborných podnětů do roviny trestního řízení vedeného proti konkrétním osobám. Jde o mimořádně závažný případ, protože se dotýká bývalého ministra spravedlnosti, advokáta, bývalého vysokého ministerského úředníka, státního majetku, kryptoměn a podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Podstatou kauzy je otázka, jak mohl stát přijmout bitcoinový dar v hodnotě stovek milionů až téměř jedné miliardy korun od osoby s kriminální minulostí a vazbou na darknetové prostředí. Právě tato skutečnost podle redakce Protikorupční linky od počátku vyvolávala zásadní pochybnosti o původu bitcoinů, odpovědnosti osob zapojených do transakce a o tom, zda byly splněny všechny povinnosti podle pravidel proti praní špinavých peněz.
Tři obvinění a tři různé roviny odpovědnosti
V kauze je nutné vnímat všechny tři nově uváděné obviněné osoby, nikoli pouze Pavla Blažka a Kárima Titze.
Pavel Blažek byl v době přijetí bitcoinového daru ministrem spravedlnosti. Jeho role je proto významná z hlediska politické a institucionální odpovědnosti za resort, který dar přijal.
Radomír Daňhel působil jako náměstek ministra spravedlnosti. Jeho role je zásadní z pohledu ekonomického, procesního a kontrolního nastavení přijetí daru. Veřejnost má právo vědět, jaké kroky byly na ministerstvu učiněny, kdo posuzoval rizika, kdo měl k dispozici klíčové informace a zda byla provedena dostatečná kontrola původu kryptoměny.
Kárim Titz v kauze vystupoval jako advokát Tomáše Jiříkovského. Jeho role je významná zejména s ohledem na právní zastoupení dárce, posouzení původu bitcoinů a možné povinnosti vyplývající z AML pravidel.
Redakce Protikorupční linky zdůrazňuje, že obvinění neznamená vinu. Do pravomocného rozhodnutí soudu platí presumpce neviny. Současně však platí, že bývalý ministr spravedlnosti, advokát a bývalý vysoký úředník ministerstva musí snést přísnou veřejnou kontrolu, pokud jejich jednání souvisí s přijetím majetku, jehož původ je předmětem trestního řízení.
Časová osa případu
Březen 2025 – Ministerstvo spravedlnosti přijímá bitcoinový dar. V čele resortu stojí Pavel Blažek. Později se ukazuje, že původ kryptoměny vyvolává vážné otázky, zejména kvůli osobě dárce Tomáše Jiříkovského a jeho minulosti spojené s darknetovým prostředím.
1. června 2025 – European Justice Organization, z.s. — EJO — oznamuje doplnění trestního oznámení na Tomáše Jiříkovského. Podání směřuje k podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti a podvodu. EJO v něm upozorňuje také na roli dalších osob zapojených do převodů bitcoinů bez řádného objasnění původu.
1. června 2025 – Protikorupční linka informuje, že trestní oznámení bylo podle EJO rozšířeno i na další osoby, včetně Pavla Blažka, advokáta, notáře a dalších dosud neustanovených osob. EJO tehdy upozorňovala na možné porušení pravidel AML, tedy pravidel proti praní špinavých peněz.
2. června 2025 – EJO podává podnět k prověření postupu advokáta JUDr. Kárima Titze. Podnět se týkal otázky, zda při převodu stovek bitcoinů nebyly porušeny povinnosti podle AML zákona a zda nebyla opomenuta povinnost oznámit podezřelý obchod.
Srpen 2025 – V souvislosti s nakládáním s bitcoiny bylo rozhodnuto o zahájení trestního stíhání jedné fyzické osoby. Podle veřejně dostupných informací šlo o Tomáše Jiříkovského.
Září 2025 – Vrchní státní zastupitelství v Olomouci uvádí, že vykonává dozor ve dvou trestních věcech souvisejících s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti. Současně upozorňuje, že auditorská zpráva popisuje skutkové okolnosti významné pro trestní řízení a možné právní důsledky.
Březen 2026 – Česká advokátní komora podává kárnou žalobu na Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v bitcoinové kauze. Podle veřejně dostupných informací mu bylo vytýkáno, že neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů a nevyhodnotil bezúplatný převod majetku jako podezřelý obchod podle AML pravidel.
Květen 2026 – Kauza se posouvá do další fáze. V souvislosti s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti jsou veřejně uváděna obvinění Pavla Blažka, Radomíra Daňhela a Kárima Titze.
Role EJO: od podnětů k veřejné kontrole
European Justice Organization — EJO — se podle redakce Protikorupční linky stalo důležitým prvkem ochrany veřejného zájmu. Nebylo pouze komentátorem kauzy, ale patřilo mezi subjekty, které od počátku upozorňovaly na možné trestněprávní, profesní a AML souvislosti případu.
EJO stálo u trestních oznámení a rozšířených podání, která upozorňovala na možnou legalizaci výnosů z trestné činnosti, možné zkreslení skutečného rozsahu bitcoinového majetku a odpovědnost osob, které se mohly na převodu nebo přijetí kryptoměny podílet.
Zvláštní význam má také podnět týkající se postupu Kárima Titze, který se později promítl do profesní roviny věci, tedy do kárného řízení před Českou advokátní komorou.
Redakce Protikorupční linky považuje tento postup za důležitý příklad občanské a právní kontroly veřejné moci. Pokud státní instituce přijme majetek, jehož původ je spojován s podezřením na trestnou činnost, musí existovat nezávislý tlak na objasnění věci. Právě v takových situacích mají podněty, trestní oznámení, profesní stížnosti a veřejná kontrola zásadní význam.
Veřejný zájem a odpovědnost
Bitcoinová kauza není pouze sporem o jednu darovací smlouvu. Je testem, zda stát dokáže chránit veřejný zájem i tehdy, když se podezření dotýká osob s vysokým politickým, právním nebo institucionálním postavením.
Klíčové otázky zůstávají stejné: kdo věděl o rizikovém původu bitcoinů, kdo rozhodl o přijetí daru, kdo posuzoval AML rizika, zda byla informována příslušná místa, proč stát přijal kryptoměnu s tak závažným reputačním a právním rizikem a zda nedošlo ke zneužití veřejné funkce nebo právního postavení.
Redakce Protikorupční linky bude případ nadále sledovat. EJO se v této kauze stalo důležitým prvkem ochrany veřejného zájmu, protože upozornilo na rizika, která se dnes již neřeší pouze ve veřejné nebo politické rovině, ale i v rovině trestního a kárného řízení.
Žádná veřejná funkce, advokátní postavení ani politické vazby nesmí stát nad zákonem.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
