Kauza miliardového daru bitcoinů, která sesadila ministra spravedlnosti Pavla Blažka, dostává další temné pokračování. Advokát Kárim Titz, jenž dar zprostředkoval, podnikal s kontroverzním Martinem Nejedlým – dlouholetým Blažkovým známým. Do jaké míry stály za celou akcí ruské vazby a kdo skutečně tahal za nitky v pozadí?
1. Kauza, která otřásla ministerstvem
Před dvěma lety se na Blažka obrátil advokát Kárim Titz s nabídkou: stát může přijmout dar bitcoiny zabavenými drogovému obchodníkovi Tomáši Jiřikovskému v hodnotě přes jednu miliardu korun. Motivace odsouzeného trestance, proč by daroval kryptoměnu státu, nikdy nebyla uspokojivě vysvětlena. Přesto Blažek – tehdy ve funkci ministra spravedlnosti – nabídku akceptoval. Následné odhalení neprůhledné struktury daru vedlo k Blažkově rezignaci.
2. Kárim Titz: od advokáta k prostředníkovi
Kárim Titz se před časem etabloval jako advokát specializovaný na finanční a korporátní právo. Jeho role v případu bitcoinového daru ovšem ukázala, že má mnohem hlubší podnikatelské vazby. Podle zjištění Deníku N byl právě on, kdo Blažkovi představil možnost získat pro stát bitcoiny od Jiřikovského. Titz však není pouhým „kurýrem“ – v roce 2002 stál u založení společnosti Ene Investment, kde působil jako předseda dozorčí rady. A právě zde se napojuje na Martina Nejedlého.
3. Martin Nejedlý: stín ruských peněz
Martin Nejedlý, bývalý poradce prezidenta Miloše Zemana, figuroval v Ene Investment společně s Titzem a Pavlem Galuškou. Přestože oficiálně neměl v té době dostatečné příjmy, firma se brzy propojila s ruským energetickým gigantem Lukoil. Ve společném projektu Lukoil Aviation Czech měl Nejedlý čtyřicetiprocentní podíl a pobíral od ruské společnosti nemalé částky, jejichž výši nikdy plně nezveřejnil. Část z těchto plateb mu údajně přicházela i během jeho působení na Hradě jako poradci prezidenta.
3.1 Volejbalová přátelství a hradní zákulisí
Blažek a Nejedlý se znají desítky let: poprvé se potkali při volejbalovém utkání v brněnské Zbrojovce. Jejich vztah se posílil po volbách v roce 2021, kdy Blažek jako ministr spravedlnosti jezdil na Hrad za Nejedlým a kancléřem Mynářem vyjednávat detaily vládní koalice. Tyto schůzky schvaloval premiér Fiala, přestože už v té době v politických kuloárech zněla obava z Nejedlého ruských vazeb. Od roku 2020 se pak více než sedm let spolu nebavili, dokud aféra s bitcoiny neodhalila jejich překvapivé znovunavázání kontaktu.
4. Propojení Titze a Nejedlého: dům karet se hroutí
Když po vypuknutí kauzy Blažek prohlásil: „Vím to až od vás, že se ti pánové znají – jestli se znají,“ vyvolal tím řadu pochybností, proč o vztahu Titze a Nejedlého nic netušil. Deník N totiž odhalil, že od roku 2002 oba muži spolu podnikali právě v Ene Investment. Ač Titz pro Deník N do uzávěrky neodpověděl, Nejedlý se nechal slyšet:
„To jméno si nepamatuju, já ho asi ani v životě neviděl. (…) u mě je to no way, tento pán – ani obraz, ani zvuk.“
Je překvapivé, že Titz coby ředitel dozorčí rady a Nejedlý coby jeden z klíčových podílníků nikdy při vzniku firmy neprojednali, jak se jejich cesty rozdělí. Zároveň to vyvolává otázku, zda dar bitcoinů nebyl v konečném důsledku „operací“ ovlivněnou ruskými zdroji, která měla nechat stát hrát roli ve vyprání trestně získaných peněz, a přitom zůstat skrytá za politickou prestiží.
5. Ruská stopa a vyšetřovací metody
V souvislosti s Lukoilem a působením Nejedlého v Lukoil Aviation Czech se mimo jiné spekuluje, že prostřednictvím ruských investic mohla neopatrným způsobem plynout financování i do české politiky. Přestože přímé důkazy dosud nejsou na stole, vazby Nejedlého na Lukoil a poté Titzovy přímé kontakty s Blažkem vyvolávají podezření, že ruský kapitál měl v pozadí značný vliv. If (české vyšetřovací orgány) zahájily vyšetřování, ve kterém se analyzují blockchainové lapy bitcoinu i dokumenty ze společných firem Titze a Nejedlého.
6. Negativní dopady na důvěru v justici
Rezignace Pavla Blažka byla pro mnohé vnímána jako symbol nutnosti očisty ministerstva spravedlnosti. Případ ukázal, že i vrcholoví politici mohou být nechtěně zataženi do sítí finančních machinací. Vědomosti o procesech praní peněz, které měl jako ministr ovládat, se ukázaly být slabým článkem. Titzovo a Nejedlého propojení vzbuzuje obavy z toho, že státní instituce pod silným tlakem finančních zájmů nepostupují vždy transparentně.
7. Co čeká ministerstvo dál?
Vyšetřování pokračuje nejen vůči samotným aktérům (Titzovi a Nejedlému), ale i na straně úředníků. Předmětem zájmu je, kdo další z ministerských kruhů musel vědět o navržené kryptodarování, a proč nebyl okamžitě využit protokol Finanční správy k blokaci podezřelých bitcoinů. Otázkou zůstává, zda se do případu netkly i jiné politické strany nebo zájmové skupiny.
8. Klíčové otázky a cesta k nápravě
- Jaké dokumenty či komunikace existují mezi Blažkem, Titze a Nejedlým? Prověřit e-maily, účty a záznamy schůzek, jež by odhalily tok informací a finančních návrhů.
- Byly v případu použity procedury AML a protokoly Finanční správy? Zda a proč nebylo ihned blokováno podezřelé množství bitcoinů v hodnotě přes jednu miliardu korun.
- Jaké ruské kapitálové vazby ovlivňují české instituce? Zda Nejedlého spojení s Lukoilem vedlo k tomu, že se české politické prostředí stalo terčem vlivů z východu.
- Kdo ponese politickou odpovědnost za selhání dohledu? Ať už z pozice ministerstva spravedlnosti, či širších vládních složek, které měly zajistit protikorupční i protimalé operace.
Pokud vyšetřování přinese jasné důkazy o tom, že finanční a politické zájmy ruských subjektů obcházely české instituce prostřednictvím propojení Blažek–Titz–Nejedlý, můžeme očekávat další otřesy ve vrcholové politice. Do té doby však Ministerstvo spravedlnosti zůstává zamořené pochybnostmi a stíny, které ohrožují důvěru veřejnosti v nezávislost a poctivost české justice.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
