Zabavená elektronika, kterou soudy vrátily obchodníkovi z darknetu Tomáši Jiřikovskému, podle žalobce skrývala kryptoměny v hodnotě až miliardy korun. Klíčovou informaci měl znát ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Soudům ji však nikdy nesdělil.
V případu Tomáše Jiřikovského, odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Sheep Marketplace, se objevuje nové dramatické zjištění. Zabavená elektronika, kterou policie získala při vyšetřování, mohla obsahovat přístup k bitcoinům v hodnotě až miliardy korun. Přesto byla část zařízení soudem navrácena – a to údajně bez vědomí o jejich skutečné hodnotě.
Podle dozorujícího státního zástupce Marka Vagaie však ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) o obsahu zařízení věděl. Soudům ani státnímu zastupitelství to ale nesdělil.
„Kdybych o tom věděl, podal bych proti rozhodnutí o vrácení zařízení stížnost. Ta informace byla pro řízení naprosto zásadní,“ uvedl Vagai pro Deník N.
Klíčová zařízení bez přístupových údajů
Jiřikovský byl v roce 2019 pravomocně odsouzen za provozování tržiště Sheep Marketplace. Policie tehdy zabavila několik elektronických zařízení. Přístup však získala jen k části z nich – Jiřikovský totiž nikdy nesdělil přístupová hesla, což mu zákon neukládá.
„A v té části, ke které jsme přístup získali, žádné propojení s Nucleusem nebylo,“ vysvětlil žalobce s tím, že v té době nikdo netušil, že Jiřikovský může mít prsty i v dalším darknetovém tržišti – Nucleus Marketu.
„O Nucleusu jsme tehdy vůbec nevěděli. Ani v digitálních stopách, které jsme analyzovali, nebyla žádná zmínka,“ dodal Vagai.
Mlčení, které stálo miliardu
Dnes už je jasné, že právě v těch zařízeních, ke kterým se policie nedostala, mohly být uloženy kryptoměny nebo přístupové klíče k nim. A právě tady vstupuje do hry role Pavla Blažka. Podle žalobce měl tuto skutečnost vědět – ale nepodnikl žádné kroky k jejímu sdělení soudu.
Tím mohla česká justice přijít o možnost zmrazit či zablokovat přístup k majetku v hodnotě miliardy korun.
Dar státu jako neuskutečněný scénář
V minulosti také Jiřikovský údajně zvažoval, že kryptoměny státu daruje výměnou za zmírnění trestu nebo jako formu dohody. Tento krok se ale neuskutečnil, mimo jiné kvůli tomu, že státní orgány nebyly připraveny s tímto návrhem pracovat – a podle všeho ani nevěděly, co je skutečně ve hře.
Komu slouží mlčení ministra?
Případ Jiřikovského tak nekončí jeho odsouzením, ale pokračuje otázkami o odpovědnosti politické moci. Pokud skutečně Pavel Blažek zatajil informaci o existenci miliardových bitcoinů, není to jen morální selhání. Jde o zásah do výkonu spravedlnosti a možnou škodu pro státní rozpočet.
Veřejnost i odborná obec by nyní měly požadovat odpovědi: Kdy přesně ministr informaci obdržel? Proč ji nepředal dál? A co ještě bylo soudu zatajeno?
Právní analýza: Selhání informovanosti, nebo zneužití pravomoci?
Celý případ se točí kolem dvou otázek:
- Měl ministr spravedlnosti povinnost informaci předat?
Zákon přímo neukládá ministru povinnost vstupovat do jednotlivých soudních řízení. Nicméně pokud měl informaci o tom, že zařízení obsahují prostředky pocházející z trestné činnosti (bitcoiny za stovky milionů až miliardu korun), mohl – a měl – podniknout kroky k jejich zajištění. - Měl soud jednat jinak?
Soud rozhodoval podle informací, které měl k dispozici – tedy že elektronika není relevantní a obsahuje pouze osobní data. Pokud by znal její pravděpodobný skutečný obsah, řízení o jejím vrácení by mělo zcela jiný výsledek. V takovém případě by státní zástupce měl možnost podat opravný prostředek – což se nestalo, protože ani on prý tuto informaci neznal.
Zásadní otázkou zůstává, zda mohlo jít o zneužití pravomoci veřejného činitele, pokud ministr vědomě zatajil klíčový fakt, který mohl vést ke zmaření výkonu spravedlnosti nebo ztrátě hodnotného majetku státu.
Mlčení, které může mít trestní dohru
Pokud se prokáže, že Pavel Blažek vědomě neinformoval soudní orgány, může jít o mnohem víc než jen politické selhání. Může to být i právní problém s možným dopadem na státní rozpočet. Miliardové kryptoměny mohly být ve státní kase – ale kvůli nedostatečnému toku informací skončily zpět v rukou lidí z okruhu organizovaného zločinu.
V tuto chvíli je zcela na místě otevřít otázku: kdo nese odpovědnost za zmařené šance na zajištění majetku z trestné činnosti?
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
