Kdo zvládl inflaci nejlépe? Země, kde se podařilo rychle zvednout mzdy a udržet růst. Polsko a Maďarsko se posunuly, Česko však patří mezi poražené – reálné mzdy se tu stále plně nevzpamatovaly a kupní síla stojí. Ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics vysvětluje proč.
Inflace 2022–2023: snaha pomoci, ale i chyby
Vlády a centrální banky v Evropě šláply v boji s inflací na plyn. V bezprecedentní situaci ale některé kroky – byť dobře míněné – zdražování ještě přiživily. Upozorňuje na to ekonom Tomáš Dvořák (Oxford Economics).
Postkomunistické ekonomiky měly navíc těžší start: vysoký podíl energeticky náročného průmyslu a po ruské invazi prudký růst cen energií. Státům mimo eurozónu nepomáhala kolísající domácí měna. Výsledek? Inflace někoho zasáhla méně, někoho více – a Česko není mezi vítězi.
Postkomunistické ekonomiky měly navíc těžší start: vysoký podíl energeticky náročného průmyslu a po ruské invazi prudký růst cen energií. Státům mimo eurozónu nepomáhala kolísající domácí měna. Výsledek? Inflace někoho zasáhla méně, někoho více – a Česko není mezi vítězi.
Reálné mzdy: Česko mezi čtyřmi poraženými
Při pohledu na reálnou hrubou mzdu patří Česko na chvost EU. Zatímco Polsko a Maďarsko přidaly za posledních šest let dvouciferně (Bulharsko přes +40 %, Rumunsko přes +30 %), Česko je jednou ze čtyř zemí, kde reálné hrubé mzdy stále klesají.
Čistá mzda se sice nad předcovid dostala, ale především díky razantnímu snížení daní, které nebylo kryté příjmy státu. „Bylo to něco za něco,“ říká Dvořák.
Čistá mzda se sice nad předcovid dostala, ale především díky razantnímu snížení daní, které nebylo kryté příjmy státu. „Bylo to něco za něco,“ říká Dvořák.
Spravedlivější měřítko: disponibilní příjem
Lépe realitu zachytí disponibilní příjem – tedy příjmy z práce i majetku a sociální dávky po zdanění.
- Česko: jen těsně nad rokem 2019 – průměr, ale bez důvodu k oslavám.
- Slovensko: +8 % vs. 2019.
- Polsko: +11 %.
- Maďarsko: +12 %.
„Od roku 2019 jsme se nikam neposunuli. Šest let nulového růstu,“ shrnuje Dvořák situaci v Česku.
Polsko: vyšší mzdy i produktivita
Polské platy dnes předbíhají české už druhým rokem. Ve 2. čtvrtletí přesáhla průměrná polská mzda tu českou zhruba o 2 400 Kč (ČR ~49 400 Kč hrubého, Polsko ~51 700 Kč).
Důležité je, že v Polsku roste i produktivita práce. Dvořák proto mluví o „polském tygrovi“ – růst mezd tam není jen výsledkem rozpočtových injekcí, ale i udržitelného zlepšení výkonu ekonomiky.
Co Polsku pomohlo
- Automatické zvyšování minimální mzdy zákonem – rychlé navyšování kupní síly (i když s dopady na firmy).
- Dočasné zrušení DPH na základní potraviny – krátkodobá brzda zdražování.
- Uvolněnější fiskální politika – vyšší schodky, které podpořily poptávku.
Co Polsko dožene
Růst „na dluh“ má limit. Dnešní 5–6% schodky nejdou držet věčně a utahování opasků Polsko teprve čeká. Dříve dluh tlumil rychlý růst, to už dnes neplatí.
Slovensko: přetrvávající inflace a těžké odvyknutí „dočasné“ pomoci
Na Slovensku ceny dál rostou kolem 4 % a dočasná opatření typu zastropování elektřiny se těžko ruší – v rozpočtu zůstávají. Konsolidace se opírá hlavně o zvyšování příjmů (např. transakční daň), což se přenáší do cen a inflaci přiživuje. Euro sice částečně pomohlo, ale strategie výdajů nepodporovala dlouhodobý růst.
Maďarsko: rekordní inflace, jeden dobrý nápad
Maďarsko nasadilo „guláš“ opatření: cenové stropy, nižší DPH, povinné sdílení maloobchodních dat, státní půjčky producentům. Přesto mělo nejvyšší inflaci v EU (přes 50 % kumulovaně) a volatilní forint šoky zesiloval.
Dvořák vyzdvihuje jediné: sdílení maloobchodních dat. Silnější data by podle něj pomohla i v Česku, kde je antimonopolní úřad bez nich slabší.
Česko: konsolidace ano, růst ne
Česko začalo uklízet rozpočty, ale opomnělo růst. Co doporučuje Dvořák?
- Podpořit růst příjmů domácností promyšlenými daňovými změnami (ne jen jednorázovými zásahy).
- Zaměřit se na produktivitu – jen ta dlouhodobě táhne mzdy nahoru.
Centrální banka: plus s hvězdičkou
ČNB podle Dvořáka udělala správně, když patřila k prvním na světě, kdo rychle zvyšoval sazby. Škoda, že v kritické fázi při obměně vedení mohla jít ještě dál.
Kdo je evropský vítěz?
Dvořák by ukázal na Španělsko: těží z obnovitelných zdrojů a energetické pozice, inflaci zvládlo bez těžkých jizev a dosáhlo rychlého růstu ekonomiky i nominálních mezd – malý „hospodářský zázrak“.
Co z toho plyne pro Česko (stručně)
- Kupní síla stagnuje, reálné mzdy se plně nezotavily.
- Polsko nás předběhlo: vyšší mzdy i produktivita, ale za cenu schodků, které bude muset řešit.
- Priorita pro vládu: přepnout z čisté konsolidace na růstový režim – produktivita, cílené daně, méně ad hoc zásahů.
- Instituce: posílit konkurenci a datovou transparentnost (např. maloobchodní data) a udržet věrohodnou měnovou politiku.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
