Popravy jako selhání civilizace: svět loni zabil nejvíc lidí od roku 1981

Nejnovější žebříček států podle počtu poprav v roce 2025

Poznámka: Znak „+“ znamená, že Amnesty International potvrdila minimální počet, ale skutečné číslo může být vyšší. U Číny Amnesty uvádí „tisíce“, ale kvůli státnímu utajení je nezahrnuje do světového součtu. 

PořadíStátPočet poprav v roce 20251. | Čína | tisíce, mimo oficiální součet
2. | Írán | 2 159+
3. | Saúdská Arábie | 356+
4. | Jemen | 51+
5. | USA | 47
6. | Egypt | 23
7.–9. | Somálsko | 17+
7.–9. | Kuvajt | 17
7.–9. | Singapur | 17
10. | Afghánistán | 6
11. | Spojené arabské emiráty | 3
12.–14. | Japonsko | 1
12.–14. | Jižní Súdán | 1
12.–14. | Tchaj-wan | 1
neuvedeno přesně | Irák | +
neuvedeno přesně | Severní Korea | +
neuvedeno přesně | Vietnam | +

Počet poprav ve světě dosáhl v roce 2025 nejvyšší zaznamenané úrovně od roku 1981. Amnesty International uvedla, že státy loni popravily nejméně 2 707 lidí, což je o 78 procent více než v roce 2024, kdy organizace evidovala 1 518 poprav. Samotný Írán má na tomto nárůstu drtivý podíl: podle Amnesty bylo v zemi popraveno nejméně 2 159 lidí, tedy 80 procent všech zaznamenaných poprav na světě. 

Tato čísla jsou však jen minimem. Amnesty International dlouhodobě upozorňuje, že světový součet nezahrnuje tisíce lidí popravených v Číně, protože čínské úřady informace o trestu smrti tají jako státní tajemství. Organizace zároveň nemohla určit věrohodné minimální počty u Severní Koreje a Vietnamu, kde se podle dostupných informací trest smrti používá rozsáhle. 

Trest smrti je symbolem nevyspělosti civilizace. Stát, který si ponechává právo zabít člověka, se tváří jako garant spravedlnosti, ale zároveň přijímá riziko, že se jednou sám stane vykonavatelem neodčinitelné křivdy. V běžném trestním právu lze justiční omyl napravit alespoň částečně: člověka lze propustit, odškodnit, rehabilitovat. U popravy nic takového neexistuje. Pokud stát popraví nevinného člověka, nejde už o chybu v rozsudku, ale o nevratnou justiční vraždu.

Riziko omylů není teoretické. Death Penalty Information Center uvádí, že od roku 1973 bylo ve Spojených státech z cel smrti osvobozeno nejméně 202 lidí, kteří byli původně odsouzeni k trestu smrti. Organizace k tomu dodává, že na každých osm popravených v USA připadá jeden člověk, který byl z cely smrti později očištěn. 

Ještě temnější je zneužití trestu smrti jako politické zbraně. Poprava může být demonstrativní, veřejná a odstrašující. Může ale také proběhnout pod pláštíkem „běžného“ trestního řízení, kdy režim nejprve vyrobí obvinění, vynutí přiznání, zpolitizuje soud a poté tvrdí, že nepopravil odpůrce, ale zločince. Amnesty International v souvislosti s rokem 2025 upozornila, že Írán používal trest smrti k zastrašování obyvatel a k trestání lidí, kteří zpochybňovali nebo údajně zpochybňovali tamní režim. Zpráva uvádí i popravy spojené s protesty „Woman Life Freedom“ a popravy lidí obviněných ze špionáže či spolupráce s Izraelem po izraelských útocích na Írán v červnu 2025. 

Podobný problém se objevuje i v Saúdské Arábii. Amnesty uvádí, že tamní úřady překonaly rekordní počet poprav z roku 2024 a že trest smrti používaly mimo jiné za drogové delikty a široce definované trestné činy spojené s „terorismem“. Tyto případy se podle organizace dotýkaly i členů šíitské menšiny, kteří podporovali protivládní protesty v letech 2011 až 2013. 

Jedním z nejproblematičtějších trendů je používání trestu smrti za drogové trestné činy. V roce 2025 bylo podle Amnesty zaznamenáno 1 257 poprav za drogové delikty, tedy 46 procent všech známých poprav. Šlo o případy v Číně, Íránu, Kuvajtu, Saúdské Arábii a Singapuru. Mezinárodní lidskoprávní standardy přitom připouštějí trest smrti nanejvýš pro „nejzávažnější trestné činy“, což je vykládáno jako úmyslné zabití. Drogové delikty tuto hranici nesplňují. 

Zastánci trestu smrti často tvrdí, že popravy odrazují od kriminality. Jenže tato představa stojí spíše na politickém dojmu než na důkazech. Amnesty ve své zprávě z roku 2025 připomíná, že podle rozsáhlého přehledu OSN výzkum neposkytl vědecký důkaz, že popravy odrazují od vražd lépe než doživotní vězení. 

Rok 2025 ukazuje dvojí realitu. Na jedné straně menšina států popravuje stále brutálněji a častěji. Na druhé straně většina světa se od trestu smrti vzdaluje. Ke konci roku 2025 bylo podle Amnesty 145 zemí abolicionistických v právu nebo v praxi, zatímco 54 zemí si trest smrti ponechávalo. 

Popravy proto nejsou znakem síly státu. Jsou znakem jeho selhání. Skutečně vyspělá civilizace se pozná podle toho, že dokáže trestat viníky, chránit společnost a respektovat oběti, aniž by sama převzala roli kata. Stát, který zabíjí, nikdy nemůže zaručit, že nezabil nevinného. A režim, který trest smrti používá k umlčování odpůrců, se už ani netváří jako spravedlnost — je to jen moc převlečená za rozsudek.

Srovnání: globální počet zaznamenaných poprav podle let

RokZaznamenané popravy ve světě | Poznámka
2025 | 2 707 | nejvíce od roku 1981; bez tisíců poprav v Číně
2024 | 1 518 | nejvíce od roku 2015
2023 | 1 153 | nárůst oproti roku 2022
2022 | 883 | nárůst o 53 % proti roku 2021
2021 | 579 | nárůst o 20 % proti roku 2020
2020 | 483 | jedno z nejnižších čísel v historii sledování Amnesty
2019 | 657 | bez Číny
2018 | 690 | bez Číny
2017 | 993 | bez Číny
2015 | 1 634 | mimořádně vysoký rok před rekordem 2025

Amnesty v reportu za rok 2022 uváděla historickou řadu 2017–2021 a celkový počet 883 poprav za rok 2022; report za rok 2024 uvádí 1 518 poprav v roce 2024 a 1 153 v roce 2023; report za rok 2025 uvádí 2 707 poprav v roce 2025. 

Žebříček států podle poprav v předchozích letech

Rok 2024

StátPočet poprav
Čína | tisíce, mimo součet
Írán | 972+
Saúdská Arábie | 345+
Irák | 63+
Jemen | 38+
Somálsko | 34+
USA | 25
Egypt | 13
Singapur | 9
Kuvajt | 6
Omán | 3
Afghánistán, Severní Korea, Sýrie, Vietnam | +

V roce 2024 Amnesty zaznamenala 1 518 poprav, přičemž Írán, Irák a Saúdská Arábie tvořily 91 procent známého světového součtu. 

Rok 2023

StátPočet poprav
Čína | tisíce, mimo součet
Írán | 853+
Saúdská Arábie | 172
Somálsko | 38+
USA | 24
Irák | 16+
Jemen | 15+
Egypt | 8
Bangladéš | 5
Kuvajt | 5
Singapur | 5
Afghánistán, Severní Korea, Palestina, Sýrie, Vietnam | +

V roce 2023 Amnesty evidovala 1 153 poprav; Írán sám představoval 74 procent zaznamenaných poprav a Írán se Saúdskou Arábií dohromady 89 procent. 

Rok 2022

StátPočet poprav
Čína | tisíce, mimo součet
Írán | 576+
Saúdská Arábie | 196
Egypt | 24
USA | 18
Irák | 11+
Singapur | 11
Kuvajt | 7
Somálsko | 6+
Jižní Súdán | 5+
Palestina | 5
Bangladéš | 4
Myanmar | 4
Jemen | 4+
Bělorusko | 1
Japonsko | 1

V roce 2022 bylo podle Amnesty popraveno nejméně 883 lidí; největší podíl měly Írán, Saúdská Arábie a Egypt, které dohromady tvořily 90 procent známých poprav.