V roce 2023 dosáhlo Švédsko historického maxima v počtu doživotně odsouzených vězňů, přičemž jejich počet výrazně převyšuje srovnatelně velkou Českou republiku. Tento trend je důsledkem nedávných změn ve švédském trestním zákoně a zpřísnění trestů za zločiny, zejména za vraždu.
Švédsko čelí v roce 2023 bezprecedentní situaci: počet doživotně odsouzených vězňů dosáhl historického maxima.
Podle posledních dostupných údajů Kriminalvården, švédské vězeňské služby, dosáhl počet osob odsouzených k doživotnímu trestu odnětí svobody v listopadu 189, což je nejvyšší číslo od roku 1989, kdy se začaly vést záznamy. V porovnání s Českou republikou, kde bylo ke konci roku 2022 doživotně odsouzeno 47 osob, včetně tří žen, je tento počet několikanásobně vyšší.
Tento nárůst je přičítán především změně zákonů o trestání za vraždu, která vstoupila v platnost 1. ledna 2020. Nové právní normy, které usilují o přísnější tresty pro vrahy, umožňují soudům snadněji ukládat doživotní tresty. Před touto změnou bylo za vraždu obvykle udělováno 14 let vězení, nyní je výchozím bodem 16 let.
Kromě zpřísnění trestů za vraždu je také zaznamenán celkový trend zpřísnění trestů ve Švédsku, což vede k většímu tlaku na vězeňskou službu. S nárůstem počtu doživotně odsouzených se Kriminalvården potýká s otázkami kapacity a zvládnutí rizik spojených s vězni, kteří mají často dlouhou historii kriminality a jsou spojeni s gangy.
Monica Wingstrand, programová vychovatelka Kriminalvården, zdůrazňuje složitost situace. Kriminalvården musí plánovat, aby byli doživotně odsouzení drženi odděleně, zvláště pokud jde o osoby s gangovými vazbami, kvůli vysokému riziku násilných konfliktů.
V oblasti rehabilitace a přípravy na život na svobodě se švédské vězeňské úřady snaží přizpůsobit programy pro doživotně odsouzené. Vzhledem k tomu, že mnoho z nich nakonec vyjde na svobodu, je důležité minimalizovat riziko recidivy. Wingstrand poukazuje na to, že pro tyto vězně může být přechod zpět do společnosti obzvláště obtížný, zvláště pro ty, kteří promeškali významný technologický pokrok během svého věznění.
Tato situace v Švédsku je kontrastním příkladem ke stavu v České republice, kde je počet doživotně odsouzených podstatně nižší. V Česku jsou doživotně odsouzení vězni umístěni ve věznicích Valdice, Mírov, Karviná, Opava (pouze ženy) a pro ty, kteří byli přeřazeni z režimu zvýšené ostrahy do ostrahy, ve věznicích Rýnovice a Horní Slavkov.
Tento rozdíl v počtu doživotně odsouzených mezi Švédskem a Českou republikou poskytuje zajímavý pohled na rozdílné přístupy k trestní politice a jejich dopad na vězeňský systém v obou zemích.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
