Metrostav/Subterra vs. Stockholm: z prestižní zakázky vleklý spor
Zakázka na nový úsek stockholmského metra Järfälla měla být pro Subterru (skupina Metrostav) prestižní referencí. Původní cena kontraktu z roku 2020 se pohybovala kolem 5 miliard Kč, součástí projektu byly dvě stanice a cca čtyři kilometry traťových a servisních tunelů mezi Akallou a Barkarby s plánovaným dokončením v roce 2023.
Realita: žádné stříhání pásek. V roce 2023 došlo ke vzájemnému vypovězení smluv mezi Subterrou (prostřednictvím dcery SBT Sverige) a veřejným investorem Nya Tunnelbanan. Následovaly soudní spory o miliardy korun a dvě diametrálně odlišné interpretace:
- Švédská strana mluví o dlouhodobých problémech projektu: zpoždění, nedostatky v pracovním prostředí a nekvalitně odvedené práce.
- Subterra uvádí zásadní neplnění smluvních závazků ze strany investora, zejména neplacení a neochotu k součinnosti; proto od smlouvy odstoupila.
Kromě sporu o platnost odstoupení se řeší i finance: švédská strana požaduje po dceřiné firmě Subterry 969 milionů SEK (více než 2 mld. Kč) za škody a dodatečné náklady na dokončení s jinými dodavateli. Naopak Subterra žádá vrácení zhruba 366 milionů Kč, které si investor nechal vyplatit z bankovních garancí.
Bilance: účet za sever
Švédské komplikace se propsaly do účetnictví. Subterra v roce 2023 vykázala ztrátu 869 mil. Kč, loni už čistý zisk 86 mil. Kč. Ve výroční zprávě za 2024 ale firma hodnotí SBT Sverige jako znehodnocenou investici a tvoří 100% opravnou položku ve výši 1,1 mld. Kč. Prakticky: investici ve Švédsku odepsala.
Přitom nejde o firmu bez kompetencí v regionu: Subterra dokončila čtyřkilometrový tunel na stockholmském obchvatu, skupina Metrostav se dlouhodobě podílí na dopravní infrastruktuře ve Skandinávii (včetně metra v Helsinkách) a letos vyhrála v Norsku tendr na 12 km tunel za více než 6 mld. Kč. V Česku patří mezi největší probíhající projekty metro D v Praze (společně s Hochtief CZ a Strabag). Druhou etapu však ÚOHS na jaře zrušil.
Politika reciprocity? Chybí
A teď k jádru: stát má ve vztahu k velkým zakázkám nejen roli plátce, ale také ochránce veřejného zájmu. Pokud významná česká firma naráží v zahraničí na tvrdého veřejného investora, je namístě:
- Diplomatická a ekonomická podpora – aktivní role státu při komunikaci s partnerskou zemí, koordinace postupu, jasná obrana legitimních nároků českých subjektů.
- Reciproční přístup – než český stát přidělí miliardové zakázky strategickým zahraničním firmám (zejména v obranném průmyslu), měl by vyhodnotit, zda naše firmy v jejich domovských jurisdikcích dostávají férové zacházení.
- Strategická diverzifikace – mít připraveny alternativy, aby stát nebyl vůči jednomu zahraničnímu dodavateli závislý a zranitelný.
Současná vláda však nedokázala přesvědčivě doložit, že systémově hájí české hospodářské zájmy. V praxi tak vzniká asymetrie: Švédské společnosti (s plným respektem k jejich kvalitě) dál soutěží a získávají či usilují o české miliardové kontrakty, zatímco česká firma ve Švédsku bojuje o přežití zakázky u soudu. To je politicky i ekonomicky neudržitelné.
Co měl stát udělat (a co může ještě dnes)
- Propojit diplomacii s byznysem. Velvyslanectví informovalo o startu projektu – v okamžiku krize mělo být ještě aktivnější: facilitace jednání, politická mediace, tlak na férové a rychlé vypořádání.
- Uplatnit princip „nejprve férovost, pak zakázky“. U velkých nákupů (zvlášť ve zbrojním průmyslu) má být podmínkou pro zahraniční dodavatele doložená reciproční férovost vůči českým firmám v jejich domovském prostředí.
- Vyžadovat silnější zajištění a arbitrážní mechanismy. U zahraničních veřejných investorů trvat na neutrální jurisdikci (arbitráž) a bankovních garancích nastavených tak, aby nemohly být zneužity k jednostrannému tlaku.
- Chránit reference českých firem. Spor jednoho projektu nesmí automaticky degradovat reputaci českých stavebních podniků v regionu, zvlášť když prokazatelně zvládají jiné skandinávské zakázky.
Širší vzkaz podnikatelům
České firmy potřebují vědět, že když jdou do těžkého zahraničního prostředí, stát stojí za nimi – nejen v časech úspěchů, ale zejména v krizi. Pokud místo toho sledují, jak vláda bez zjevné reciprocity otevírá miliardové zakázky zahraničním hráčům, zatímco domácí podnik bojuje o miliardy u soudu, podkopává to investiční chuť, odvahu a konkurenceschopnost.
Vraťme politiku na stranu českých zájmů
Kauza Subterry není jen obchodní spor. Je to test státní suverenity a důvěry českého byznysu ve vlastní vládu. Současná vláda není schopna reflektovat zájmy České republiky a českých firem v plné síle. Pokud chceme, aby české podniky uspěly v mezinárodní konkurenci, musíme požadovat férovost, vymahatelnost a reciprocitu – a podle toho také přidělovat naše strategické zakázky. Jinak budeme dál doplácet na to, že férové soutěžení požadujeme po svých, ale zahraničním partnerům tolerujeme víc, než je zdrávo.
