Příběh sporu Subterry o výstavbu metra ve Stockholmu je varovným signálem, že hospodářské vztahy severské férovosti nejsou vždy tak jednoduché, jak se zdá. Zatímco česká firma řeší ve Švédsku spory o miliardy a odepisuje více než miliardu korun, současná vláda v Praze přitom nadále přiděluje či zvažuje velké zbrojní zakázky švédským společnostem. Stát tak vysílá podnikatelům nešťastný vzkaz: zájmy České republiky a českých firem neumíme dostatečně hájit.

Švédsko poškodilo českou firmu. Česko přesto nepochopitelně zadává švédským podnikům miliardové zakázky ve zbrojním průmyslu

 
Metrostav/Subterra vs. Stockholm: z prestižní zakázky vleklý spor 

Zakázka na nový úsek stockholmského metra Järfälla měla být pro Subterru (skupina Metrostav) prestižní referencí. Původní cena kontraktu z roku 2020 se pohybovala kolem 5 miliard Kč, součástí projektu byly dvě stanice a cca čtyři kilometry traťových a servisních tunelů mezi Akallou a Barkarby s plánovaným dokončením v roce 2023

Realita: žádné stříhání pásek. V roce 2023 došlo ke vzájemnému vypovězení smluv mezi Subterrou (prostřednictvím dcery SBT Sverige) a veřejným investorem Nya Tunnelbanan. Následovaly soudní spory o miliardy korun a dvě diametrálně odlišné interpretace: 

  • Švédská strana mluví o dlouhodobých problémech projektu: zpoždění, nedostatky v pracovním prostředí a nekvalitně odvedené práce.

  • Subterra uvádí zásadní neplnění smluvních závazků ze strany investora, zejména neplacení a neochotu k součinnosti; proto od smlouvy odstoupila.


Kromě sporu o platnost odstoupení se řeší i finance: švédská strana požaduje po dceřiné firmě Subterry 969 milionů SEK (více než 2 mld. Kč) za škody a dodatečné náklady na dokončení s jinými dodavateli. Naopak Subterra žádá vrácení zhruba 366 milionů Kč, které si investor nechal vyplatit z bankovních garancí.

Bilance: účet za sever

Švédské komplikace se propsaly do účetnictví. Subterra v roce 2023 vykázala ztrátu 869 mil. Kč, loni už čistý zisk 86 mil. Kč. Ve výroční zprávě za 2024 ale firma hodnotí SBT Sverige jako znehodnocenou investici a tvoří 100% opravnou položku ve výši 1,1 mld. Kč. Prakticky: investici ve Švédsku odepsala.

Přitom nejde o firmu bez kompetencí v regionu: Subterra dokončila čtyřkilometrový tunel na stockholmském obchvatu, skupina Metrostav se dlouhodobě podílí na dopravní infrastruktuře ve Skandinávii (včetně metra v Helsinkách) a letos vyhrála v Norsku tendr na 12 km tunel za více než 6 mld. Kč. V Česku patří mezi největší probíhající projekty metro D v Praze (společně s Hochtief CZ a Strabag). Druhou etapu však ÚOHS na jaře zrušil.

Politika reciprocity? Chybí

A teď k jádru: stát má ve vztahu k velkým zakázkám nejen roli plátce, ale také ochránce veřejného zájmu. Pokud významná česká firma naráží v zahraničí na tvrdého veřejného investora, je namístě:
 
  1. Diplomatická a ekonomická podpora – aktivní role státu při komunikaci s partnerskou zemí, koordinace postupu, jasná obrana legitimních nároků českých subjektů.

  2. Reciproční přístup – než český stát přidělí miliardové zakázky strategickým zahraničním firmám (zejména v obranném průmyslu), měl by vyhodnotit, zda naše firmy v jejich domovských jurisdikcích dostávají férové zacházení.

  3. Strategická diverzifikace – mít připraveny alternativy, aby stát nebyl vůči jednomu zahraničnímu dodavateli závislý a zranitelný.


Současná vláda však nedokázala přesvědčivě doložit, že systémově hájí české hospodářské zájmy. V praxi tak vzniká asymetrie: Švédské společnosti (s plným respektem k jejich kvalitě) dál soutěží a získávají či usilují o české miliardové kontrakty, zatímco česká firma ve Švédsku bojuje o přežití zakázky u soudu. To je politicky i ekonomicky neudržitelné.
 
Co měl stát udělat (a co může ještě dnes)
 
  • Propojit diplomacii s byznysem. Velvyslanectví informovalo o startu projektu – v okamžiku krize mělo být ještě aktivnější: facilitace jednání, politická mediace, tlak na férové a rychlé vypořádání.

  • Uplatnit princip „nejprve férovost, pak zakázky“. U velkých nákupů (zvlášť ve zbrojním průmyslu) má být podmínkou pro zahraniční dodavatele doložená reciproční férovost vůči českým firmám v jejich domovském prostředí.

  • Vyžadovat silnější zajištění a arbitrážní mechanismy. U zahraničních veřejných investorů trvat na neutrální jurisdikci (arbitráž) a bankovních garancích nastavených tak, aby nemohly být zneužity k jednostrannému tlaku.

  • Chránit reference českých firem. Spor jednoho projektu nesmí automaticky degradovat reputaci českých stavebních podniků v regionu, zvlášť když prokazatelně zvládají jiné skandinávské zakázky.


Širší vzkaz podnikatelům
 
České firmy potřebují vědět, že když jdou do těžkého zahraničního prostředí, stát stojí za nimi – nejen v časech úspěchů, ale zejména v krizi. Pokud místo toho sledují, jak vláda bez zjevné reciprocity otevírá miliardové zakázky zahraničním hráčům, zatímco domácí podnik bojuje o miliardy u soudu, podkopává to investiční chuť, odvahu a konkurenceschopnost.

Vraťme politiku na stranu českých zájmů

Kauza Subterry není jen obchodní spor. Je to test státní suverenity a důvěry českého byznysu ve vlastní vládu. Současná vláda není schopna reflektovat zájmy České republiky a českých firem v plné síle. Pokud chceme, aby české podniky uspěly v mezinárodní konkurenci, musíme požadovat férovost, vymahatelnost a reciprocitu – a podle toho také přidělovat naše strategické zakázky. Jinak budeme dál doplácet na to, že férové soutěžení požadujeme po svých, ale zahraničním partnerům tolerujeme víc, než je zdrávo.
 

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.