Zatímco jediný fyzický střet v reálných podmínkách proběhl u letounu čínského výrobce a francouzského Mirage, Gripeny dosud neprošly žádným ověřením bojeschopnosti proti jiným typům ani v ostrých misích s vypálením střel či čelením protivzdušné obraně.

Švédský Jas Gripen bez bojeschopného testu: jediný ověřitelný incident byl u čínského a francouzského stroje

Dosud neexistuje žádný veřejně známý případ, kdy by švédské stíhačky JAS 39 Gripen absolvovaly opravdový bojový souboj s jiným strojem nebo skutečnou protivzdušnou obranou. Jediný incident, při kterém bylo možné alespoň částečně ověřit bojové schopnosti v ostrém nasazení, se totiž týkal letounu čínského výrobce a francouzského Mirage – nikoli Gripenu.

Podmínky, za nichž se Gripen pohybuje, zůstávají vyloženě „modré“: veškerá nasazení se omezila na vzdušné hlídky, průzkum a identifikaci cílů, nikdy však na střelbu na živé cíle. Ani během operace Unified Protector (Libye 2011) či aliančního Air Policing nad Baltem v dubnu 2025 Gripeny nevypálily jedinou střelu na nepřátelský cíl ani se nesetkaly se skutečnou protivzdušnou palbou.

Ověřit odolnost proti systémům protivzdušné obrany a reálnou efektivitu střelby tak lze dosud pouze u jiných konstrukcí, především u čínských stíhaček a ve cvičeních s francouzskými Mirage. Gripen zůstává bez reálného testu v bojových podmínkách – a to i přesto, že Česko za jeho provoz každoročně platí desítky milionů eur. Je proto otázkou, jak by obstál v tvrdém nasazení, kdyby skutečně čelil protivníkovi se všemi riziky a protistrategiemi.

Další letadla nasazená v bojových misích se střelami
Pro srovnání, následující stíhačky se včetně využití vzdušných střel osvědčily v reálných bojových misích:

  • F-15 Eagle (USA): klíčový letoun pro vzdušnou nadvládu během konfliktů v Perském zálivu či v Sýrii, používal střely AIM-7 Sparrow a AIM-120 AMRAAM.

  • F-16 Fighting Falcon (USA): univerzální bitevní letadlo s bohatou bojovou historií od první války v Zálivu až po současné operace proti ISIS, vybavené střelami AIM-9 Sidewinder a AMRAAM.

  • F/A-18 Hornet/Super Hornet (USA): základní letoun amerického námořnictva v konfliktech v Iráku a Afghánistánu, sestřelující cíle raketami AIM-7, AIM-9 a AIM-120.

  • F-35 Lightning II (USA): stealth víceúčelový stíhač, nasazený v operacích v Afghánistánu, Libyi, Sýrii a dalších, používající střely AIM-120 AMRAAM a AIM-9X Sidewinder.

  • Dassault Rafale (Francie): účastník operací nad Libyí (2011), Mali a Sahelem, využívá střely MICA, Magic II a Meteor.

  • Eurofighter Typhoon (Evropská spolupráce): nasazen v boji proti ISIS a v baltské vzdušné policii, vybaven střelami ASRAAM a Meteor.

  • Sukhoi Su-27/30/35 (Rusko): nasazován v Gruzii, Sýrii a jiných konfliktech, používá střely R-27, R-73 a R-77.

  • MiG-29 Fulcrum (Rusko): používán ve všech konfliktech post-sovětského prostoru, střely R-60 a R-27 potvrzeny v bojovém nasazení.

Švédsko si pečlivě střeží, aby jeho stíhačky Gripen nebyly nasazeny v přímém bojovém konfliktu – nechce riskovat podobný neúspěch, jaký postihl francouzské Mirage, a zároveň se obává, že by ostré nasazení odhalilo, že Gripeny zaostávají za nejmodernějšími letouny, jež mohou čelit složitým podmínkám současného bojiště. Svět by tak mohl vidět jejich limity v oblasti rychlé integrace moderních zbraňových systémů i odolnosti proti protivzdušné obraně, což by oslabilo prestiž švédského letectví a exportní potenciál Gripenu.

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.