Centrální registr dlužníků informuje o podaném trestním oznámení proti Tomáši Jiříkovskému, týkající se nezdaňování bitcoiny oceněného majetku ve výši nejméně 1 000 000 000 Kč. Podnět podaly European Justice Organization spolu s Protikorupční linkou a směřuje na příslušné orgány – státní zastupitelství, NCOZ a Finančně analytický útvar.

Tomáš Jiříkovský podroben právní a ekonomické analýze s trestním oznámením

I. Stručný přehled

  • Tomáš Jiříkovský disponoval v bitcoinech v hodnotě minimálně 1 000 000 000 Kč.

  • Jiřikovský dosud neuvedl tento majetkový přírůstek ve svém daňovém přiznání ani nepodal dodatečné přiznání podle § 38 zákona č. 280/2009 Sb. 

  • Prostředky jsou spojovány s darknetovým tržištěm Nucleus, odhadovaný zůstatek na adresách činí až 9 000 000 000 Kč.

II. Právní rozbor (v bodech)

  1. Krácení daní a poplatků (§ 240 TZ): Zatajení či zkreslení příjmu s úmyslem snížit daňový základ.

  2. Příprava ke krácení daní (§ 241 TZ): Přípravné úkony, které umožnily daňové úniky, zejména nepodání řádného přiznání.

  3. Legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 TZ): Převod a uvedení nelegálních prostředků (bitcoiny z trestné činnosti) do legálního oběhu.

  4. Porušení povinností při správě cizího majetku (§ 215 TZ): Nepovolené nakládání s majetkem, aniž by byl splněn daňový závazek.


III. Ekonomický dopad a sankce

  • Daňová povinnost: Doměřená daň 15 % z částky 1 000 000 000 Kč, tj. 150 000 000 Kč, plus solidární přirážka 7 % na část nad čtyřnásobek průměrné mzdy.

  • Penále a úroky: Penále za opožděné podání až 20 % a úrok z prodlení 14 % p.a. z dlužné částky.

  • Trestní sankce: Odnětí svobody od 6 měsíců do 3 let za § 240 TZ, ve zvlášť závažných případech až 5–10 let.

IV. Doporučení orgánům

  • Zahájit šetření a případné trestní stíhání dle výše uvedených paragrafů.

  • Finančně analytickému útvaru navrhnout doměření daně v plné výši, včetně všech sankcí.

  • Provést detailní forenzní analýzu blockchainu a bankovních výpisů.


V. Institucionální vazby

  • Tomáš Jiříkovský je v souvislosti s případem zmíněn jako dárce bitcoiny formou daru akceptované Ministerstvem spravedlnosti ČR, kde dar schválil ministr Pavel Blažek.


Zjišťování původu prostředků a právní důsledky jeho nedoložení

Podezřelý, který disponuje kryptoměnou (např. Bitcoinem) v hodnotě značně přesahující běžné příjmy a dosud ji neuvedl v daňovém přiznání, je povinen doložit její legální nabytí, a to včetně daňového vypořádání. Konkrétně by měl na výzvu správce daně dle § 92 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, prokázat:

  1. Způsob nabytí kryptoměny – tedy zda šlo o nákup, směnu, dar či těžbu;

  2. Datum a hodnotu při nabytí – například doložením transakcí z burz, peněženek nebo faktur;

  3. Pořizovací cenu – pro určení daňového základu dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů;

  4. Zdanění příjmů z prodeje či směny kryptoměny, pokud k nim již došlo – doložením řádného nebo dodatečného daňového přiznání (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.).

V případě, že podezřelý tyto skutečnosti nedoloží hrozí dle protikorupční linky: 

  • Daňové důsledky: Finanční úřad vyhodnotí pořizovací cenu jako nulovou a doměří daň z celé částky získané z prodeje či směny kryptoměny (tzv. hrubý příjem). Tato částka podléhá dani dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. ve výši 15 %, přičemž na částku přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy se uplatní solidární zvýšení daně o 7 % dle § 16a. Dále bude připočteno penále až do výše 20 % dle § 251 zákona č. 280/2009 Sb. a úrok z prodlení dle § 252 téhož zákona.

  • Trestněprávní důsledky: Pokud podezřelý vědomě zamlčel daňově relevantní příjmy, může být stíhán za krácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), případně i za přípravu ke krácení daně dle § 241. V případě, že kryptoměna pochází z trestné činnosti, nebo není doložen její legální původ, hrozí postih za legalizaci výnosů z trestné činnosti dle § 216 TZ. Pokud byly prostředky spravovány jménem jiné osoby nebo subjektu, může být naplněna i skutková podstata porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 či § 221 TZ.

  • Další opatření: Finančně analytický útvar Ministerstva financí může podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon), nařídit pozastavení dispozic s majetkem, provést šetření a ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení zajistit zadržení nebo propadnutí nelegálně získaných aktiv (§ 42 AML zákona, § 70 TZ, § 135a TŘ).


Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.