Případ trestního stíhání Tomia Okamury vzbuzuje otázky o skutečných motivech. Zatímco je důležité odsuzovat nenávistné projevy, tento případ se jeví spíše jako politická hra s cílem omezit spolupráci Okamury s Andrejem Babišem. Ironií je, že podobná obvinění mohou Okamurovi politicky pomoci.
Rasismus a nenávist: Kde je hranice?
Odsuzování nenávistných útoků a projevů rasismu je základem každé demokratické společnosti. Současný případ trestního stíhání Tomia Okamury, předsedy SPD, však vyvolává pochybnosti o tom, zda nejde spíše o politicky motivovaný krok. Policie žádá Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání kvůli kontroverzní plakátové kampani, kterou označila za rasistickou.
Je zřejmé, že plakáty, které zobrazují Afričana s krvavým nožem, vyvolávají rozporuplné reakce. Zatímco část veřejnosti považuje kampaň za nepřijatelnou, jiní ji vnímají jako upozornění na reálné problémy spojené s migrací. Tento konkrétní případ však není jen o hranici mezi svobodou projevu a nenávistí – jde také o politiku.
Údajné cíle stíhání
Podle některých politologů je trestní stíhání Tomia Okamury motivováno snahou narušit jeho případnou spolupráci s Andrejem Babišem. Babiš, předseda hnutí ANO, je dlouhodobě jedním z klíčových hráčů české politiky a zároveň sám čelil obviněním a trestním stíháním. Trestní řízení proti němu, jeho firmám a zaměstnancům ale nikdy neoslabila jeho vliv – naopak ho často posílila.
Stejný efekt lze očekávat u Tomia Okamury. Obvinění z rasismu a nenávisti ho pravděpodobně neodradí jeho voliče, kteří sdílejí jeho názory na migraci a obavy z bezpečnostních rizik spojených s přílivem migrantů. Naopak, Okamura může být v očích těchto lidí vnímán jako oběť systému, který se snaží umlčet nepohodlné názory.
Paralely s Babišem a Trumpem
Podobný fenomén jsme mohli pozorovat nejen u Andreje Babiše, ale také u bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Oba politici čelili trestním stíháním, která však často posílila jejich image v očích voličů. Obvinění přispěla k tomu, že byli vnímáni jako bojovníci proti „elitám“ nebo „systému“.
Okamura se tak může díky trestnímu stíhání stát politickým „mučedníkem“ pro ty, kteří nesouhlasí s migrací a současnou vládní politikou. Česká republika má přitom jednu z nejnižších tolerancí vůči migraci v Evropě, což dává Okamurovi pevnou voličskou základnu. Pro mnoho lidí je otázka migrace nejen ekonomickým, ale i kulturním a bezpečnostním tématem.
Efekt na spolupráci s Babišem
Pokud je cílem trestního stíhání narušit spolupráci mezi Okamurou a Babišem, je pravděpodobné, že tento záměr selže. Andrej Babiš dlouhodobě čelil trestním stíháním a podobným obviněním, což ho však neodradilo od politických aktivit ani nepoškodilo jeho voličskou základnu.
Stejně tak i trestní stíhání Tomia Okamury pravděpodobně neovlivní jeho schopnost vyjednávat o budoucích politických aliancích. Naopak, společné téma odmítání migrace může oba politiky ještě více sblížit.
Případ trestního stíhání Tomia Okamury ukazuje, jak tenká může být hranice mezi bojem proti nenávisti a politickými manévry. Obvinění z rasismu je závažné, ale jeho skutečný vliv na Okamurovu politickou kariéru bude pravděpodobně opačný, než jaký zamýšlejí jeho odpůrci. Stejně jako v případě Babiše nebo Trumpa může i zde hrát roli efekt „mučedníka“, který posílí Okamurovu pozici mezi voliči.
Zůstává otázkou, zda by vláda neměla věnovat více úsilí řešení reálných problémů, které české občany trápí – od bezpečnosti přes migraci až po ekonomickou stabilitu – místo pokusů o kriminalizaci opozice. Voliči si na tyto otázky odpoví sami v nadcházejících volbách.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
