Brno se má ve dnech 22. až 25. května 2026 stát místem 76. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Podle samotného sudetoněmeckého sdružení půjde o vůbec první konání této každoroční akce na území České republiky.
Za pozváním do Brna stojí především okruh lidí kolem festivalu Meeting Brno. Ten na svém webu výslovně uvádí, že „zve Sudetoněmecké krajanské sdružení k uspořádání jejich každoročního setkání v roce 2026 právě v Brně“.
Sudetští Němci v Brně? Ne naším jménem.
Sudetští Němci v Brně? Ne naším jménem.
Pozvání Sudetoněmeckého krajanského sdružení do Brna považuji za hluboce necitlivý krok vůči památce československého národa, který zaplatil za nacistickou okupaci krví, utrpením, zničenými životy, rozbitými rodinami a obrovskými majetkovými škodami.
Nacistické Německo zničilo Československo, okupovalo naši zemi, pronásledovalo naše lidi, vraždilo vlastence, likvidovalo odboj a způsobilo škody, které nebyly nikdy spravedlivě a plně odčiněny.
Smíření nesmí znamenat zapomnění. Dialog nesmí znamenat ponížení obětí. A žádný festival, žádný spolek ani žádná skupina veřejně činných osobností nemá morální právo přepisovat historickou paměť českého národa.
Benešovy dekrety byly součástí poválečného právního uspořádání po katastrofě, kterou rozpoutal nacismus a hitlerovské Německo. Jejich zpochybňování nebo relativizace otevírá staré rány a uráží památku těch, kteří trpěli za okupace.
Česká republika není prostor pro symbolické provokace. Brno není místo pro demonstraci sudetoněmeckých nároků, sentimentů ani politických gest. Paměť národa není extremismus. Je to povinnost.
Ptáme se jasně: kdo dal těmto lidem morální mandát zvát Sudetoněmecké krajanské sdružení na území České republiky?
Kdo dál stojí za Meeting Brno?
Podle oficiálního webu Meeting Brno jsou u festivalového týmu uvedeni zejména:
David Macek – spoluzakladatel festivalu
Petr Kalousek – spoluzakladatel festivalu
Jiří Mottl – spoluzakladatel festivalu
Veronika Smyslová – výkonná ředitelka
Markéta Beková – marketing / fundraising
Anna Kočí – produkce
Eliška Fišerová – produkce
Šarlota Kadaňková – sociální sítě
Marie Kala – fundraising
Petr Kalousek – spoluzakladatel festivalu
Jiří Mottl – spoluzakladatel festivalu
Veronika Smyslová – výkonná ředitelka
Markéta Beková – marketing / fundraising
Anna Kočí – produkce
Eliška Fišerová – produkce
Šarlota Kadaňková – sociální sítě
Marie Kala – fundraising
Oficiální kontaktní stránka Meeting Brno uvádí Davida Macka, Petra Kalouska a Jiřího Mottla jako zakladatele festivalu. Spolek MEETING BRNO, z.s. má podle rejstříkových údajů IČO 04680740, vznikl 20. ledna 2016 a sídlí na adrese Trýbova 961/8, Brno-Staré Brno.
Pozvání, které část veřejnosti vnímá jako provokaci
Zastánci akce mluví o smíření, dialogu a překonávání historických křivd. Kritici však vidí věc úplně jinak: jako necitlivý zásah do české historické paměti a jako provokaci vůči zemi, která byla nacistickým Německem okupována, rozbita a těžce poškozena.
Nacistická okupace Československa nebyla abstraktní kapitolou v učebnici. Znamenala popravy, koncentráky, vyhlazování Židů, likvidaci odporu, hospodářské vykořisťování a rozvrat československé státnosti. Český statistický úřad připomíná poválečné vyčíslení Státního úřadu statistického: 74 000 nežidovských přímých obětí nacismu, 138 000 židovských přímých obětí a 100 000 osob zemřelých vlivem vyšší úmrtnosti způsobené válkou a okupací.
Proto je pro mnoho lidí nepřijatelné, aby se právě v České republice, a navíc v Brně, konal sjezd organizovaný sudetoněmeckým krajanským prostředím. Nejde jen o otázku dnešní generace sudetských Němců. Jde o symbol. A symboly v dějinách národa váží často víc než diplomatické fráze.
Česká společnost se bouří
Akce už vyvolala protesty. Česká televize informovala, že v Brně proběhl protest proti konání sjezdu a že sjezd se má uskutečnit v rámci festivalu Meeting Brno. Deník uvedl, že proti akci přišlo v centru Brna protestovat zhruba 500 lidí.
Do věci vstoupila i Poslanecká sněmovna. Podle České televize přijala usnesení, kterým odmítla konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně a vyzvala organizátory, aby od akce ustoupili.
Brněnští zastupitelé se k akci postavili zdrženlivěji: vzali informaci o sjezdu na vědomí, ale podporu města mu podle ČT nevyjádřili. Neprošel ani návrh na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno.
Reparace a nedořešené historické rány
Kritici připomínají také otázku válečných reparací. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v odpovědi k válečným reparacím uvedlo, že Česká republika se jako nástupnický stát Československa nikdy nevzdala nároku na válečné reparace, které byly vymezeny Pařížskou dohodou o reparacích od Německa z 21. prosince 1945.
Právě proto působí podle odpůrců sjezd v Brně jako pokus postavit otázku „smíření“ před otázku spravedlnosti. Československo neslo obrovské lidské i majetkové ztráty. Smíření nemůže znamenat zapomenutí. Dialog nemůže znamenat, že česká strana bude mlčet o krvi, obětech a škodách, které jí způsobil nacistický režim.
Proč je David Macek terčem kritiky
David Macek je jednou z hlavních tváří Meeting Brno. Ve veřejných vystoupeních obhajuje sjezd jako příležitost k setkání a k dialogu. Radiožurnál ho označil za viceprezidenta festivalu Meeting Brno a citoval jeho slova, že „přichází čas, aby se česká veřejnost mohla osobně setkat se současnými sudetskými Němci“.
Právě tato logika ale vyvolává odpor. Kritici se ptají: proč má česká veřejnost přijímat sudetoněmecký sjezd na vlastním území, když historická zranění nejsou uzavřená, reparace jsou spornou a citlivou otázkou a paměť obětí nacismu zůstává pro mnoho rodin živá?
Smíření ano, ponižování ne
Nikdo rozumný nemůže odmítat slušný dialog mezi Čechy a Němci. Dnešní Němci nenesou osobní vinu za činy nacistického režimu. Stejně tak ale nelze po českém národě požadovat, aby se tvářil, že dějiny začaly až slovem „smíření“.
Setkání sudetských Němců v Brně je proto oprávněně vnímáno částí veřejnosti jako provokace. Ne proto, že by Češi odmítali mluvit s Němci. Ale proto, že místo, čas a symbolika takové akce otevírají bolestivé otázky, které nelze zamést pod koberec festivalovým jazykem o dialogu.
Česká republika má právo chránit svou historickou paměť. Má právo připomínat nacistické zločiny. Má právo trvat na tom, že smíření nesmí být jednostranné. A má právo odmítnout, aby se na jejím území konaly akce, které významná část občanů chápe jako znevážení obětí druhé světové války.
Meeting Brno a David Macek se rozhodli otevřít dveře sudetoněmeckému sjezdu. Česká veřejnost má plné právo se ptát, kdo jim k tomu dal morální mandát.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
