Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová čelí dalším otázkám kolem svých majetkových poměrů. V přiznání podle dostupných zjištění neuvedla půlmilionovou rodinnou půjčku a u dalších 500 tisíc korun měnila vysvětlení: nejprve mělo jít o dar od manžela, později o peníze pouze „deponované“ na jejím účtu. Kauza zapadá do širší série kontroverzí, které se týkají jejího působení v Bílině, obecního bydlení, vazeb na podnikání bývalého manžela i černých staveb na jejím pozemku.
Půl milionu, který v přiznání chyběl
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová z hnutí ANO se znovu dostala pod veřejný tlak. Tentokrát kvůli majetkovému přiznání, ve kterém podle zveřejněných informací neuvedla rodinnou půjčku ve výši 500 tisíc korun. Právě tyto peníze měly souviset s koupí části zahrady v Bílině, kde se později začalo mluvit také o problematických stavbách. Vložený podklad popisuje, že Mrázová sama připustila chybu v majetkovém přiznání za rok 2024.
Podle pravidel pro veřejné funkcionáře se v oznámeních uvádějí mimo jiné příjmy, dary a závazky. Úřad vlády shrnuje, že veřejný funkcionář podává oznámení o činnostech, majetku a také o příjmech, darech a závazcích prostřednictvím Centrálního registru oznámení. Ministerstvo spravedlnosti ve svých metodických informacích uvádí, že v oznámení o příjmech a závazcích se uvádějí peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody přesahující 100 tisíc korun a také nesplacené závazky přesahující 100 tisíc korun.
Rodinná výpomoc, nebo povinně přiznaný závazek?
Mrázová podle podkladu vysvětlovala neuvedenou částku tím, že šlo o půjčku v rámci rodiny, kterou v danou chvíli nepovažovala za klasický dluh. Takové vysvětlení však problém neuzavírá. Pokud veřejný funkcionář čerpá finanční výpomoc v řádu stovek tisíc korun a část závazku zůstává nesplacená, může být rozhodující nikoli to, zda šlo o bankovní úvěr nebo rodinnou půjčku, ale zda šlo o závazek přesahující zákonný limit.
Právě zde vzniká jádro celé kauzy. V politice nejde pouze o formální vyplnění kolonky, ale o důvěru veřejnosti, že majetkové poměry členů vlády jsou popsány úplně, pravdivě a bez dodatečných změn výkladu.
Nejdřív dar, potom „deponované“ peníze
Druhá sporná část příběhu se týká dalších 500 tisíc korun na spořicím účtu. Podle vloženého podkladu ministryně nejprve uvedla, že část peněz na účtu pochází od jejího současného manžela. Následně ale přišlo jiné vysvětlení: nemělo jít o dar, nýbrž o prostředky manžela, které byly na jejím účtu pouze uloženy kvůli výhodnějšímu úročení.
Tato změna výkladu je politicky citlivá. Pokud byly peníze skutečně darem, měly být podle logiky majetkových přiznání posuzovány jako příjem či majetková výhoda. Pokud šlo pouze o správu cizích peněz, jde o jiné právní i faktické vysvětlení. Problémem je ale právě to, že veřejnosti byly podle dostupného popisu prezentovány dvě různé verze.
Kontroverze nezůstává u majetkového přiznání
Případ půlmilionových částek nepřichází izolovaně. Mrázová se v posledních týdnech ocitla pod tlakem kvůli několika dalším tématům spojeným s jejím působením v Bílině i s její současnou rolí na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Ministerstvo pro místní rozvoj samo uvádí, že Zuzana Mrázová byla do funkce ministryně uvedena 15. prosince 2025 a že mezi její priority patří nový stavební zákon, dostupné bydlení, regionální politika a efektivní čerpání evropských fondů. Právě proto jsou pro ni kauzy kolem bydlení, staveb a komunálních vazeb politicky obzvlášť nepříjemné.
Levné obecní bydlení v chudém městě
Jednou z nejvýraznějších kontroverzí je obecní bydlení v Bílině. Seznam Zprávy popsaly, že Mrázová jako ministryně odpovědná mimo jiné za sociální bydlení dlouhodobě obývala obecní byt v Bílině s nájmem 42 korun za metr čtvereční. Zároveň šlo o město, kde byl podle reportáže vysoký podíl obyvatel v exekuci.
Politický problém zde nespočívá jen v samotné existenci nájemní smlouvy. Kritici upozorňují hlavně na kontrast: členka vlády, která má řešit dostupné bydlení a sociálně slabé skupiny, sama dlouhodobě využívala zvýhodněné obecní bydlení ve městě s výraznými sociálními problémy.
Střet zájmů kolem bývalého manžela
Další otázky se týkají vztahu jejího dřívějšího komunálního působení a podnikání bývalého manžela Romana Schwarze. Seznam Zprávy uvedly, že Mrázová jako starostka Bíliny podepsala statisícovou zakázku pro exmanžela a čelila také kritice občanů kvůli hluku z jeho diskotéky. Sama se podle článku bránila slovy, že „jen podepisovala“.
Tento okruh kauz je pro veřejnost srozumitelný: pokud se kroky vedení města protínají s podnikáním blízké osoby, vzniká otázka, zda byly veřejné zájmy odděleny od osobních a rodinných vazeb.
Černé stavby a stavební zákon
Mrázová čelí také kritice kvůli pozemku v Bílině. Seznam Zprávy popsaly, že se na její parcele nacházejí objekty v rozporu s územním plánem a že se je podle reportáže už roky snažila řešit. Citlivé je to tím spíše, že jako ministryně pro místní rozvoj zároveň prosazuje změny stavebního zákona, které mají mimo jiné usnadnit dodatečné povolování staveb.
Pro političku odpovědnou za stavební pravidla je taková situace mimořádně problematická. I kdyby šlo o starší stavby převzaté s pozemkem, veřejnost může oprávněně chtít vědět, zda ministryně sama splňuje standardy, které pomáhá nastavovat pro ostatní.
Politická odpovědnost a otázka důvěry
Jednotlivě by každá kauza mohla být vysvětlována jako administrativní chyba, rodinná záležitost, komunální spor nebo zděděný problém. Dohromady však vytvářejí obraz političky, která musí opakovaně vysvětlovat své majetkové poměry, bydlení, vazby na blízké osoby i vlastní stavební záležitosti.
Nejde proto jen o to, zda konkrétní případ skončí pokutou, přestupkovým řízením nebo promlčením. Podstatnější je otázka politické důvěry. Člen vlády má být schopen přesvědčivě doložit, že jeho soukromé zájmy nejsou v rozporu s veřejnou funkcí. U Zuzany Mrázové se tato otázka vrací stále častěji.
Přehled kauz a sporných bodů
- Neuvedená rodinná půjčka 500 tisíc korun – podle zveřejněných informací nebyla uvedena v majetkovém přiznání, ačkoli mohlo jít o závazek přesahující zákonný limit.
- Dalších 500 tisíc korun od manžela – původně měly být prezentovány jako dar, později jako peníze pouze „deponované“ na účtu ministryně.
- Změna vysvětlení – politicky problematické je, že výklad původu peněz se podle podkladu změnil až po dotazech médií.
- Obecní byt v Bílině – Mrázová čelí kritice, že jako ministryně odpovědná za bydlení využívala levné obecní bydlení ve městě zatíženém exekucemi.
- Možný střet zájmů kolem bývalého manžela – jako starostka Bíliny měla podepsat zakázku pro exmanžela a řešit stížnosti na hluk z jeho diskotéky.
- Černé stavby na vlastním pozemku – podle médií se na jejím pozemku nacházejí objekty v rozporu s územním plánem.
- Stavební zákon – kauza je citlivá i proto, že Mrázová jako ministryně řeší pravidla výstavby a prosazuje změny, které mohou souviset s dodatečným povolováním staveb.
- Otázka politické důvěry – soubor kauz vyvolává pochybnosti, zda ministryně dokáže věrohodně oddělit své soukromé zájmy od výkonu veřejné funkce.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
