Reorganizace běží, ale přibývají nové pohledávky a právní spory. Do příběhu vstupují i veřejné instituce – Praha řeší „Soukupův areál“ koupený za 649 milionů, zatímco kolem Barrandova se skládá mozaika věřitelů, přesunů licencí a financování.

vysoce riziková investice

 TV Barrandov je v reorganizaci a její budoucnost se má opírat o nové financování a vstup investora. Současně ale přibývají spory a nové nároky věřitelů, což zvyšuje tlak na struktury, které se prezentují jako „zajištěné“ – včetně dluhopisových emisí spojených se skupinou Jana Čermáka. Kritici upozorňují zejména na zajištění formou ručení a korporátních pohledávek, jejichž reálná vymahatelnost může být v praxi výrazně nižší než papírová hodnota. 

Napětí kolem televize Barrandov znovu roste. Reorganizační proces, který měl stabilizovat zadlužené mediální aktivity po éře Jaromíra Soukupa, běží dál, ale do insolvenčních spisů přibývají nové spory a pohledávky. Současně se tím zvyšuje riziko pro investory, kteří zvažují dluhopisy navázané na financování restrukturalizace a provozu stanice.

Reorganizace a přesuny klíčových aktiv

TV Barrandov ovládá od jara 2024 podnikatel Jan Čermák prostřednictvím S-24 holding po převzetí podílu ve společnosti Empresa Media, která drží majoritu v Barrandov Televizní Studio.
Do struktury reorganizace vstoupil také fond IFIS: podle veřejně popsaných kroků měla společnost IFIS Akvizice II po právní moci reorganizačního plánu nabýt podnik Barrandov Televizní Studio.
Později bylo oznámeno, že S-24 holding Jana Čermáka převzal od IFIS firmu IFIS Akvizice II, která je spojována s licencí hlavního kanálu TV Barrandov – transakce má usnadnit budoucí převod na plánovaného investora. 

Nové problémy: spory, pohledávky a varování insolvenčního správce

Vedle „velké“ restrukturalizace se ale objevují i nové komplikace. Podle informací z insolvenčního prostředí se v řízení objevila i nová pohledávka související se sporem o využití dabingu pořadů, kterou uplatňuje TV Nova.
 Zároveň insolvenční správce ve své průběžné zprávě pro soud upozorňuje, že i přes dílčí zlepšení čelí Barrandov dál vážným finančním problémům (zpráva je zmiňována v odborném médiu).
 A už dříve věřitelé do insolvence hlásili pohledávky v řádu miliard (mediálně uváděno 1,9 mld.), což ukazuje rozsah zatížení, které má reorganizace „uřídit“. 

„Zajištění“ dluhopisů: ručení a pohledávky versus realita vymáhání

Do tohoto kontextu zapadá i otázka dluhopisového financování spojeného se skupinou kolem Barrandova. Část nabídek se opírá o tvrzení, že jde o „zajištěné“ instrumenty – typicky přes ručení či zajištění korporátními pohledávkami. Problém je, že hodnota takového zajištění bývá často papírová: reálné krytí závisí na tom, zda dlužník skutečně vymůže deklarované pohledávky, zda nejsou sporné, podřízené, nebo fakticky nedobytné.

V praxi proto investoři sledují ne ani tak „výši ručení“, ale vymahatelnost a pořadí nároků v insolvenci. Právě tady se podle kritiků láme příběh: u pohledávkových zajištění se může stát, že i vysoké ručení má nakonec nízkou hodnotu, pokud jsou dlužníci v řetězci také zadlužení nebo pokud se pohledávky táhnou spory. (Číslo „5 %“ se v debatách někdy objevuje jako ilustrace „jednotek procent“, ale bez detailního rozboru konkrétního portfolia ho nelze férově brát jako univerzální statistiku.)

Angažovanost města a státu: veřejné peníze v sousedním příběhu

Do mediálního ekosystému kolem Soukupa a Barrandova zároveň zasahují veřejné instituce jinou cestou: Praha koupila v exekuční dražbě branický areál spojený se Soukupem za 649 milionů; dražbu prověřuje policie a peníze byly po zaplacení obstaveny. 
To je důležité i reputačně: vedle insolvenční restrukturalizace médií se paralelně řeší transakce s veřejnými prostředky, které se týkají stejného „okruhu“ aktiv a věřitelů.

Co z toho plyne pro investory a věřitele

Celkový obraz je dnes takový: Barrandov je v režimu reorganizace s plánem na vstup investora, ale současně přibývají nové spory a nároky věřitelů a insolvenční správce popisuje přetrvávající finanční tlak.
 V takovém prostředí se „zajištění“ dluhopisů ručením a pohledávkami může z pohledu rizika posouvat do spekulativní roviny – protože rozhodující není deklarace zajištění, ale jeho rychlá a reálná vymahatelnost v situaci, kdy se o aktiva a cash-flow přetahuje více stran.

Praha dala 649 milionů za Soukupův areál. V budovách dál sedí Soukup, nájem neplatí – a stopa vede k IFIS a Čermákovým firmám - Protikorupční linka

Jan Čermák a investiční fond IFIS se v posledních měsících objevují v souvislosti s kauzami kolem aktiv Jaromíra Soukupa a restrukturalizace mediálních firem včetně TV Barrandov. Zároveň policie prověřuje okolnosti exekuční dražby, v níž Praha vydražila branický areál za 649 milionů korun, přičemž podle médií se v dražbě objevil i účastník spojovaný s fondem IFIS. Role jednotlivých aktérů a ekonomické dopady transakcí jsou předmětem veřejné debaty a vyšetřování probíhajícího u orgánů činných v trestním řízení. 

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.