Ještě na jaře byl projekt kolem TV Barrandov veřejnosti prodáván jako příběh stabilizace, reorganizace a „ozdravení“ známé televizní značky. Na Dluhopisomatu svítil úrok 11,2 procenta ročně a rating A+, zatímco emitent S-24 finance sliboval „spolehlivou investici“ a „stabilní výnos“. Současně ale oficiální KIIS k téže nabídce výslovně uváděl, že investici neschválily příslušné orgány ani ESMA, investor přebírá plné riziko včetně možné úplné ztráty peněz a nejde o spořicí produkt. 

Právě tady začíná hlavní rozpor celé kauzy. Dluhopisomat projekt označil ratingem A+, přičemž jeho vlastní metodika říká, že rating má naznačovat pravděpodobnost, zda vlastník projektu dostojí závazkům. U projektu S-24 02 ratingový list uvádí celkový výsledek 73,71 bodu, ale zároveň obsahuje poznámku, že účetní výkazy předložené vlastníkem projektu nebyly ověřeny nezávislým auditorem a nelze určit, zda podávají věrný a poctivý obraz o jeho hospodářské situaci. U investice navázané na restrukturalizaci silně zadlužené televize je to detail, který by drobný investor rozhodně neměl přejít.

TV Barrandov - dluhopisy, sliby Jana Čermáka, IFIS, dražba sídla a nové otázky kolem licence i dohledu

Asociace držitelů dluhopisů přitom od začátku nasadila k celé emisi mnohem tvrdší optiku než marketingové materiály. Už 27. března napsala, že jde o investici s „velmi vysokým rizikem“, a uzavřela, že pro běžného drobného investora lze tyto dluhopisy z veřejně dostupných dat hodnotit jako vysoce rizikové. O necelý měsíc později pak ADD ČR uvedla, že zhoršila výhled související s emitentem na nejnižší možný stupeň, kritizuje údajně nesplněné sliby vůči investorům a mluví o postupu, který je podle ní „na samé hranici zákonnosti“. 

Ještě tvrdší vyznění dostává celý příběh ve světle aktuálního výsledku reorganizace. TV Barrandov totiž podle ČT24 a dalších médií míří do konkurzu, protože se reorganizaci nepodařilo dotáhnout. Firma Barrandov Televizní Studio přitom vstupovala do reorganizace s dluhy zhruba za jednu miliardu korun. Jinými slovy: projekt, který byl investorům prezentován jako stabilizační a ozdravný, končí místo obnovy v konkursním režimu. 

Další vrstvou kontroverze je majetkové pozadí. Budova TV Barrandov byla v prosinci 2024 v exekuční dražbě prodána za 110 milionů korun společnosti Barrandov Studio, zatímco branické nemovitosti Empresy získala Praha za 649 milionů korun. Médiář uvedl, že cílem těchto dražeb bylo uspokojení pohledávek fondu IFIS, který zároveň figuroval v restrukturalizačním příběhu Barrandova. A právě dražbu branických nemovitostí dnes prověřuje policie; podle médií bylo zablokováno 649 milionů korun a město dražbu považuje za zmanipulovanou. To sice není totéž co dražba budovy TV Barrandov, ale pro celkový obraz prostředí kolem Barrandova, IFIS a souvisejících transakcí je to další silný varovný signál. 

Citlivá je i licenční větev. RRTV v březnu 2025 udělila společnosti IFIS akvizice II licence pro vysílání programu Televize Barrandov prostřednictvím vysílačů, družice i internetu. Z pohledu věřitelů a investorů je to důležité proto, že licence představuje klíčové aktivum celé mediální značky. Jakmile se kolem provozně zadlužené televize přesouvají zásadní aktiva do nových struktur, je legitimní ptát se, kdo reálně drží rozhodující páky a jak transparentní celý proces vlastně byl. 

Na závěr tedy platí toto: z veřejně dohledatelných zdrojů nevychází dluhopisy kolem TV Barrandov jako běžný, srozumitelný a konzervativní produkt, ale spíš jako riskantní sázka na restrukturalizační příběh zatížený dluhem, majetkovými přesuny, reputačními otazníky a dnes už i krachem reorganizace. ADD ČR je od počátku rámovala jako velmi vysoké riziko a později výhled emitenta srazila na nejnižší možný stupeň. Na jejím webu se navíc objevuje i odkaz na související text s titulkem, že „TV Barrandov dle metodiky ČNB“ vychází jako vysoce rizikové, zatímco na Dluhopisomatu neslo označení A+; to není stanovisko ČNB, ale dobře to vystihuje hloubku dnešní nedůvěry kolem celé emise.