Maxim Ponomarenko prohrál boj o MI ESTATE. Městský soud v Praze v usnesení č. j. MSPH 59 INS 6526/2025-A-140 zamítl insolvenční návrh proti MI Estate s.r.o. a navrhovateli uložil zaplatit náklady řízení 22 034 Kč i soudní poplatek 2 000 Kč. Soud jasně řekl, že tvrzení o úpadku nebyla prokázána – a klíčové pohledávky, na kterých měl stát celý návrh, se ukázaly jako sporné nebo zpochybněné.

prohrál insolvenční sport x MI ESTATE

Maxim Ponomarenko prohrál s MI ESTATE. Soud zamítl insolvenční návrh (MSPH 59 INS 6526/2025-A-140)

Městský soud v Praze (samosoudce JUDr. Ing. Tomáš Kubec) rozhodl v insolvenční věci dlužníka MI Estate s.r.o., IČO 082 94 208, že insolvenční návrh se zamítá. Navrhovatelem byla společnost PREXIMA nemovitosti s.r.o., IČO 069 87 401. Současně soud přiznal MI Estate náhradu nákladů řízení 22 034 Kč a navrhovateli uložil zaplatit soudní poplatek 2 000 Kč.

Co soud rozhodl

Ve výroku je to jednoduché a tvrdé:

  1. Návrh na zjištění úpadku MI Estate byl zamítnut.

  2. Navrhovatel má zaplatit MI Estate náklady řízení 22 034 Kč.

  3. Navrhovatel má zaplatit státu soudní poplatek 2 000 Kč.

Co tvrdil navrhovatel (a na čem chtěl postavit úpadek)

Navrhovatel tvrdil, že MI Estate je v úpadku, protože:

  • má závazky více než 30 dní po splatnosti,

  • neplní je déle než 3 měsíce,

  • má více věřitelů,

  • a „rozprodává majetek“, údajně často pod cenou.

Základ návrhu stál hlavně na dvou pohledávkách navrhovatele:

  • 500 000 Kč (postoupená od Rutanna s.r.o., původ z kupní smlouvy; splatnost 8. 11. 2024),

  • 1 428 308,93 Kč (postoupená od JKMP Trade; odměna za služby podle smlouvy z 1. 9. 2022).

V čem „neměl pravdu“ – hlavní body, na kterých návrh spadl

Soud v odůvodnění v podstatě říká: než začnete mluvit o úpadku dlužníka, musíte nejdřív doložit, že vůbec máte splatnou pohledávku (tzv. aktivní legitimaci věřitele podle § 105 IZ). A právě tady navrhovatel neuspěl.

1) Neunesl důkaz, že má vůči MI Estate „jasnou“ splatnou pohledávku 500 000 Kč.
MI Estate proti ní ještě před zahájením insolvenčního řízení uplatnila započtení – tvrdila, že za navrhovatele zaplatila poplatky (kolky) za zápisy do katastru ve výši 830 000 Kč a tuto částku jednostranně započetla proti údajnému dluhu 500 000 Kč, navíc vyzvala k doplacení rozdílu. Soud výslovně zmiňuje, že navrhovatel na námitku započtení nijak nereagoval.

2) U druhé pohledávky 1 428 308,93 Kč šlo o zásadně zpochybněný nárok.
Dlužník ji popřel jako fiktivní / nedůvodnou fakturaci (nebo fakturaci za služby poskytnuté někomu jinému) a doložil, že proti postupiteli (JKMP Trade) vede spor o vrácení plateb. Klíčové je, že MI Estate už měla vůči JKMP Trade pravomocný elektronický platební rozkaz na vrácení části peněz (1 264 229 Kč, právní moc 10. 5. 2025), což podporovalo tvrzení, že jde o problematický vztah a že „pohledávka“ navrhovatele není bez dalšího jistá.

3) Tvrzení „dlužník není schopen platit“ se rozpadlo na solventnosti.
MI Estate doložila a soud vzal za prokázané, že:

  • složila do notářské úschovy 3,5 milionu Kč právě k prokázání solventnosti (částka převyšovala navrhovatelem tvrzené pohledávky),

  • měla významné zůstatky na účtech (např. 9,856 mil. + 493 tis. k 10. 4. 2025, později kolem 30,3 mil. k 23. 4. 2025),

  • z účetních výkazů vyplýval obrat cca 340 mil. a zisk cca 81 mil. před zdaněním (ke dni 30. 11. 2025).

Jinými slovy: obraz „firma neplatí a nemá z čeho“ neobstál.

4) Argument „rozprodává majetek“ nebyl důkazem úpadku.
Soud řekl, že z listin zjistil pouze to, že MI Estate prodává nemovitosti, což bylo nesporné – a dlužník od začátku tvrdil, že je to předmět jeho podnikání. Samotné prodávání nemovitostí tedy soud neuznal jako důkaz úpadku.

5) Soud vůbec nemusel řešit „další věřitele“, protože navrhovatel neprokázal ani svůj základ.
Protože navrhovatel nedoložil vlastní splatnou pohledávku (aktivní legitimaci), soud už označil za nadbytečné detailně ověřovat další věřitele a zbytek tvrzení o úpadku.

Proč je to pro navrhovatele tvrdá prohra

Insolvenční návrh je extrémně silný nástroj, ale má jasná pravidla: věřitel musí přesvědčivě doložit svou splatnou pohledávku. Tady se ukázalo, že:

  • jedna „jistá“ pohledávka byla zasažena započtením,

  • druhá byla sporná a navíc zatížená protinároky,

  • dlužník prokázal solventnost (hotovost, úschova, výsledky hospodaření),

  • a soud výslovně odmítl, že by hodnotil „kvalitu řízení firmy“ jako něco, co do insolvence patří.


Proti výroku o zamítnutí návrhu může podat odvolání insolvenční navrhovatel do 15 dnů od doručení (lhůta běží od zvláštního doručení, i když usnesení je zveřejněno v insolvenčním rejstříku).

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.