Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. ledna 2026 zrušil schválené oddlužení dlužníka Mike Oganesjana (nar. 1997, IČO 052 98 032) pro nepoctivý záměr a současně insolvenční řízení zastavil. Rozhodla samosoudkyně JUDr. Naděžda Křivánková ve věci vedené pod sp. zn. KSPH 68 INS 9228/2022, usnesení B-119.

Co soud rozhodl

  1. Zrušil oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (oddlužení bylo původně schváleno 13. března 2023, B-18) – a to pro nepoctivý záměr dlužníka.

  2. Zastavil insolvenční řízení (soud neprohlásil konkurs, protože majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů „zcela nepostačující“ ve smyslu § 418 odst. 4 IZ).

  3. Stanovil odměnu insolvenční správkyně na 45 072,50 Kč (uhrazena v průběhu oddlužení) a náhradu hotových výdajů 7 804,50 Kč (také uhrazena).

  4. Insolvenční správkyni Mgr. Lucii Foffovou zprostil funkce.

Proti usnesení je možné podat odvolání do 15 dnů k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

Jak k tomu došlo: stručná časová osa

  • 18. 7. 2022 (A-19): soud zjistil úpadek a povolil řešení oddlužením.

  • 13. 3. 2023 (B-18): oddlužení schváleno (splátkový kalendář + zpeněžení).

  • V průběhu řízení se opakovaně řešily pochybnosti o příjmech, majetku a transparentnosti dlužníka, včetně reakcí na podněty věřitelů a dalších osob.

  • 12. 11. 2025 (B-109): Komerční banka, a.s. jako věřitel podala návrh na zrušení oddlužení s argumentací, že oddlužení sleduje nepoctivý záměr a deklarované příjmy neodpovídají realitě.

  • 13. 11. 2025: proběhla schůze věřitelů a zároveň se projednal návrh na zrušení oddlužení.

  • 16. 1. 2026 (B-119): soud oddlužení zrušil a řízení zastavil.

Proč soud mluví o „nepoctivém záměru“

Soud ve svém odůvodnění popisuje dlouhodobé pochybnosti o tom, zda dlužník:

  • uváděl úplné a pravdivé informace o majetku a příjmech,

  • plní povinnosti dlužníka v oddlužení,

  • a zda skutečně vynakládá maximální možné úsilí k co nejvyššímu uspokojení věřitelů.

1) Problémy už od začátku: majetek a přístup k povinnostem

Soud připomíná, že dlužník měl podle spisu opakovaně doplňovat údaje a už v počátcích se objevily pochybnosti o úplnosti seznamu majetku. Zmiňuje se i o tom, že vyšlo najevo penzijní spoření (Conseq), které nebylo v soupise majetku uvedeno od počátku.

2) „Půjčky“ a nevěrohodné vysvětlování toků na účtech

Zlomovým bodem se stalo detailnější prověřování bankovních účtů a příchozích plateb, kdy se objevily opakované příjmy z několika společností a také vklady hotovosti a platby od různých osob. Dlužník tyto položky často vysvětloval jako půjčky nebo zálohy, soud však tato vysvětlení hodnotí jako nevěrohodná a účelová (zejména s ohledem na oddlužení).

3) Veřejná prezentace vs. tvrzení v insolvenci

Soud zásadně akcentuje rozpor mezi tím, jak se dlužník prezentuje navenek (veřejné platformy, mediální výstupy, popularita kanálů), a tím, jaké příjmy uvádí v insolvenčním řízení.

Jádro úvahy soudu je praktické: pokud dlužník vystupuje jako tvůrce, je obtížně uvěřitelné, že by z aktivit (zejména z placených platforem) měl pouze velmi nízkou odměnu, zatímco ekonomický přínos má inkasovat „někdo jiný“ – a dlužník současně odmítá nebo nedokáže transparentně doložit, komu příjmy reálně plynou.

4) HeroHero a YouTube jako klíčové oblasti

Soud výslovně uvádí, že pro rozhodnutí nepovažuje za nutné rozebírat všechny aktivity, ale za významné považuje zejména YouTube a HeroHero, kde podle soudu existuje z veřejně dostupných informací vysoký příjmový potenciál. Soud pracuje i s jednoduchým orientačním výpočtem předplatného (počty odběratelů × 125 Kč) a dovozuje, že i po odečtení provize a nákladů by dlužník musel mít podstatně vyšší příjem, pokud by se příjmů „nevzdával“ nebo je „neodkláněl“ mimo svůj příjem v oddlužení.

Právní rámec, který soud použil (stručně a srozumitelně)

Soud se opírá zejména o:

  • § 418 odst. 1 insolvenčního zákona (zrušení oddlužení, mj. když dlužník neplní podstatné povinnosti),

  • § 418 odst. 4 IZ (pokud je majetek zcela nepostačující, soud po zrušení oddlužení neprohlásí konkurs, ale zastaví řízení),

  • obecné zásady oddlužení: povinnost jednat poctivě, nezatajovat příjmy a vyvíjet úsilí k co nejvyššímu uspokojení věřitelů.

Důležité: soud zdůrazňuje, že nepoctivý záměr se nemusí „prokazovat“ jako trestní vina – postačí, že zjištěné okolnosti odůvodňují důvodný předpoklad, že oddlužení je vedeno nepoctivě.

Co to prakticky znamená pro věřitele a dlužníka

  • Oddlužení skončilo neúspěšně – dlužník nezískal „dobrodiní oddlužení“ a soud tím dal najevo, že režim oddlužení nemůže fungovat na formálních příjmech, pokud okolnosti ukazují na jejich obcházení.

  • Řízení je zastaveno, protože soud nepovažoval majetek za dostatečný ani pro konkurs (v režimu § 418 odst. 4 IZ).

  • Další vývoj závisí i na tom, zda bude podáno odvolání, případně zda věřitelé zvolí další právní kroky mimo insolvenční řízení (typicky vymáhání, exekuce, případně podněty orgánům činným v trestním řízení – to ale už není automatický důsledek usnesení, nýbrž samostatná agenda).



Usnesení KSPH 68 INS 9228/2022-B-119 je ostrým signálem, že soud bude u veřejně aktivních dlužníků s vysokým mediálním dosahem a zjevně nadstandardním příjmovým potenciálem přísně hodnotit, zda:

  • deklarované příjmy odpovídají realitě,

  • dlužník nevytváří konstrukce, které fakticky zkracují věřitele,

  • a zda je oddlužení skutečně cestou k poctivému narovnání závazků, nikoliv k „vyvedení“ výnosů mimo dosah splátkového režimu.