Czechoslovak Group vstoupila na burzu jako jeden z největších obranných příběhů Evropy. Jenže euforie rychle vyprchala. Akcie CSG od lednového debutu prudce oslabily, investoři řeší kritické reporty, sporné informace v prospektu, kauzu španělské muničky FMG, slovenské rámcové kontrakty, nárok minoritního akcionáře za desítky miliard korun i americké výhrady k bezpečnostním rizikům. CSG všechna zásadní obvinění odmítá.
Když Czechoslovak Group N.V. vstupovala 23. ledna 2026 na burzu Euronext Amsterdam, působilo to jako triumf českého zbrojního byznysu. Burza Euronext uvádí IPO cenu 25 EUR za akcii a oficiální IPO datum 23. 1. 2026. Firma se prezentovala jako evropský obranný hráč s růstem taženým válkou na Ukrajině, přezbrojováním NATO a expanzí v munici.
Jenže jen několik měsíců po burzovním debutu se z vítězného příběhu stal problémový titul. Podle Forbesu akcie CSG po reportu Hunterbrook Media během jednoho dne padaly až o 26 procent, sestoupily až k 13,62 EUR, zatímco IPO cena byla 25 EUR a krátce po vstupu na burzu se titul vyšplhal až na zhruba 33,50 EUR. Forbes zároveň připomněl, že Hunterbrook Capital držel krátkou pozici na akcie CSG, tedy měl finanční zájem na jejich poklesu.
Základní otázka proto zní: šlo jen o tvrdý pád přeceněné zbrojní akcie, nebo investoři nedostali před IPO všechny podstatné informace? Odpověď zatím nemá podobu soudního verdiktu ani rozhodnutí regulátora. Ale kritických bodů je tolik, že se z příběhu CSG stal jeden z nejsledovanějších evropských burzovních sporů roku 2026.
1. Kritika: Akcie prudce ztratily hodnotu krátce po IPO
Nejviditelnější výtka investorů je jednoduchá: CSG šla na burzu za cenu 25 EUR, první obchodování bylo euforické, ale následně cena spadla o desítky procent. Hrot24 s odkazem na ČTK a Bloomberg uvedl, že akcie zbrojařské skupiny od lednového debutu v Praze a Amsterdamu ztratily zhruba polovinu hodnoty. Michal Strnad naopak tvrdí, že trh firmu výrazně podhodnocuje a odmítá pochybnosti o kapacitách i spekulace o vazbách na Rusko.
To samo o sobě ještě neznamená, že byli investoři „napáleni“. Akcie mohou po IPO padat z mnoha důvodů: nadhodnocená valuace, změna nálady na trhu, sektorová korekce, geopolitické riziko nebo agresivní short report. Problém CSG je v tom, že pád ceny přišel současně s řadou konkrétních výhrad k prospektu, zveřejněným údajům a obchodnímu modelu.
2. Kritika: Hunterbrook tvrdí, že prospekt nebyl úplný
Nejostřejší útok přišel od Hunterbrook Media. Report tvrdí, že v prospektu CSG nebyly jasně a komplexně popsány některé zásadní skutečnosti: sporný slovenský rámcový kontrakt, pozastavení španělské muniční firmy FMG v systému nákupní agentury NATO, nárok minoritního akcionáře Petra Kratochvíla a otázky kolem skutečné výrobní kapacity munice. Hunterbrook zároveň tvrdí, že prezentace CSG mohla působit dojmem většího výrobního výkonu, než jaký podle jeho rekonstrukce odpovídá výrobní stopě firmy.
CSG tato tvrzení odmítla. V oficiální reakci uvedla, že článek obsahuje nepřesnosti, selektivní interpretace a zkreslující charakteristiky. Firma výslovně odmítla tvrzení, že by prospekt nebo následná komunikace byly neúplné či zavádějící, a zdůraznila, že dokumentace k IPO byla připravena s náležitou péčí a v souladu s právními a regulatorními požadavky.
3. Kritika: Je CSG výrobcem munice, nebo hlavně přeprodává staré zásoby?
Další zásadní výtka míří k samotnému obchodnímu modelu. Hunterbrook tvrdí, že velká část muničních tržeb CSG nemusela pocházet z nové vlastní výroby, ale z renovace, rekomise a přeprodeje starších zásob munice. To je pro investory důležité, protože valuace zbrojní firmy stojí jinak, pokud jde o dlouhodobého průmyslového výrobce, a jinak, pokud růst závisí na dočasném válečném nedostatku a dostupnosti starých zásob.
CSG naopak tvrdí, že Hunterbrook nepochopil nebo zkreslil její výrobní model. Ve veřejné reakci firma uvedla, že má více než 600 tisíc kusů roční kapacity střední a velkorážové munice a že nechce rozepisovat kapacity podle typu munice či závodu, protože to nepovažuje za standardní oborovou praxi.
4. Kritika: Slabý provozní cash flow proti vykázanému zisku
Hunterbrook upozornil také na nepoměr mezi vykázaným provozním ziskem a hotovostí. Podle jeho analýzy CSG v roce 2025 vykázala 1,6 miliardy EUR provozního EBIT, ale pouze 61 milionů EUR provozního cash flow, což report interpretoval jako slabou konverzi zisku do hotovosti.
Samotná CSG ve výsledcích za rok 2025 uvádí tržby 6,7 miliardy EUR, růst o 71,7 procenta, upravený provozní EBIT 1,6 miliardy EUR, čistý zisk z pokračujících operací 872 milionů EUR a provozní cash flow před zdaněním 61 milionů EUR. Firma současně vysvětlovala růst pracovního kapitálu plněním rekordního objemu zakázek a napjatými dodavatelskými řetězci.
5. Kritika: Španělská munička FMG a pozastavení u agentury NATO
Silnou reputační ranou byla kauza Fábrica de Municiones de Granada, španělské muniční firmy patřící do skupiny CSG. Follow the Money a další evropská média uvedla, že FMG byla v červenci 2025 pozastavena v rámci nákupní agentury NATO NSPA kvůli podezřením v souvislosti s veřejnými zakázkami. Kritici tvrdí, že tato informace nebyla investorům před IPO zřetelně sdělena.
Česká burza s odkazem na ČTK uvedla, že CSG popřela nesrovnalosti mezi FMG a agenturou NATO. Skupina tvrdí, že provedla komplexní právní audit obchodních vztahů FMG s NSPA a že audit neodhalil důkazy o nesrovnalostech ani protiprávním jednání vůči NSPA či jiné státní instituci.
6. Kritika: Minoritní akcionář Petr Kratochvíl a nárok až za 35 miliard korun
Seznam Zprávy přinesly zjištění, že Petr Kratochvíl, minoritní akcionář klíčové části skupiny, měl před vstupem CSG na burzu uplatnit právo na odkup svého podílu. Podle Seznam Zpráv mělo jít o podíl v CSG Land Systems, přičemž Kratochvílův posudek údajně ocenil desetiprocentní podíl téměř na 35 miliard korun, tedy přibližně 1,4 miliardy EUR. Článek upozornil, že prospekt podle zjištění Seznam Zpráv nezmiňoval ani tak rozsáhlá práva minoritního akcionáře, ani žádost o odkup.
CSG to zpochybňuje. Podle vyjádření firmy nebyla put opce před IPO právně účinně uplatněna a nevznikla povinnost tuto věc investorům oznamovat. Ve své reakci na Hunterbrook CSG uvedla, že podle externí právní analýzy Kratochvíl put opci před IPO účinně neuplatnil a že nevznikl ani skutečný, ani podmíněný závazek vyžadující zveřejnění v auditovaných výkazech.
7. Kritika: Slovenský rámcový kontrakt za desítky miliard eur mohl vypadat silněji, než ve skutečnosti byl
Velkou součástí růstového příběhu CSG byly slovenské muniční kontrakty. Seznam Zprávy popsaly, že ZVS Holding, kontrolovaný manažersky skupinou CSG, získal od slovenského ministerstva obrany rámcové smlouvy na dodávky dělostřelecké a tankové munice za rekordních zhruba 60 miliard EUR.
Investigativní centrum Jána Kuciaka ale napsalo, že skutečným účelem podpisu těchto smluv krátce před burzovním vstupem mohlo být vyslání pozitivního signálu investorům. ICJK zároveň zpochybnilo, zda by ZVS při současných kapacitách vůbec dokázalo tak obrovský objem naplnit.
CSG v reakci tvrdí, že částka u slovenské dohody představuje maximální potenciální hodnotu sedmileté rámcové smlouvy, nikoli potvrzené objednávky. Podle firmy jsou rámcové dohody záměrně otevřené a umožňují státům zadávat objednávky podle potřeby.
8. Kritika: Američtí politici varovali před akvizicí muniční divize Vista Outdoor
CSG čelila kritice také ve Spojených státech při nákupu muničního byznysu The Kinetic Group od Vista Outdoor. Axios uvedl, že senátor John Kennedy varoval americké ministerstvo financí před bezpečnostními riziky obchodu, obvinil CSG z vazeb na Čínu a upozornil na možné riziko zahraniční kontroly dodavatelů zápalek a munice. Axios zároveň připomněl, že J. D. Vance už dříve vyzval CFIUS k odmítnutí transakce a podobné obavy vyjádřil i republikán Clay Higgins a skupina amerických šerifů.
CSG tato tvrzení odmítala. Firma veřejně argumentovala, že nemá vazby na protivníky USA, spolupracuje s NATO a dodává Ukrajině. Později bylo oznámeno, že CFIUS dokončil přezkum transakce bez nevyřešených bezpečnostních výhrad.
9. Kritika: Starší obvinění kolem Ázerbájdžánu a embarga
Do reputačního obrazu CSG se vracejí i starší otázky kolem vývozu zbraní do Ázerbájdžánu. OCCRP v roce 2017 citovalo zjištění českých investigativců, podle nichž měly české a slovenské firmy známé jako Czechoslovak Group dodávat zbraně do Ázerbájdžánu navzdory embargu.
CSG v minulosti tato obvinění odmítala. V dopise J. D. Vanceovi firma reagovala na tvrzení o vazbách na Putinův režim a údajném porušování mezinárodních embarg a prezentovala se jako dodavatel spojenců, NATO a Ukrajiny.
10. Kritika: Pokusy o vliv v médiích a reputační riziko
Kritika Michala Strnada se netýká jen akcií a zbraní. Respekt popsal kauzu, podle níž se Strnad měl snažit získat mediální část Seznamu. Podle Respektu měl majitel Seznamu Ivo Lukačovič slyšet od Strnada varování, že pokud se nezbaví mediální divize, hrozí Seznamu likvidační pokuty; Strnad měl zároveň nabídnout řešení v podobě koupě mediálních projektů. Respekt zároveň uvádí, že přímé důkazy o spolupráci bývalého šéfredaktora Seznam Zpráv Jakuba Ungera se Strnadem nikdo nemá, ale vedení Seznamu v něj ztratilo důvěru.
Pro investory to není přímý finanční údaj, ale je to reputační riziko. Pokud se kolem hlavního akcionáře veřejně objevují podezření z tlaku na média, vazeb na politiku a snahy kontrolovat veřejný obraz, může to oslabovat důvěru v governance celé skupiny.
11. Kritika: Vazby na slovenskou politiku
Další reputační otázka směřuje ke Slovensku. Seznam Zprávy popsaly finanční vazbu mezi crowdfundingovou platformou FinGood, do níž investoval Michal Strnad a kde podle článku spolurozhodovali manažeři CSG, a advokátní kanceláří slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka. Seznam uvedl, že Kaliňákova kancelář měla od FinGoodu milionové příjmy, přestože FinGood na Slovensku reálně nepůsobil.
Tento bod je důležitý právě proto, že slovenské ministerstvo obrany zároveň sehrává zásadní roli ve velkých muničních rámcových smlouvách, které mohly pozitivně působit na investiční příběh CSG před IPO.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
