Poslanci Pavel Staněk a Karel Haas z ODS předkládají novelu insolvenčního zákona, která by vrátila povinnost splatit alespoň 30 % dluhů a přísněji sledovala příjmy dlužníků. Změnu ale opozice i experti považují za spíše symbolickou.

Kauza Oldřicha Přikryla může změnit osobní bankroty, dlužník je učebnicovou ukázkou jak obcházet poctivé oddlužení, které doky změně postihne stovky tisíc poctivých dlužníků!

články ke kauze Přikryl:
Nahlášení a Zkušenosti - Oldřich Přikryl - Protikorupční linka
Zprávy a zkušenosti - Oldřich Přikryl - Centrální registr dlužníků 


Poslanci ODS Pavel Staněk a Karel Haas navrhují další úpravu insolvenčního zákona, jehož poslední novela vstoupila v platnost teprve v říjnu loňského roku a zkrátila dobu oddlužení z pěti na tři roky. Podle obou zákonodárců je současný režim příliš vstřícný k dlužníkům a už dávno by měl opět vyžadovat minimální splacení 30 % pohledávek. 

Klíčové body jejich návrhu: 

  • Povinnost splatit 30 % dluhů
    Návrh znovu zavádí pevnou hranici, podle které by dlužník musel věřitelům vrátit alespoň třetinu svých závazků, namísto dosavadního individuálního výpočtu insolvenčním správcem podle příjmů.

  • Přísnější dohled nad příjmy
    Insolvenční správci by měli aktivně vyhledávat informace o výdělcích dlužníků u finančních úřadů, bank, v katastru nemovitostí nebo u úřadů sociálního zabezpečení, aby odhalili skryté nebo neregistrované příjmy.

  • Vydělávat podle kvalifikace
    Dlužník by podle návrhu musel usilovat o příjem odpovídající jeho vzdělání, odbornosti a průměrné mzdě v oboru.

  • Zákaz opakovaného oddlužení
    Ti, kdo jednou úspěšně prošli procesem oddlužení, by se do něj nemohli znovu přihlásit.


Autoři novely ale sami přiznávají, že v tomto volebním období nemá návrh šanci projít. Chtějí jím především „zahájit diskusi o přenastavení kurzu“, protože podle nich současná praxe umožňuje dlužníkům účelové převody peněz či rozdílné soudní postupy.
 
Kritické hlasy
 
  • Aleš Dufek (KDU–ČSL) tvrdí, že novelu nelze v této podobě reálně prosadit a že by bylo efektivnější zaměřit se na lepší vymáhání exekucí, kde lidé často splátky vyhýbají šedou ekonomikou.

  • Patrik Nacher (ANO) označil návrh za „urážku parlamentní demokracie“, protože by se ODS vracela k pravidlům, pro která sama ještě nedávno hlasovala, a odmítl nový zákon zcela pročíst.

  • Jakub Sosna (Institut pro prevenci a řešení předlužení) argumentuje, že současné znění zákona je pro věřitele často přísnější, neboť usiluje o individuální stanovení míry uspokojení, a že navrhované povinnosti insolvenčních správců by znamenaly zbytečnou administrativní zátěž.


Vazby: 

  • Pavel Staněk (poslanec ODS)
    – návrh vrátit minimální splacení 30 % dluhů, zpřísnit dohled nad příjmy.

  • Karel Haas (poslanec ODS)
    – požadavek, aby dlužníci vydělávali podle vzdělání a kvalifikace, zákaz opakovaného oddlužení.

  • Aleš Dufek (poslanec KDU–ČSL)
    – kritika návrhu, doporučení zaměřit se raději na vymáhání exekucí.

  • Patrik Nacher (poslanec ANO)
    – odmítnutí novely jako nesmyslné vracení se k již schváleným pravidlům.

  • Jakub Sosna (právník, Institut pro prevenci a řešení předlužení)
    – obhajoba současné zákonné úpravy jako flexibilnější a výtky k navrhované administrativní zátěži.

 

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.

Tým protikorupční linky