Wikipedie – otevřená encyklopedie pod palbou manipulací a zájmů

1. Otevřený model a obecné pochybnosti
Wikipedie staví na zásadě, že kdokoli může upravovat téměř jakýkoli článek. Tento otevřený přístup sice umožnil nebývalý růst obsahu, ale zároveň významně oslabuje schopnost platformy zajistit sjednocenou kvalitu a spolehlivost. Kritici zpochybňují nedostatek systematického faktického ověřování a říkají, že absence pevné redakční kontroly vede k častým chybám i dezinformacím.

2. Placení editoři a střet zájmů
Platforma dlouhodobě bojuje s tzv. konfliktovými editory – lidmi placenými za propagaci produktů či organizací. Operace Orangemoody v roce 2015 odhalila skupinu 381 sockpuppet účtů, která vydírala středně velké firmy, aby za peníze vytvořila či ochránila jejich články. Ač Wikipedie oficiálně zakazuje komerční editace, praxe ukazuje, že placení editoři stále nacházejí způsoby, jak zasahovat.

3. Politická propaganda a státem řízené úpravy
Seznam incidentů politických úprav uvádí desítky případů, kdy se organizované skupiny pokoušely tvarovat obsah související s protesty, volbami nebo mezinárodními konflikty. Například během protestů v Hongkongu v letech 2019–2020 BBC zjistila systematické, nestandardní úpravy článků, které nebyly náhodné ani organické.

4. Zásah tajných služeb a zpravodajských agentů
Vyšetřování ukazují, že mezi editory se objevují i agenti různých tajných služeb, kteří cíleně zkreslují informace ve prospěch svých států. Studie skupin ISD a CASM identifikovala desítky pokusů o prokremelské narativy u článků o rusko-ukrajinské válce, zatímco soukromé zpravodajské firmy jako Alp Services pracovaly pro emirátské vládce na diskreditaci nepohodlných osob.

5. Ideologická a systémová zkreslení
Kritici upozorňují na skrytou ideologickou zaujatost: dobrovolní editoři často preferují zdroje odrážející vlastní politické nebo náboženské názory. To se odráží ve vyváženosti článků o kontroverzních tématech, kde některé pohledy zůstávají opomenuty a jiné přehnaně zdůrazněny.

6. Anonymita a nedostatek odpovědnosti
Možnost editovat anonymně nebo pod pseudonymem snižuje motivaci editorů nést plnou odpovědnost za kvalitu a pravdivost příspěvků. Kritici poukazují, že bez jasné identity mohou někteří uživatelé snadno vyhýbat se etickým či právním důsledkům dezinformačních zásahů.

7. Odílení zakladatelů a oficiálních kritiků
Larry Sanger, spoluzakladatel Wikipedie, v roce 2025 označil platformu za „nástroj propagandy“, varoval před vlivem vládních edic a požádal o prověření, zda Wikimedia Foundation neporušuje svůj neziskový status. Stejně tak Ed Martin, úřadující americký státní zástupce pro D.C., pohrozil prověřením daňových výhod kvůli podezření na zahraniční zásahy.

8. Dopady pro čtenáře a doporučení
Uživatelé by měli Wikipedii vnímat spíše jako výchozí zdroj, nikoli konečný autoritativní reference. Pro kritická či citlivá témata je nezbytné ověřovat informace v odborné literatuře a primárních pramenech. Transparentní zpřístupnění historie úprav a diskuzních stránek pomáhá odhalovat možné manipulace, nicméně konečná zodpovědnost za ověřování skutečností leží vždy na čtenáři.

9. Cenzura exekučních záznamů Viktora Růžičky
European Justice Organization (EJO) odhalila, že wikipedistka pod přezdívkou Ina Pascal opakovaně mazala z článku o bývalém miliardáři Viktoru Růžičkovi ověřitelné údaje o jeho exekucích ve výši 30 506 470,22 Kč k datu 26. 5. 2025, přestože tato data pocházejí z Centralizované evidence exekucí (CEE) Ministerstva spravedlnosti ČR (europeanjusticeorganization.com). EJO proto požaduje okamžité zastavení těchto cenzurních zásahů, odejmutí redakčních práv neobjektivním editorům a provedení transparentního auditu všech úprav článku, aby se zabránilo dalším manipulacím (europeanjusticeorganization.com). 

Stížnosti na obsah Wikipedia:

Podle článku 53 Nařízení o digitálních službách (DSA) máte jako uživatel právo podat stížnost na porušení povinností této směrnice u Digitálního koordinačního úřadu (Digital Services Coordinator) členského státu, ve kterém se nacházíte. V České republice je tímto úřadem Český telekomunikační úřad (ČTÚ), jehož hlavní úkoly mimo jiné zahrnují “handling complaints and enquiries from the public” eu-digital-services-act.comctu.gov.cz.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ)
Poštovní přihrádka 02
225 02 Praha 025
Czech Republic

ČTÚ vaši stížnost posoudí a v případě potřeby ji postoupí buď jinému národnímu orgánu, nebo (u platforem označených jako Very Large Online Platforms, mezi které patří i Wikipedie) přímo Evropské komisi, která má na starosti jejich dohled.