Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zásadně mění pohled na kauzu Čapí hnízdo. Podle soudkyně Evy Brázdilové Andrej Babiš i europoslankyně Jana Nagyová podnikli cílené kroky k získání padesátimilionové dotace, na kterou společnost neměla nárok. Soud tvrdí, že se oba dopustili dotačního podvodu i poškození finančních zájmů Evropské unie – trestná činnost, za kterou hrozí až deset let vězení.
Zrušení původního rozsudku
Vrchní soud pod vedením soudkyně Evy Brázdilové zrušil předchozí zprošťující verdikt. V rozhodnutí se opakovaně uvádí, že Andrej Babiš spolu s Janou Nagyovou podnikali účelové kroky, aby Farma Čapí hnízdo získala dotaci.
„Jednání obžalovaných spojené s podáním žádosti o dotaci na Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo, jejím získáním a načerpáním byla od počátku vedena účelově,“ zdůraznila soudkyně Brázdilová.
Aktivní role Andreje Babiše
Podle soudu Andrej Babiš nebyl jen pasivním účastníkem, ale měl v celém procesu zásadní vliv:
- „Podíl obžalovaného na popsaných trestných činech nebyl nikterak okrajový či toliko pomocný, ale byl aktivní a dotvářel podmínky pro úspěšnou účast na dotačním programu,“ stojí v rozhodnutí.
- Myšlenka výstavby Čapího hnízda podle soudu jednoznačně vzešla od Andreje Babiše.
- Babiš řídil kroky vedoucí k vyčlenění firmy ZZN Agro Pelhřimov z Agrofertu, jejímu přejmenování na Farmu Čapí hnízdo a následné žádosti o dotaci.
Firma se po vyčerpání podpory vrátila zpět do Babišova impéria, konkrétně pod společnost Imoba. Tento proces soud označil za systematický a promyšlený.
Postavení Jany Nagyové a propojení s Babišem
Jana Nagyová podle soudu vědomě žádala o dotaci pro subjekt, který jen formálně splňoval podmínky. V rozhodnutí je popsáno, že:
- Nagyová zatajila úzké ekonomické propojení Farmy Čapí hnízdo s Agrofertem,
- farma čerpala půjčky 305 milionů korun, zajištěné bankou HSBC,
- Agrofert zároveň poskytoval Farmě Čapí hnízdo reklamy v řádu stovek milionů korun, které soudkyně označila za nelogické a účelové.
Brázdilová uvedla, že i tyto skutečnosti dokazují, že Farma Čapí hnízdo zůstala ekonomicky závislá na Andreji Babišovi.
Trestní kvalifikace
Odvolací soud konstatoval, že Andrej Babiš i Jana Nagyová se dopustili dotačního podvodu a zároveň poškodili finanční zájmy Evropské unie.
Za tyto trestné činy hrozí až desetileté tresty odnětí svobody.
Za tyto trestné činy hrozí až desetileté tresty odnětí svobody.
Osmiletý příběh vyšetřování
- V roce 2016 Andrej Babiš, tehdy ministr financí, uvedl, že akcie farmy patřily jeho dětem a švagrovi manželky.
- V roce 2017 Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše i Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání.
- Obžalováno bylo původně 11 osob, ale hlavní pozornost se soustředila na Andreje Babiše a Janu Nagyovou.
- Vrchní soud nyní jednoznačně odmítl verzi Andreje Babiše, že šlo o rodinné podnikání jeho dětí.
„Je zřejmé, že nikdo z nových akcionářů zájem podnikat se společností neměl,“ uvedla předsedkyně senátu. Podle ní zůstala firma fakticky pod kontrolou Andreje Babiše.
Spor o anonymizaci
Kuriózní součástí kauzy se stal i rozdíl v nákladech na anonymizaci soudního rozhodnutí:
- Městské státní zastupitelství požadovalo 11 800 Kč,
- Městský soud v Praze jen 970 Kč.
Rozdíl v odhadu času a práce nikdo nedokázal vysvětlit.
Politické reakce Andreje Babiše
Andrej Babiš označil rozhodnutí Vrchního soudu za „naprosto absurdní, scestné a účelové“. Stejně reagovala i Jana Nagyová. Případ se vrací k soudci Janu Šottovi, který rozhodne až po volbách. Pokud se Andrej Babiš stane opět poslancem, bude nutné jeho nové vydání Poslaneckou sněmovnou.
Rozhodnutí Vrchního soudu potvrzuje, že Andrej Babiš hrál v kauze Čapí hnízdo klíčovou a aktivní roli. Podle soudu šlo o promyšlený proces s cílem získat dotaci ve výši 50 milionů korun, na kterou neměla Farma Čapí hnízdo nárok. Společně s Janou Nagyovou tak Andrej Babiš čelí obvinění z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
