Andy Burnham na výroční konferenci Labouristické strany v Liverpoolu naznačil rozsáhlou změnu britské hospodářské a sociální politiky. Jeho návrh počítá s bezplatnou osobní sociální péčí, revizí dosavadního mechanismu navyšování státních důchodů i debatou o budoucích vztazích Spojeného království s Evropskou unií. Současně zdůraznil, že případné kroky musí respektovat fiskální pravidla a vést ke snížení výpůjček a veřejného dluhu.
Nejvýraznějším bodem projevu byl záměr vybudovat celostátní pečovatelskou službu, v níž by byla osobní péče poskytována bez přímé úhrady v místě využití. Takový systém by se podle Burnhama měl stát součástí volebního programu pro příští parlamentní volby, které se mají uskutečnit nejpozději v roce 2029.
Část nákladů má pokrýt změna takzvaného trojitého zámku u státních důchodů. Nynější pravidlo zajišťuje růst penzí podle nejvyšší z inflace, růstu průměrných výdělků nebo pevně stanovených 2,5 procenta. Burnham navrhl, aby od dubna 2030 důchody dál rostly nejméně o inflaci nebo 2,5 procenta, avšak jejich vztah k vývoji příjmů se posuzoval dlouhodoběji. Penzisté by tak o každoroční valorizaci nepřišli, tempo růstu by však nemuselo odpovídat dosavadnímu systému.
Politik připustil, že zásah do penzijních pravidel může nést volební riziko. Podle reportáže zaznělo také upozornění, že samotné úspory z úpravy mechanismu by na financování péče nestačily a bylo by nutné hledat další příjmy, včetně zvýšení daní. Návrh proto otevírá otázku, jak rozdělit náklady stárnutí populace mezi veřejné rozpočty, pracující domácnosti a příjemce důchodů.
Fiskální limity i veřejné služby
Burnham zároveň vymezil směr, který by znamenal silnější roli státu v oblasti bydlení, vodárenství, energetiky, dopravy a péče. V případě vodárenských společností avizoval posílený návrh zákona, jenž by měl odstranit překážky pro jejich případný návrat do veřejného vlastnictví. Zároveň ale uvedl, že vláda nemůže postupovat tak rychle, jak by si přála, protože rozpočtové možnosti země jsou omezené.
Tento důraz míří i na investory do britských státních dluhopisů, kteří sledují zejména vývoj rozpočtových schodků, zadlužení a budoucích výdajových závazků. Burnham opakoval závazek držet se fiskálních pravidel. Pro podniky by případná změna přístupu státu mohla znamenat novou regulaci ve veřejných službách a odlišné podmínky pro soukromé provozovatele infrastruktury.
Ve vztahu k Evropské unii Burnham označil brexit za krok, který podle něj přinesl více škody než užitku. V návaznosti na plánovaný summit s EU chce představit možné varianty dlouhodobého uspořádání vztahů s evropskými partnery. Mezi zvažovanými možnostmi má být i opětovné členství, konečný směr ale podmínil hledáním širší politické shody.
Pro exportéry, dovozce a firmy působící přes hranice by bližší dohoda s EU mohla být důležitá především kvůli stabilnějším obchodním pravidlům, nižší administrativě a lepší předvídatelnosti investic. Projev nicméně nepřinesl konkrétní plán, jak má Británie podpořit hospodářský růst. Právě nedostatek jasné růstové strategie označují podnikatelé v reportáži za možné slabé místo širšího programu.
