Čína si v roce 2026 udržuje stabilní produkci obilí i přes napjatou situaci na globálním trhu s hnojivy. Kombinace státních zásob, vyšší domácí výroby, dlouhodobých dodavatelských smluv a technologií pro přesné zemědělství má podpořit splnění ročního cíle kolem 700 miliard kilogramů obilí.

Letní sklizeň v Číně podle údajů zveřejněných v červenci dosáhla 150,7 miliardy kilogramů, meziročně o 0,7 procenta více. Poprvé tak překonala hranici 150 miliard kilogramů. Země nyní dokončuje podzimní sklizeň a zemědělci se současně připravují na setí ozimé pšenice.

V provincii Chu-pej ve střední Číně například farmář Fu Pengcheng hospodaří na 1 000 mu, tedy přibližně 66,7 hektaru. Pro nadcházející sezonu si zajistil 40 tun hnojiv za 3 065 jüanů za tunu, v přepočtu zhruba 454 dolarů. Cena je podle něj oproti předchozímu roku mírně vyšší, zásoby v jeho okrese však zůstávají dostatečné.

Státní rezervy tlumí výkyvy světového trhu

Hnojiva patří mezi klíčové náklady rostlinné výroby. Jejich globální dodávky v roce 2026 komplikovalo geopolitické napětí v oblasti Perského zálivu, které narušilo lodní dopravu přes Hormuzský průliv, významnou trasu pro vývoz hnojiv. Světová banka pro letošní rok předpovídá celosvětový růst cen hnojiv o 31 procent.

Čína, která patří k největším producentům i spotřebitelům hnojiv, reagovala koordinací výroby, zásob a distribuce. Nejvyšší hospodářský regulátor země na začátku roku vydal pokyny pro celoroční stabilitu dodávek a cen během jarních prací. Opatření zahrnovala posílení produkce, úpravu systému rezerv i podporu efektivnějšího používání hnojiv.

V době jarního setí Čína uvolnila více než 10 milionů tun komerčních státních rezerv hnojiv. Distribuci zajišťuje síť více než 4 800 podniků dodávajících zemědělské vstupy a 280 000 místních výdejních a servisních bodů. Rezervní systém zahrnuje dusíkatá, fosforečná, draselná i směsná hnojiva a také zásoby určené pro mimořádné situace.

Na stabilizaci trhu se podílejí také výrobci. Společnost Hubei Yihua Group v I-čchangu v provincii Chu-pej rozšířila zahraniční nákupní kanály pro suroviny, například síru, jejíž ceny a dostupnost výrazně kolísaly. Zároveň uzavřela dlouhodobé dohody s velkými státními podniky Sinopec a PetroChina, které jí mají zajistit výhodnější nákupní podmínky a objemy dodávek. Za prvních osm měsíců roku podnik vyrobil 2,95 milionu tun hnojiv.

Podle Čínské asociace zemědělských výrobních prostředků zůstaly domácí ceny hnojiv letos převážně stabilní. Z pohledu čínských farem to omezuje riziko, že dražší vstupy sníží rozsah hnojení, zhorší výnosy nebo zvýší finanční tlak před další sezonou.

Drony a navigace zvyšují odolnost polí

Materiálové zabezpečení doplňuje rychlejší zavádění technologií. V provincii Che-nan, významné obilnářské oblasti ve střední Číně, využili zemědělci po srpnovém zásahu tajfunu Dolphin monitorovací drony a digitální správu polí. Drony předávají průběžná data o půdě a zamokřených místech do řídicích platforem, což umožňuje rychleji spustit odvodnění a omezit škody.

Che-nan dosáhl 90procentní souhrnné míry mechanizace setí a sklizně; pěstování pšenice a kukuřice je zde již plně mechanizované. V celé zemi se rozšiřují autonomní traktory naváděné satelitním systémem BeiDou, inteligentní secí stroje, automatizované zavlažování s dávkováním vody a hnojiv i stroje na zpracování posklizňových zbytků.

V severovýchodní provincii Chej-lung-ťiang, největším producentovi obilí v zemi, přesáhla mechanizace polních prací 99 procent. Provincie letos nasadila přes 25 000 přesných secích strojů a 33 000 dronů pro ochranu plodin. Do terénu také vyslala více než 26 000 zemědělských úředníků a odborníků, kteří mají farmářům pomáhat s využíváním nových postupů.

Stabilní sklizeň tak pro Čínu nepředstavuje pouze otázku zásobování domácího trhu. V situaci omezenějších světových dodávek obilí má podle odborníků z Univerzity Renmin v Číně význam i pro očekávání na mezinárodních zemědělských trzích.