Čtyři volební střety v Brazílii, Srbsku, Izraeli a Spojených státech se mají během deseti dnů soustředit do mimořádně krátkého období. Vedle politického uspořádání jednotlivých zemí mohou jejich výsledky ovlivnit také právní jistotu, fungování veřejných institucí, obranné zakázky, zahraniční obchod i ochotu firem a investorů přijímat dlouhodobá rozhodnutí.
Předložený text zasazuje volby do širšího ústupu demokratických standardů. Odkazuje přitom na švédský institut V-Dem, podle něhož se demokratické svobody průměrného obyvatele světa dostaly na úroveň odpovídající roku 1978. Z ekonomického hlediska je podstatné především to, zda po volbách zůstanou předvídatelné soudy, rozpočtová pravidla a kontrolní mechanismy státu. Právě stabilita těchto institucí se promítá do nákladů financování, důvěry investorů i schopnosti podniků plánovat investice.
V Brazílii se má v neděli konat druhé kolo prezidentské volby, do něhož podle textu vstupuje Flávio Bolsonaro s mírným náskokem před prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Bolsonaro avizuje změnu ústavy, milost pro svého otce Jaira Bolsonara odsouzeného za přípravu převratu a uvolnění ekologických omezení. Takový posun by se netýkal jen domácí politiky. Pravidla pro ochranu Amazonie mají přímý význam pro zemědělství, těžbu, energetické projekty i pro obchodní vztahy brazilských exportérů se zahraničím.
Jeho program zdůrazňuje bezpečnostní politiku a změny trestního práva, včetně snížení věku trestní odpovědnosti. Kritici v tom vidí také riziko pro nezávislost soudů. Pro firmy i věřitele je přitom funkční a nezávislé soudnictví jedním ze základů vymahatelnosti smluv, pohledávek a vlastnických práv.
Srbsko spojuje politická nejistota s obrannými výdaji
V Srbsku čelí režim prezidenta Aleksandara Vučiće po dvanácti letech nejsilnější výzvě ze strany hnutí vedeného studenty. Impulzem se podle textu stalo zřícení přístřešku na nádraží v Novém Sadu, při němž zemřelo 16 lidí. Studentská kandidátka staví svůj program na kritice prorůstání vládní strany do státních institucí a na požadavku větší odpovědnosti veřejné správy.
Nejistý výsledek může mít význam i pro zakázky a vztahy se zahraničními dodavateli. Srbsko se podle předložených informací zavázalo vydat 2 miliardy dolarů za izraelské obranné systémy a v září obě země otevřely společný závod na výrobu sledovací a útočné techniky. V případě změny politických poměrů se pozornost může obrátit k podmínkám těchto kontraktů, zadávání veřejných zakázek a k nastavení státní kontroly nad bezpečnostním sektorem.
Text zároveň upozorňuje na obavy z napětí v den voleb. Případné nepokoje by vedle společenských dopadů komplikovaly běžný provoz podniků a služeb, zejména ve velkých městech. Dlouhodobě by pro srbskou ekonomiku byla klíčová především důvěra, že změna vlády či volební výsledek mohou proběhnout bez narušení pravidel pro podnikání a veřejné finance.
Izraelské parlamentní volby mají rozhodovat o budoucnosti vlády Benjamina Netanjahua. Jeho blok podle textu zaostává za opozicí vedenou bývalým generálem Gadi Eisenkotem, ani jedna strana však nemusí získat jasnou většinu. Dlouhé povolební vyjednávání by mohlo prodloužit nejistotu kolem státní politiky, rozpočtu i veřejných výdajů v zemi, která současně nese vysoké náklady bezpečnostní situace.
V centru domácího sporu je také vztah vlády k soudům, policii, bezpečnostním složkám a médiím. Opoziční blok chce podle textu řešit korupci a omezit kroky, které považuje za oslabování kontrolních institucí. Výsledek tak může ovlivnit nejen politické rozložení sil, ale také vnímání transparentnosti veřejného rozhodování a pravidel, podle nichž fungují státní zakázky či soukromé investice.
Americké mezivolby mohou změnit dohled nad rozpočtem
Posledním bodem sledovaného období mají být 3. listopadu mezivolby ve Spojených státech. Demokraté mají podle textu šanci získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a menší možnost ovládnout také Senát. Kontrola alespoň jedné komory Kongresu by jim umožnila silněji dohlížet na rozpočet, vládní agentury a hospodaření federálních institucí.
Získání většiny by však samo o sobě neznamenalo rychlou změnu politiky. Prezident Donald Trump by mohl využívat veto a republikáni v Senátu by mohli blokovat část návrhů. Text proto předpokládá, že případné vítězství demokratů by spíše otevřelo období sporů o financování úřadů, pravomoci výkonné moci a kongresová vyšetřování než okamžitý návrat k předchozím institucionálním pravidlům.
Všechny čtyři volby propojuje otázka, zda budou fungovat nezávislé kontrolní orgány a předvídatelná pravidla pro rozhodování státu. Pro domácnosti a firmy nejde jen o politický spor: stabilita institucí se v praxi odráží v hodnotě měny, nákladech úvěrů, ochotě bank financovat projekty, vymahatelnosti pohledávek i v ceně, za kterou stát získává peníze na finančních trzích.
